To má být budoucnost monarchie pod Karlem? Snímek „firmy“ experty znepokojil

Analýzu si také můžete poslechnout v audioverzi.

Bylo 8. září 2022 odpoledne a Buckinghamský palác zveřejnil zprávu, že lékaři jsou znepokojení zdravím královny Alžběty II. a doporučili jí, aby zůstala pod lékařským dohledem. Její Veličenstvo už se v té době déle neukazovalo na veřejnosti a vzhledem k tomu, jak střežené jindy bývají informace o zdravotním stavu členů královské rodiny, lidé začali tušit špatné zprávy.

Napětí, které zejména ve Velké Británii panovalo, dále stoupalo se zjištěními médií, podle kterých se na skotské sídlo Balmoral, kde panovnice trávila předchozí týdny, začali sjíždět její příbuzní. Až později veřejnost zjistila, že někteří - jako například princ William - to ke královně včas nestihli.

Že Spojené království přišlo o svou tehdy šestadevadesátiletou královnu, se lidé dozvěděli zhruba v půl osmé večer našeho času, což jak později odhalil úmrtní list, bylo více než tři hodiny poté, co ji za mrtvou prohlásili lékaři. Britský trůn tím po dlouhých 70 letech vystřídal majitele a v čele královské rodiny stanul její nejstarší syn Karel.

Karel se na svou úlohu připravoval dlouho. Princem z Walesu, tedy tím, kdo je první v pořadí na královský trůn, byl od svých devíti až do 73 let, kdy mu připadl titul krále. Tím se stal automaticky ihned po smrti své matky, přestože na tradiční korunovaci čekal až do května letošního roku.

S pátečním dnem tak uplynul první rok Karlovy vlády, což vybízí nejen k ohlédnutí se za královou dosavadní prací. Na světlo například vystupuje otázka, jak dnes panovníka vnímá britská veřejnost, co provázelo jeho první rok na trůnu, a také, zda naplnil očekávání, která lidé ve spojení s ním měli.

Když byl Karel ještě princem, často usiloval o odvážné změny a nedržel se příliš zkrátka. Příkladem toho může být třeba 27 dopisů, které v letech 2004 a 2005 zaslal tehdejšímu premiérovi Tonymu Blairovi a několika klíčovým osobnostem jeho labouristické vlády, ve kterých vznášel přímé a vytrvalé požadavky a připomínky k jejich práci.

I když se Karel nikdy osobně nezavázal k tomu, že s jeho osobou na trůně přijdou reformy, a v roce 2018 dokonce v rozhovoru pro BBC varoval, že jeho angažovanost se po převzetí vlády bude v různých ohledech lišit, mnoho lidí od něj právě takový přístup očekávalo, nejspíš i kvůli dlouhé čekací době na trůn.

Po roce jeho kralování je však jasné, že alespoň pro teď se žádné radikální změny nekonají.

To, co veřejnost zatím mohla zaregistrovat, byly spíše kosmetické úpravy jako například upuštění od tradice, kdy se o Vánocích celá královská rodina sešla, aby společně sledovala králův přednahraný proslov k občanům. Detaily jako tento ovšem nijak nemění to, jak instituce funguje a nemají přímý dopad ani na samotné Brity.

„Mnozí očekávali, že Karel po svém nástupu na trůn provede rozsáhlé změny, většina ‚byznysu‘ monarchie ale pokračovala stejně jako za královny Alžběty II.,“ zhodnotila uplynulé měsíce Jessica Storoschuk ze serveru Royal Central, který se specializuje na zprávy o monarchii.

V návaznosti na toto téma by se pak dalo zmínit také avizované zeštíhlení rodiny, jehož cílem bylo zmenšit okruh těch, kteří pro tuto „firmu“ veřejně pracují. Aktuální podobu této skupiny palác v podstatě představil fotografií pořízenou po Karlově korunovaci. Nejen řadu královských korespondentů ale snímek při bližším prozkoumání spíše znepokojil.

Hlavním důvodem je věk přítomných. Nejmladším člověkem ve skupině je totiž jednačtyřicetiletý princ William, po něm následuje jeho manželka Catherine a další v pořadí jsou vévoda a vévodkyně z Edinburghu, tedy králův bratr a jeho manželka, kteří jsou padesátníci. Zbytek lidí na fotografii je ale v důchodovém věku.

Právě to by podle pozorovatelů královského hemžení mohlo v budoucnu vyvolat problémy, protože není úplně jisté, že v tomto věku budou schopni plnit náročné úkoly, které jim role pracujících členů připisuje. Podle Angely Mollardové z bulvárního listu Daily Mail by za těchto podmínek dnes desetiletý prince George navíc nemusel mít k ruce téměř nikoho, až po dědečkovi a otci převezme trůn.

