Rusové podle ukrajinského poslance bombardovali nemocnici v Mariupolu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že zbraně, které plánují dodat západní partneři v příštích týdnech, by v případě okamžitého předání Ukrajině mohly zachránit tisíce životů. V projevu na sociálních sítích také prohlásil, že jakákoliv prodleva s pomocí Ukrajině poskytne Rusům příležitost zabít ještě více Ukrajinců. Válka Ruska proti Ukrajině si podle odhadů již vyžádala desítky tisíc mrtvých.

„Ruská armáda se v této válce navždy zapíše do světových dějin jako nejbarbarštější a nejkrutější armáda na světě. Cílevědomě zabíjet civilisty, ničit obytné oblasti, civilní infrastrukturu, používat k tomu všechny druhy zbraní, včetně těch zakázaných mezinárodními úmluvami – to je již typický styl ruské armády. Je to taková podlost, že pro celé generace bude ruská vláda zdrojem absolutního zla,“ prohlásil ukrajinský prezident.

Ukrajinská policie vyšetřuje desítky případů znásilnění, kterých se podle obětí dopustili ruští vojáci. Jedna z krutě napadených žen se rozhodla o tom, co ji potkalo, promluvit s reportéry Rádia Svobodná Evropa.

Pořadatelé pietních akcí k příležitosti 77. výročí osvobození nacistického koncentračního tábora v Mauthausenu se obrátili na velvyslance Ruska a Běloruska se žádostí, aby se jich neúčastnili. Na svých internetových stránkách o tom informuje rakouský list Der Standard. Pro Rusy a Bělorusy, kteří věznění v Mauthausenu přežili, ovšem pozvánka platí.

Předseda Rakouského mauthausenského výboru (MKÖ) Willy Mernyi uvedl, že oběma velvyslancům poslal osobní e-mail s prosbou, aby letos 15. května na připomínkové akce nejezdili. MKÖ v souvislosti s nynější válkou na Ukrajině vydal prohlášení, v němž uvedl, že „důrazně odsuzuje neospravedlnitelné násilí a nejtěžší zločiny proti lidskosti“ páchané během agrese Ruska vůči Ukrajině.

Americký automobilový gigant General Motors se rozhodl v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu zcela opustit ruský trh. Společnost začala propouštět zaměstnance z tamní pobočky a pozastaví dodávky automobilů a náhradních dílů prodejcům, uvedl ruský list Kommersant.

Osm zemí střední a východní Evropy, včetně Česka, navštíví v následujících dnech čínská delegace, aby zmírnila obavy kvůli vazbám Pekingu na Moskvu a neochotě odsoudit ruskou invazi na Ukrajinu. Napsal to dnes hongkongský deník South China Morning Post (SCMP).

Bude to první čínská diplomatická návštěva regionu od 24. února, kdy ruský prezident Vladimir Putin nařídil invazi na Ukrajinu, napsal SCMP.

Delegaci povede bývalá čínská velvyslankyně v Praze Chuo Jü-čen. Navštíví Českou republiku, Slovensko, Maďarsko, Chorvatsko, Slovinsko, Estonsko, Lotyšsko a Polsko. Na Twitteru to oznámil zvláštní zmocněnec čínského ministerstva zahraničí pro evropské záležitosti Wang Lu-tchung.

Podle analytiků, které oslovil SCMP, je cílem této cesty minimalizovat dopady čínského postoje k ruské agresi na Ukrajinu. Peking zůstal partnerem Moskvy navzdory válce a nenásledoval západní i další země, které na Rusko uvalily přísné ekonomické sankce.

Mariupolské ocelárny Azovstal jsou prakticky úplně zničené v důsledku ruského bombardování a ostřelování. Ukrajinští vojáci nyní z trosek vytahují přeživší, řekl rozhlasové stanici Radio Svoboda zástupce velitele ukrajinského pluku Azov Svjatoslav „Kalyna“ Palamar.

Současně slíbil, že vojáci budou bojovat až do posledního náboje. Ruská média tvrdí, že příležitosti opustit bojiště využilo asi 120 civilistů, kteří se až dosud ukrývali ve sklepích v okolí vstupu do ocelárny. Tato tvrzení nelze ověřit z nezávislých zdrojů.

„(Rusové) svrhávají supersilné bomby po celém závodu Azovstal. Pod troskami se nyní nachází velice mnoho lidí. Nevíme úplně, jaká je situace, ale Azovstal je rozbombardován a zničen prakticky úplně. Vytahujeme z trosek lidi,“ vylíčil v rozhlase Palamar podle listu Ukrajinska pravda.

Ukrajinští vojáci při úspěšném protiútoku opět ovládli okresní město Marjinka v Donbasu na východě země, uvedl ukrajinský generální štáb ve večerní zprávě o situaci na bojišti. Toto tvrzení nebylo možné ověřit z nezávislých zdrojů.

„V okolí Marjinky v důsledku protiútoku ukrajinských vojsk nepřítel utrpěl ztráty a ustoupil. Jednotky ukrajinských ozbrojených sil toto město opět ovládly,“ uvedlo ukrajinské velení.

