Článek
Ukrajinská rozvědka zaznamenala, že Bělorusko u společných hranic rozmisťuje vojáky a vojenskou techniku. Ukrajinský server RBC-Ukraine s odkazem na nedělní prohlášení ministerstva zahraničí v Kyjevě píše o tancích, dělostřelectvu, raketometu i protivzdušné obraně. Minsk podle něj používá jako záminku cvičení.
Posílení běloruské vojenské přítomnosti Ukrajina zaznamenala v Homelské oblasti na jihovýchodě země. Kromě Ukrajiny region sousedí i s ruskou Brjanskou oblastí.
Kyjev varuje Minsk před nepřátelskými akcemi. „Varujeme běloruské představitele, aby pod tlakem Moskvy nedělali tragické chyby ve vztahu ke své zemi, a vyzýváme tamní ozbrojené síly, aby ukončily nepřátelské akce a stáhly své síly od státní hranice Ukrajiny do vzdálenosti větší, než je dostřel běloruských systémů,“ cituje zprávu agentura AFP.
Bělorusko je ruským spojencem. V počátcích invaze vstoupily ruské jednotky na ukrajinské území i z Běloruska. Minsk dodnes Moskvě poskytuje například letecké základny, je na ní závislý politicky i ekonomicky.
Ukrajina tvrdí, že u hranic zaznamenala i přítomnost bojovníků Vagnerovy armády, žoldnéřské skupiny, kterou vedl zemřelý ruský podnikatel Jevgenij Prigožin.
Diktátor ve službách Kremlu
U moci už je podobně dlouho jako Stalin. Dokonce ještě o pět let déle než Putin. Běloruský diktátor Alexandr Lukašenko vládne přesně 30 let. „Teď je nejhorší, co kdy byl,“ říká o něm běloruský novinář Dźmitry Hurnievič.
Podle Kyjeva vojenská cvičení v pohraniční oblasti představují globální bezpečnostní hrozbu kvůli tomu, že blízko leží černobylská jaderná elektrárna.
„Zdůrazňujeme, že Ukrajina nikdy nepodnikla a nepodnikne žádné nepřátelské kroky vůči běloruskému lidu,“ píše ministerstvo v dokumentu. V případě narušení hranic však země přijme veškerá opatření na svou obranu.
Běloruský diktátor Alexandr Lukašenko nedávno skutečně oznámil posílení vojenské přítomnosti u hranic s Ukrajinou. Zdůvodnil to nahromaděním vojsk na ukrajinské straně.
Zvýšenou přítomnost vojáků v běloruském pohraničí aktuálně zaznamenal i tamní opoziční projekt Gajun, který dlouhodobě monitoruje vojenské pohyby v zemi. Počet vojáků vyčíslil na 1100, což podle něj nepředstavuje pro Ukrajinu hrozbu.
„Ačkoli je klíčové zůstat obezřetní a pozorně monitorovat akce, záměry a metody Minsku a jejich potenciální vliv, domníváme se, že je nepravděpodobné, že by Bělorusko v této fázi zvažovalo ofenzivní akci proti Ukrajině,“ domnívá se polský analytik Konrad Muzyka, která pravidelně rozebírá události související s válkou na Ukrajině.
Muzyka zároveň v neděli připomněl, že i Ukrajina po zkušenostech z úvodu války hranici s Běloruskem opevnila, vybudovala tam například i minová pole. Minsk ani podle něj nemá kapacity na větší útok.
„Odhadujeme, že primární obavou Ukrajiny jsou menší výpady zaměřené na obsazení omezeného území s cílem vyvolat přemístění ukrajinských jednotek z dalších regionů. I když pravděpodobnost takového scénáře zůstává nízká, nedá se zcela vyloučit,“ uzavírá Muzyka ve vláknu na sociální síti X.