Proti většímu zeštíhlení královské rodiny se navíc krátce před korunovací kanadské stanici CBC vyjádřila i králova třiasedmdesátiletá sestra Anne. „Myslím, že slova o ‚zeštíhlení‘ byla pronesena v době, kdy bylo k dispozici pár lidí navíc a mohlo se to jevit jako ospravedlnitelné prohlášení,“ pronesla tehdy s tím, že tento nápad jí nepřijde úplně dobrý.

Zeštíhlení rodiny by již na občany mohlo určitým způsobem dopadnout vzhledem k tomu, jak moc je Britové rádi vidí na různých akcích. V tomto ohledu jsou ale často předmětem diskuzí spíše finance, se kterými královská rodina operuje a které z velké části pochází od daňových poplatníků v Británii, z nichž někteří se mezi fanoušky monarchie úplně neřadí.

V červenci sice král oznámil, že chce, aby část ze zisků rodiny šla na „širší veřejné blaho“, což vláda v podstatě vyslyšela, když oznámila, že v příštím roce se podíl finančních prostředků, které královská rodina dostává z tzv. Korunních statků (Crown Estate), sníží. Realita je ovšem o něco složitější.

Tento podíl, který rodina dostává, se nazývá Státním grantem (Sovereign Grant) a pokrývá náklady na chod domácnosti nebo na oficiální cestovní výdaje. Obvykle jde o 15 % zisku z Crown Estate, dočasně však byl tento podíl zvýšen na 25 %, aby se zaplatily rozsáhlé renovační práce v Buckinghamském paláci.

Díky novým smlouvám o výstavbě větrných elektráren na moři se očekává, že zisky Crown Estate vzrostou o 900 milionů liber ročně, což opravdu umožní, aby podíl peněz putoval na zmiňované „širší blaho“. Příspěvek monarchii se tak má snížit na 12 %, stále nicméně zůstane ve stejné výši jako loni, tedy na 86,3 milionu liber, tedy zhruba 2,4 miliardy korun.

Nutno ovšem podotknout, že pokud by se sazba nezměnila, byl by grant ještě o 24 milionů liber vyšší.

V době ekonomické krize, kdy se Britům zvýšily životní náklady, hrály finance roli i v případě letošní korunovace, kterou si Karel - proslulý svou šetrností - přál ve skromnějším duchu, než jak tomu bylo u jeho předchůdců. To královská rodina opravdu dodržela, stále na ni ale podle odhadů putovalo 100 až 250 milionů liber, tedy minimálně 2,8 miliardy korun.

O peníze pak státní kasu připravil i mimořádný státní svátek, který byl vyhlášen na pondělí 8. května a který na chvíli narušil britskou ekonomiku. Kompenzací za to však zemi do jisté míry mohou být peníze, které do ní korunovace - obzvláště prostřednictvím turistického sektoru - naopak přinesla.

Kromě skromnosti se pak Karel v uplynulém roce držel třeba i svého tématu klimatické změny, který je součástí jeho života už dlouhé roky. Zdroj blízký královi pro The Sunday Times dokonce uvedl, že „klima, komunita a kultura“ jsou jádrem toho, v čem chce být Karel viděn jako vůdce, přičemž klima je pro něj tím vůbec nejdůležitějším bodem.

Příkladem jeho odhodlání může být třeba svolání vlastní klimatické recepce se světovými lídry poté, co britská vláda rozhodla, že se na podzim loňského roku nezúčastní konference OSN o změně klimatu (COP27) v Egyptě. Dva dny před oficiální akcí se tak desítky vedoucích představitelů mezinárodních podniků, politiků a zástupců nevládních organizací setkaly v Buckinghamském paláci.

Tématu se ovšem věnoval i při řadě jiných příležitostí, jako když se například v červnu - u příležitosti londýnského Týdne boje proti změně klimatu - zúčastnil pátého ročníku klimatického inovačního fóra. Tam se podle oficiálního královského webu zapojil mimo jiné do diskuzí o způsobech, jak urychlit a rozšířit přechod k udržitelné budoucnosti.

Jak ukázaly nejnovější průzkumy, královi nelze upřít pracovitost. Od svého nástupu na trůn totiž vykonal více než 550 služebních závazků za 161 dní, což je znatelně více, než kolik za stejnou dobu absolvovala jeho matka Alžběta II. Ta měla na kontě jen něco málo přes 400 výjezdů za 157 dní.

Je však třeba mít na paměti, že jednotlivé závazky se mohou lišit a že jen o některých ví i širší veřejnost.