O intenzivním ostřelování Marjinky a dalších míst informoval o Velikonočním pondělí gubernátor Doněcké oblasti Pavlo Kyrylenko

Dodávku nového vojenského vybavení na Ukrajinu dnes oznámil britský premiér Boris Johnson, podle kterého se bude jednat o dělostřelecké zbraně a další formu podpory. Jako důvod uvedl skutečnost, že ruská invaze vstupuje na Donbasu do nové fáze. Podrobnosti nesdělil.

Johnson po návštěvě Kyjeva před deseti dny ohlásil, že Británie pošle na Ukrajinu další vojenské vybavení za 100 milionů liber (2,9 miliardy korun), včetně protileteckých a protitankových zbraní.

Ukrajině poskytne další vojenskou pomoc také Finsko, uvedlo dnes ministerstvo obrany v Helsinkách. O jaký materiál konkrétně půjde, resort nezveřejnil. „Na návrh vlády prezident dnes rozhodl, že Finsko pošle více obranného materiálu na podporu Ukrajiny,“ píše se na internetových stránkách ministerstva.

Ukrajinci zveřejnili nové záběry z odstavené černobylské jaderné elektrárny, která podle nich mohla opět a ještě katastrofičtěji ohrozit svět za okupace ruskými vojáky.

Německý kancléř Olaf Scholz vzkázal ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, že Západ vůči němu kvůli nesmyslné válce na Ukrajině pociťuje vztek, a vyzval ho, aby palbu proti sousední zemi zastavil. Přislíbil, že jeho vláda bude pro Ukrajinu nakupovat zbraně u zbrojních firem.

„Pociťujeme nesmírný smutek kvůli obětem a - i to je třeba říct - vztek vůči ruskému prezidentovi a této nesmyslné válce,“ řekl Scholz po dnešním jednání šéfů zemí skupiny G7, kterého se účastnili také vrcholní představitelé EU a NATO a prezidenti Polska a Rumunska.

„Zastavte ostřelování na Ukrajině, umožněte okamžitě klid zbraní a stáhněte svá vojska. Zastavte tuto strašnou válku,“ obrátil se také šéf německé vlády na ruského prezidenta Putina. Zopakoval, že země NATO jsou proti vojenskému zapojení do bojů na Ukrajině, Západ ji ale nadále bude podporovat dodávkami zbraní.

Spojené státy očekávají další významnou eskalaci války na Ukrajině a současné ruské útoky na východě země vidí jen jako předehru k ještě větší ofenzivě. Vyplývá to z dnešního brífinku amerického ministerstva obrany k vývoji bojů. Ruská armáda podle Pentagonu stále pokračuje v přípravných manévrech, informuje agentura Reuters.

Ruské jednotky v posledních hodinách vystupňovaly ostřelování cílů podél frontové linie na východě Ukrajiny a zřejmě se jim podařilo dobýt město Kreminna v Luhanské oblasti. Kyjev i Moskva hovoří o tom, že začala nová fáze války, která trvá více než 50 dní. Eskalace násilností na Donbase se očekávala, přičemž Moskva do oblasti přesouvala dodatečné síly po neúspěchu tažení na Kyjev.

Podle nejmenovaného zástupce Pentagonu Rusko dál posiluje vojenskou přítomnost na východě Ukrajiny ve snaze připravit novou ofenzivu, píše Reuters.

Kanada ohlásila, že v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu uvalí nové sankce na 14 blízkých spolupracovníků ruského režimu, včetně dvou dospělých dcer prezidenta Vladimira Putina, píše CNN.

Dle zprávy kanadské vládní agentury nová opatření ukazují, že „Kanada neustoupí ve snaze činit ruského prezidenta Vladimira Putina a jeho spolupracovníky odpovědnými za jejich spoluúčast při ruské invazi na Ukrajinu“.

„Kanada nadále stojí za statečnými obyvateli Ukrajiny, kteří bojují o svou svobodu. Budeme nadále uvalovat tvrdé sankce na ruský režim ve spolupráci s našimi spojenci,“ uvedla kanadská ministryně zahraničí Mélanie Jolyová.

Kreml tvrdil, že se z potápějícího se křižníku Moskva podařilo evakuovat celou pětisetčlennou posádku. Čím dál větší počet rodin námořníků ale hlásí, že jejich synové zemřeli nebo se pohřešují.

Ruské letectvo dnes bombardovalo nemocnici u oceláren Azovstal v Mariupolu, které představují poslední velkou baštu odporu ukrajinských sil ve strategicky důležitém přístavním městě u Azovského moře. Pod troskami nemocnice se může nacházet až 300 lidí, včetně dětí, uvedla agentura Unian s odvoláním na ukrajinského poslance a podnikatele Serhije Tarutu.

Taruta minulý měsíc jako první informoval, že 130 lidí vyšlo živých z krytu pod rozbombardovaným mariupolským divadlem.

Litevský parlament dnes schválil zákaz veřejného zobrazování znaku „Z“, svatojiřské stuhy a dalších symbolů považovaných za podporu ruské invaze na Ukrajinu. Za porušení zákazu bude hrozit pokuta, informovala agentura Reuters, podle níž k podobnému kroku už dříve přistoupilo Lotyšsko nebo Moldavsko a zvažuje ho Německo.

