Článek
Boje v ruské Kurské oblasti jsou teď jednou z nejdůležitějších součástí války mezi Ruskem a Ukrajinou. Kyjevské velení region považuje za svou zásadní kartu pro jednání o míru, jejichž začátek se teď rýsuje po telefonátu amerického prezidenta Donalda Trumpa s šéfem Kremlu Vladimirem Putinem.
Přestože za šest měsíců od začátku ukrajinské ofenzivy Rusko získalo asi polovinu dobytého území zpět, ukrajinská armáda se nevzdává. V posledních době dokonce zase znovu mírně postupuje.
„Jsou tu ty nejbrutálnější bitvy, nic podobného jsem během celé speciální vojenské operace neviděl,“ přiznal koncem roku jeden z velitelů ruské speciální jednotky pro americký deník The New York Times, který reportáž z místa zveřejnil tento týden. Voják přitom použil výraz, jímž Kreml označuje svou invazi.
Obě armády tam dle informací z obou stran zaznamenávají vysoké ztráty i nadále, Rusko k obraně regionu dokonce potřebovalo pomoc severokorejských vojáků.
Velitel, který požádal, aby ho novináři identifikovali pouze pod přezdívkou Hades, má přitom s čím srovnávat. Během tří let ruské invaze sloužil už na čtyřech místech na východě Ukrajiny. „Očekáváme Bachmut 2.0,“ řekl muž, jenž velí asi dvěma stům dalších ruských vojáků.
Město v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny se stalo jedním ze symbolů současného ukrajinského vzdoru ve válce. Ukrajinští vojáci nakonec Bachmut neubránili, po devítiměsíčním boji ho okupanti v roce 2023 ovládli a z města zbyly jen trosky, což potvrzují i záběry pořízené samotnými Rusy.
Záběry z července loňského roku: Rusové natočili, jak vypadá Bachmut rok po dobytí.Video: twitter/wartranslated
Hadesův názor v rozhovoru pro americký deník v podstatě potvrdil i další velitel, který si z obav o bezpečnost nepřál být jmenován vůbec. „Je to nepředstavitelné,“ prohlásil o krveprolití, jež v Kurské oblasti probíhá.
Někteří ze zpovídaných vojáků jsou bývalými příslušníky Vagnerovy žoldnéřské armády, z níž odešli poté, co se její vůdce Jevgenij Prigožin pokusil v Rusku o převrat. Později se přidali k čečenskému praporu Achmat, protože jim prý víc než ruská armáda připomíná volnější strukturu, kterou znají.
Dalšími vojáky byli dobrovolníci, které do armády nalákala vidina štědrých bonusů, jež jim stát a ruské regiony nabízí. „Je to naše země, jsou to naši lidé a naše hodnoty. Musíme za ně bojovat.“ řekl Aleksandr ležící ve zdravotním zařízení, kam se dostal po minometné palbě.
Dva až tři tisíce civilistů
Bitvu o Kurskou oblast komplikuje i to, že mezi oběma armádami zůstaly asi dva až tři tisíce civilistů. Rusko a Ukrajina se navzájem obviňují ze selhání vytvoření humanitárního koridoru pro jejich evakuaci.
„Do doby, než tam vstoupí ruské jednotky, zbydou tu z domů jen ruiny a popel,“ řekla americkým novinářům Ljubov, matka čtyř dětí, jíž se z pohraničního regionu podařilo utéct. Snaží se veřejně volat po humanitárním koridoru k evakuaci místních obyvatel. „Je to hrozný záchranný systém,“ dodává. Chtěla by zachránit své rodiče, kteří zůstali v Sudži, největším městě pod kontrolou Ukrajiny.
„Už nebylo kde žít - bylo to tam děsivé, vše je zničené,“ říká Zoja, další žena, které se podařilo z okolí Sudži utéct. Byl to právě hlad, jenž ji nakonec donutil z oblasti odejít.
Místní novinářům vyprávěli, že zpočátku se k nim ukrajinští vojáci chovali dobře, ale později začali vnímat, že jim civilisté začali překážet. Devětašedesátiletá Natalja tvrdí, že její manžel zemřel poté, co na něj jeden z ukrajinských vojáků vystřelil. Ukrajina celou dobu ujišťuje, že i při bojích v Kurské oblasti dodržuje mezinárodní právo.
Těžké chvíle pro ukrajinskou energetiku
Velkou část zimního období se těžce poškozené ukrajinské energetice podařilo překonat poměrně hladce. Tyto a následující dny budou ovšem patrně krušné.
Analytici i příbuzní uvězněných civilistů v Sudži se bojí, že Rusko příliš spoléhá na těžké bombardování. V kombinaci s ukrajinským odhodláním město ubránit by tak mohlo dojít k humanitární katastrofě, jakou Rusko naposledy zažilo během občanské války v Čečensku v devadesátých letech. Ke konci ledna byly ruské jednotky jen kousek od centra města.
Bombardování ze začátku února zasáhlo internátní školu v Sudži, kde se ukrývalo zhruba sto lidí z okolních vesnic. Zemřeli nejméně čtyři, přeživší pak ukrajinští vojáci evakuovali na území Ukrajiny. Obě strany se z útoku navzájem obviňují.
Něco za něco
Význam ofenzivy v Kurské oblasti pro ukrajinskou strategii tento týden potvrdil prezident Volodymyr Zelenskyj. V rozhovoru pro britský deník The Guardian navrhl možnost výměny ruského území pod ukrajinskou kontrolou za ukrajinské území okupované Ruskem. Konkrétní oblast, o jejíž návrat by měl zájem, ale neuvedl.
Kreml jeho návrh odmítl. „To není možné,“ řekl mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina Dimitrij Peskov. Zdůraznil, že „Rusko nikdy nejednalo a nebude jednat o výměně svého území.“ Dle Peskova budou všechny ukrajinské jednotky zničené nebo vyhnané z ruského území.
Dle agentury Reuters Rusko nyní ovládá na Ukrajině 20 procent území, celkem více než 112 tisíc kilometrů čtverečných. Oproti tomu Ukrajina má pod kontrolou pouze 450 kilometrů čtverečných v Kurské oblasti.
Pro ruské vedení je ukrajinská invaze na ruském území potupou, má proto zájem ukrajinské jednotky zatlačit zpět bez jakýchkoli ústupků. Žádná část ruského území nebyla pod cizí kontrolou od druhé světové války.
Rozhovory o míru na Ukrajině by mohly začít už brzy. Americký prezident Trump po středečním telefonátu s Putinem - prvním mezi šéfem Bílého domu a ruským prezidentem od začátku invaze na Ukrajinu - nařídil svým spolupracovníkům, aby jednání „okamžitě“ zahájili. Trump a Putin se domluvili na vzájemné schůzce a vzájemně se pozvali do metropolí svých zemí.