Přestože se však Karel na svou roli připravoval dekády, podle již zmíněných The Sunday Times, které mluvily s lidmi z jeho okolí, ho měla náročnost nejvyšší královské funkce překvapit. Jakožto workoholik se prý vrací k pracovnímu stolu i po večeři a v nečekané zátěži, kterou mu přinášejí nejen slavné červené krabice denních „zásilek“ od vlády, je mu oporou královna Camilla.

Ve své nové roli pak prý pociťuje i frustraci, a to konkrétně z toho, že veškeré jeho kroky kvůli většímu počtu kontrolních mechanismů trvají déle než dříve, a on se tak nemůže plně vrhnout do všeho, do čeho by chtěl.

„Všichni jsme opatrnější - stačí jeden chybný krok, aby se celý příběh vydal špatným směrem, což nevyhnutelně ovlivňuje rychlost plnění toho, co chce dělat,“ přiblížil situaci pro britské novináře králův nejmenovaný asistent. „V zásadě ale akceptuje, že je to pro vyšší dobro.“

Na britského panovníka však těžkosti zdaleka nečekají jen na pracovním stole, v uplynulém roce se totiž musel potýkat i s dusnem ve vlastní rodině. Zřejmě nikomu neuniklo dění okolo prince Harryho, mladšího Karlova syna, který skrze knihu Náhradník (Spare) nebo dokument na platformě Netflix vytáhl na světlo mnohdy intimní detaily života v královské rodině.

Tato rozhodnutí sice měla vážně poškodit vztahy v rodině, obzvláště mezi královskými bratry, stále se ale nezdá, že by se Harrymu, který nyní s manželkou Meghan a dvěma malými dětmi žije ve Spojených státech, definitivně zavřely dveře. Ty ostatně zůstávají otevřené i dalšímu z královských „bolehlavů“ - princi Andrewovi.

Karel prý netouží po tom, aby jeho bratr, který je zbaven královských povinností i hodností, opět „vylezl na světlo“. Jak se ovšem zdá, letošní zprávy o tom, že by se Andrew měl stěhovat z palácového sídla Royal Lodge do Frogmore Cottage, bývalého domova Harryho a Meghan, se zatím nenaplnily a na další vývoj nezbývá než čekat.

Když zemřela Alžběta II., lidé v Londýně na ni vzpomínali jako na výjimečnou ženu, která Karlovi nastavila laťku vysoko. I když král za poslední rok neudělal nic, čím by si veřejnost znepřátelil a převážně pokračoval v již zaběhnutém systému, v dlouhodobém žebříčku agentury YouGov je zesnulá panovnice stále o více než dvacet procentních bodů před svým synem.

Pokud jde o čísla nejnovější, podle průzkumu stejné agentury vnímá dnes Karla pozitivně 60 % Britů, 32 % jich zastává opačný názor a nevyhraněných je v této otázce celkem 8 % dotázaných. Pozitivně naladěných občanů, kteří královi „kryjí záda“, ovšem oproti začátku června lehce ubylo (přesněji o 2 procentní body).

I v 21. století jsou pak britští občané monarchii stále většinově naklonění, což je pro její přežití ostatně stěžejní - dokud se u veřejnosti budou členové královské rodiny těšit oblibě, debata o tom, že je čas se monarchie zbavit, není úplně na stole. Stále totiž do země vábí turisty a společnosti poskytuje pocit stability, který je obzvláště v těžkých časech k nezaplacení.

Citelný rozdíl je ovšem patrný v případě Britů mezi 18 a 24 lety, kdy 51 % z nich vnímá tuto instituci zcela negativně a mezi dotázanými bylo také 40 % těch, kteří by dnes raději měli volenou hlavu státu. Naopak pro zachování monarchie se vyslovilo 37 % mladých Britů a 24 % jich uvedlo, že neví.

Jen pro zajímavost: Tato věková skupina jako jediná vnímá negativně (52 %) i samotného krále.

Je tedy otázkou, co se s monarchií stane, až tato generace bude postupně nahrazovat ty starší a po ní přijdou ty, které si názor teprve formují. V té době už ale na trůně bude zcela jiný král, který by se k radikálnějším změnám mohl mít spíše než Karel, a lidé o tom tak mohou zatím jen debatovat.

To, že současný panovník v prvním roce zvolil sice aktivní, ale spíše neviditelný přístup, jak v diskuzi na The Sunday Times trefně poznamenal i jeden ze čtenářů, je tak vzhledem k výše nastíněnému nakonec nejspíše moudrým rozhodnutím. Prostor pro změnu však Karel ještě stále má a za další rok či dva už se klidně můžeme bavit o zcela jiné situaci.