K dřívějšímu zákazu veřejného zobrazování sovětských a nacistických symbolů nyní podle Reuters litevský parlament přidal ustanovení o „symbolech totalitních nebo autoritářských režimů, které byly v minulosti nebo jsou v současnosti používány k propagaci vojenské agrese, zločinů proti lidskosti a válečných zločinů, které spáchaly nebo páchají“.

Ruská vojenská vozidla na Ukrajině jsou označena znakem „Z“, který se mezitím začal objevovat také na sociálních sítích nebo na oblečení v rámci podpory ruské agrese, píše Reuters. Podle litevské veřejnoprávní stanice LRT se zákaz týká rovněž symbolu „V“, jenž se objevuje na některých dalších ruských vojenských vozidlech využívaných při invazi.

O již páté větší výměně zajatců s Ruskem informovala dnes podle médií ukrajinská vicepremiérka Iryna Vereščuková. Sdělila, že tentokrát se domů z ruského zajetí vrací 76 Ukrajinců. Kolik bylo za to propuštěno ruských zajatců, není ze zpráv jasné. Moskva o výměně zatím neinformovala.

Vereščuková podle listu Ukrajinska pravda upřesnila, že Rusové propustili 60 ukrajinských vojáků, z nichž deset jsou důstojníci. Zbylých 16 osvobozených jsou civilisté. Žádné podrobnosti o místě a  okolnostech výměny vicepremiérka neuvedla.

České zbrojní firmy budou opravovat ukrajinskou bojovou techniku, oznámilo dnes Ministerstvo obrany. Prvním kontraktem bude oprava tanků T-64, zajistí ji společnosti skupiny Czechoslovak Group. V budoucnu se mohou opravy rozšířit i na kolové obrněnce typu BTR a BRDM, zapojit se do nich mohou i další české firmy.

Počty opravovaných kusů techniky ministerstvo v tiskové zprávě neuvedlo. České společnosti budou mít podle něj za úkol rozsáhlejší práce včetně generálních oprav a zprovoznění dlouhodobě skladované techniky.

Polské zdravotnictví má kapacity na to, aby se postaralo o nejméně 10 tisíc zraněných ukrajinských vojáků. Dnes to při návštěvě Lvova na západě Ukrajiny řekl polský premiér Mateusz Morawiecki, informovala agentura Reuters. Rusko zahájilo novou ofenzivu na východě Ukrajiny.

Podle Morawieckého se v Polsku nyní léčí „několik desítek“ vojáků z Ukrajiny a země je připravená jich přijmout mnohem více. „Pokud to bude potřeba, jsme připraveni se ujmout nejméně 10.000 raněných,“ řekl Morawiecki. „Děláme vše pro to, abychom přijímali a postarali se o všechny zraněné vojáky z Ukrajiny,“ dodal.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek v americké televizi CNN řekl, že od začátku ruské invaze do jeho země zemřelo 2500 až 3000 ukrajinských vojáků, dalších 10 tisíc utrpělo zranění.

Ruské ministerstvo zahraničí dnes oznámilo vyhoštění 15 nizozemských diplomatů a zatím blíže neupřesněného počtu pracovníků belgického velvyslanectví v Rusku. Moskva tak podle svého prohlášení reaguje na dřívější vyhoštění ruských diplomatů z těchto zemí.

Evropské státy od začátku ruské invaze na Ukrajinu vyhostily více než 300 zaměstnanců ruských diplomatických misí, napsala agentura Reuters.

Nizozemsko před časem označilo za nežádoucí osoby 18 ruských diplomatů, které považovalo za důstojníky zpravodajských služeb. Moskva nyní dala dva týdny na opuštění území Ruské federace 15 pracovníkům nizozemského diplomatického zastoupení, včetně jednoho zaměstnance generálního konzulátu v Petrohradě, napsala agentura TASS.

Ruská diplomacie si dnes rovněž předvolala belgického velvyslance kvůli dřívějšímu vyhoštění 21 Rusů ze země. Také tato země ruské diplomaty obvinila ze špionáže.

Mezinárodní měnový fond (MMF) snížil odhad letošního růstu světové ekonomiky na 3,6 procenta, zatímco dosud růst odhadoval na 4,4 procenta. Hospodářské vyhlídky se podle fondu zhoršily zejména kvůli invazi ruských vojsk na Ukrajinu a kvůli sankcím, kterými se západní země snaží přimět Rusko k ukončení agrese.

Fond to dnes uvedl ve svém jarním výhledu. Ruská ekonomika letos podle prognózy MMF klesne o 8,5 procenta, zatímco v lednu jí fond předpovídal ještě růst, a to o 2,8 procenta.

„Ekonomické škody způsobené tímto konfliktem přispějí k výraznému zpomalení růstu globální ekonomiky,“ uvedl MMF. Vloni světová ekonomika vzrostla o 6,1 procenta po poklesu o 3,1 procenta v předchozím roce, kdy hospodářskou aktivitu po celém světě tvrdě zasáhla pandemie nemoci covid-19.