Neuvěřitelně rychlý Trump. Transakční politika za pár dní převrátila svět

„Nová vláda USA záměrně jedná s cílem zničit národ,“ píše věhlasný americký historik Timothy Snyder v reakci na sérii politických opatření amerického prezidenta. Donald Trump své druhé funkční období zahájil razantními kroky v několika klíčových oblastech včetně zahraniční politiky.

Cíl je jasný: odklonit se od politiky exprezidenta Joea Bidena a změnit chod Ameriky od základů.

Zatímco každý den plní titulky zpravodajských webů nová nařízení Trumpovy administrativy, některá už začínají platit a jejich dopad pociťuje i Evropa. Například rozhodnutí na 90 dnů pozastavit zahraniční rozvojovou pomoc.

Utrpěla tím spousta neziskových organizací, jež spoléhaly na americké peníze, včetně organizací na podporu zdravotnického výzkumu. Vláda později zavedla některé výjimky, ale zmatky zůstaly.

Rozhodnutí je součástí širší Trumpovy strategie, která se zaměřuje na „Ameriku na prvním místě“, o čemž prezident hovořil i ve své inaugurační řeči. Počítá se změnami v oblasti obchodu, imigrace a diplomacie, které teď mění nejen dynamiku vztahů USA s Evropou, ale i s celým světem.

„Trump už během své volební kampaně naznačoval, že mu nepůjde o hodnotu spojenectví jako takového, ale spíš o transakční politiku ve smyslu něco za něco. Takže se asi dá říct, že to bude pro Evropu budíček. Nebude první a bude silnější než minule,“ říká pro Seznam Zprávy bývalý zpravodaj Českého rozhlasu v USA Jan Kaliba.

To lze pozorovat na nejnovějších zprávách z Ukrajiny. Trump, který dlouhodobě sliboval, že válku ukončí za 24 hodin, se v pondělí nechal slyšet, že Ukrajině bude poskytovat americkou vojenskou pomoc výměnou za dodávky vzácných kovů do USA.

„Tento přístup dokonale zapadá do jeho způsobu uvažování. Souhlas druhých je pro něj jen překážkou k dosažení vlastních cílů,“ upozorňuje historik Snyder.

Hned v prvních dnech v Oválné pracovně se Trump soustředil na plnění volebních slibů a konal až s neuvěřitelnou rychlostí. Dostal se tak do kontrastu s chaotickým začátkem svého prvního funkčního období. Voličům chtěl ukázat, že je tím, koho si zvolili.

Velmi brzy naznačil, že americká zahraniční politika se změní. Už během své kampaně prohlašoval, že Evropa musí platit a že podpora Ameriky nebude automatická. „Vyžaduje to nějakou bolest. Chceme vzájemná cla. S Evropskou unií máme deficit 350 miliard dolarů,“ řekl Trump v Oválné pracovně v úterý.

Trump tím zdůraznil, že Evropa by mohla být další, kdo bude čelit clům poté, co jeho administrativa uvalila 25procentní clo na zboží z Mexika a Kanady a další desetiprocentní daň na dovozy z Číny. Platnost cel proti Kanadě a Mexiku posléze po ústupcích sousedních zemí pozastavil.

„V Evropě si neberou naše auta, neberou naše zemědělské produkty, neberou skoro nic, a my od nich bereme všechno. Miliony aut, obrovské množství potravin a zemědělských produktů,“ řekl prezident novinářům.

V tomtéž rozhovoru Trump opět zmínil možnost připojení Kanady k USA, což podle předního amerického politického komentátora Davida Fruma naznačuje, že je jeho přístup k zahraničním vztahům ještě mnohem radikálnější, než se původně zdálo.

„Když Donald Trump dělá tyto ‚vtipy‘ o anexi Kanady, připomíná to vtipy opilého manžela o tom, že zbije svou ženu. Možná to opravdu neudělá, ale není to příjemné pro nikoho u stolu, když to poslouchá,“ řekl novinář Seznam Zprávám.

Stejně tak dává Trump stále více najevo, že má zájem o Grónsko, a to i za cenu porušení mezinárodního práva. Tento týden nevyloučil, že by k jeho získání použil vojenský nebo ekonomický nátlak, tedy že by si ho mohl násilně přivlastnit. Grónsko je autonomní částí Dánska, ale pro Trumpa je důležité kvůli vojenským a bezpečnostním zájmům.

„Když se jedna země obrátí na jednoho ze svých nejbližších spojenců, Dánsko, a řekne mu, že chce zabrat území, na kterém Spojené státy a Dánsko spolupracovaly už před vstupem USA do druhé světové války v oblasti bezpečnosti, obchodu a mnoha dalších věcí, a že ho bude ovládat proti vůli jeho obyvatel, je to prostě nepřijatelné,“ říká novinář Frum.

Trump opakovaně řekl, že pokud Grónsko nebude souhlasit, potrestá ho ekonomicky. Rozruch také vyvolal Trumpův syn Donald Jr., který do Grónska přicestoval. K cestě využil soukromý letoun svého otce Trump Force One a místním obyvatelům dokonce tlumočil vzkaz, že jeho otec, který krátce po synově přistání vyjádřil přání „udělat Grónsko opět skvělým“, je všechny pozdravuje. „Je to predátorství,“ říká Frum.

V úterý pak Trump šokoval Blízký východ a svět nápadem, že by kontrola nad palestinským Pásmem Gazy mohla přejít pod Spojené státy. Prezident líčil region jako budoucí „blízkovýchodní riviéru“, jeho vize přitom nutně nepočítá s tím, že by tam dále žili Palestinci.

Trumpovo jednání nevyvolalo jen reakce ze strany evropských lídrů, ale také silnou kritiku v USA. Mnozí tvrdí, že jeho politika, která má Ameriku stavět na první místo, není udržitelná a že dlouhodobě poškodí vztahy mezi zeměmi, které byly dosud považovány za klíčové spojence. Někteří pozorovatelé dokonce varují, že Trumpovým přístupem by mohla být ohrožena globální stabilita.

Americká opozice v Kongresu vyjádřila obavy, že Trumpova politika může vést k eskalaci obchodních válek, zejména s hlavními obchodními partnery, jako je EU, Čína nebo Mexiko.

„Pokud bude pokračovat v izolacionistických postojích, může to vést k negativním důsledkům nejen pro americkou ekonomiku, ale i pro světovou,“ uvedl ekonomický analytik Richard Goldberg.

Bývalý zpravodaj Kaliba nicméně upozorňuje, že v Evropě, co se týče Trumpa, dost možná nemáme dostatečnou představivost. „Když se na to zaměříme, třeba na události kolem útoku na Kapitol, tak jde vidět, že má Trump hodně společného s vládci zemí, jako je Rusko nebo Čína. Ostatně je otevřeně obdivuje. Nic z jeho nejnovějších politik mě nepřekvapilo, čekal jsem to,“ řekl novinář Seznam Zprávám.