Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu schválil útoky s pomocí vybuchujících pagerů na Hizballáh. V pondělí to uvedl jeho mluvčí Omer Dostri, informaci přinesla agentura Reuters.
Podle izraelských médií se Netanjahu k odpovědnosti za útoky přihlásil během zasedání vlády. Ministrům oznámil, že vysocí představitelé obrany a političtí činitelé byli proti operaci, on však rozhodl o jejím provedení. Izrael doposud to, že za operací stál, nepotvrdil.
K útokům došlo 17. a 18. září. Zařízení se začala nejdříve zahřívat a poté vybuchovat. Během dvou sérií výbuchů zemřelo 39 lidí, více než 3400 bylo zraněno. Hizballáh v rámci odvety vyslal na Izrael 100 raket.
Výbuchy pagerů a vysílaček v Libanonu: fakta
- V úterý 17. září odpoledne začaly po celém Libanonu, ale i v Sýrii vybuchovat pagery, koordinovaný útok nebo sabotáž namířená proti tisícovkám zařízení pravděpodobně cílily na militantní hnutí Hizballáh.
- Ve středu 18. září odpoledne začaly vybuchovat vysílačky, opět všechny zhruba ve stejnou dobu.
- Při dvojici útoků podle libanonských úřadů zahynulo nejméně 37 lidí, asi tři tisíce byly zraněny, většinou šlo o zranění očí nebo popáleniny v oblasti boků a stehen, protože jim pagery vybuchly v kapsách.
- Hizballáh i libanonská vláda z útoku viní Izrael, vůdce hnutí Hassan Nasralláh dokonce mluvil o tom, že židovský stát jim vyhlásil válku, a slíbil odvetu.
- Izrael se k útokům nevyjádřil. Otevřeně ale mluví o nové fázi války, která se zaměří na severní frontu.
Původ vybuchujících pagerů zatím nebyl odhalen. První stopy vedly k tchajwanské firmě Gold Apollo, její majitel však popřel, že by jeho společnost tato zařízení vyrobila. Zároveň poukázal na to, že skutečným výrobcem má být maďarská firma BAC, ta však podezření také odmítá a její šéfka je pod ochranou tajných služeb. Dalším možným výrobcem by mohla být bulharská firma Norta Global.
Podle vysokého komisaře OSN pro lidská práva Volkera Türka by operace s pagery mohla být považována za válečný zločin. Kvůli strachu z opakujícího se útoku zavedl mnohá opatření Írán, zakázal například vnášení jakýchkoliv pagerů či vysílaček do letadel.
