„Neuvěřitelné zklamání.“ Biden kvůli Izraeli riskuje Bílý dům

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

„Existuje právo protestovat, ale ne právo vyvolávat chaos,“ pronesl ve čtvrtek americký prezident Joe Biden. Prolomil tak ticho Bílého domu k propalestinským protestům na amerických vysokých školách. Oba tábory podle něj mají pravdu a pokojný nesouhlas je zcela v pořádku, ale zdůraznil, že násilí nebude tolerováno.

„Ničení majetku není pokojný protest. Je to v rozporu se zákonem. Vandalismus, vniknutí na cizí pozemek, rozbíjení oken, zavírání kampusů, nucené rušení vyučování a promocí – nic z toho není pokojný protest,“ dodal Biden s jasným odkazem na nedávné události, kdy protestující v New Yorku obsadili jednu z budov Kolumbijské univerzity.

Okupace Hamilton Hall netrvala moc dlouho – vedení školy si na pomoc přivolalo policii, která proti demonstrantům zasáhla. Budova mimochodem něco podobného zažila už na konci 60. let, kdy studenti protestovali proti válce ve Vietnamu.

Nejen protestující studenti Bidenova slova rychle odsoudili. Příčinou jejich nevole je například to, že prezident nereflektoval skutečnost, že školy povolaly do svých kampusů ozbrojené policejní síly, aby rozehnaly nenásilné demonstrace. Nevyjádřil se navíc ani ke zprávám, že proizraelští demonstranti na jedné ze škol napadli ty propalestinské.

„Je to zklamání, ale není to žádné překvapení,“ cituje web Al-Džazíra reakci studentky Kali, která protestuje na Univerzitě George Washingtona v hlavním městě USA. „To, že nás Bidenova administrativa takto démonizuje, je upřímně řečeno neuvěřitelné zklamání. Maluje to terč na záda arabské, muslimské, palestinské a antisionistické mládeži.“

Biden si přitom musí být vědom, že takovou reakcí na dění na vysokých školách si spíše zavaří před listopadovými volbami, ve kterých usiluje o znovuzvolení. Mezi mladými voliči, kteří ho v roce 2020 do Bílého domu dostali a jejichž hlasy bude potřebovat i nyní, totiž ztrácí podporu už delší dobu.

Například podle průzkumu CNN z minulého víkendu Biden mezi mladými voliči ve věku 18–34 let zaostává za Trumpem o 11 procentních bodů. Spíše než přesun demokratických voličů k republikánskému kandidátovi, ho však ohrožuje to, že mladí lidé k volbám raději nepůjdou.

Kámen úrazu je pro prezidenta právě dění na Blízkém východě, jelikož mnoho mladých nesouhlasí s pevnou podporou, kterou Spojené státy Izraeli vyjadřují. S tím, jak Biden zvládá celou situaci, podle již zmíněného průzkumu nesouhlasí dokonce 81 % voličů pod 35 let.

„To, co vidíme na Kolumbijské, v Texasu nebo v Indianě, bude mít politický dopad. Myslím si, že toto dění může ovlivnit prezidentské volby a rozhodování lidí, kteří v nich budou, nebo nebudou volit,“ varoval v rozhovoru pro Seznam Zprávy Matěj Jungwirth, analytik z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO).

Projevit by se toto téma mohlo zejména v takzvaných swing states, státech, které s ohledem na americký volební systém reálně rozhodují o vítězi prezidentských voleb, kde se bude válčit o každý hlas. A například Michigan, jeden z nich, má velkou arabsko-americkou komunitu, která se za současné situace od Bidena odvrací.

Celá nynější situace ale poodkrývá mnohem komplexnější problémy na americké politické scéně. Podle Jungwirtha, který nyní v rámci doktorátu působí na Northwestern University ve státě Illinois, totiž demokraté bojují s dlouhodobou neschopností smysluplně pracovat s mladými voliči.

S tím nejspíše souvisí i skutečnost, že ve vedení strany jsou i nadále zástupci starší generace, kteří společná témata s dnešními mladými hledají jen těžko. Samotnému Bidenovi je dnes ostatně už 81 let.

„Nepřijde mi, že by tam byla cílená snaha budovat mladé nebo alespoň středně staré lídry. A zároveň si myslím, že se současné elity a mladí progresivnější voliči začínají trochu ideologicky rozcházet,“ potvrdil český analytik. „Nemám pocit, že by to dostatečně reflektovali a pracovali s tím. Moje osobní predikce je, že to může být jedna z příčin Bidenovy prohry.“

Americký list The New York Times pak upozorňuje i na to, jak protesty na univerzitách odhalují napětí v Demokratické straně. Většina demokratů sice podporuje svobodu projevu a odsuzuje antisemitismus, stále se ale vedou debaty o tom, jak odlišit legitimní kritiku izraelské vlády od antisemitské rétoriky.

Podle médií americká policie za dva týdny protestů na vysokých školách pozatýkala už více než 2000 lidí. A zatímco ozbrojené složky rozebírají tábory vybudované studenty, některé univerzity jako Northwestern nebo Brown se již s demonstranty dokázaly dohodnout na dalším postupu a zmírnění situace.

Protestující na Northwestern University, kde se nachází Jungwirth, dosáhli třeba toho, že škola zřídí kulturní centrum pro studenty z Blízkého východu. Škola se ale také zavázala třeba k tomu, že po dobu příštích dvou let bude podporovat hostující výzkumníky z Palestiny a že pěti palestinským studentům umožní studium s plným stipendiem.

Vzhledem k vyšší míře zapojení policie jinde a blížícímu se létu nicméně lze jen těžko odhadovat, co bude vlastně s protesty dále.

„Největší paradox všech těchto represí je, že za chvíli jsou letní prázdniny,“ uvedl závěrem Jungwirth. „Za pár týdnů by tak nikoho nezajímalo, jestli v kampusu někdo kempuje, nebo ne. Otázkou tak je i to, proč se vlastně vše nenechalo tak nějak vyšumět a jestli ta potřeba eskalace nebyla umělá nebo cíleně zvolená.“