Článek
„Po 7. říjnu jsme se stejně jako statisíce vlasteneckých Izraelců zmobilizovali i já a moji kolegové a vstoupili jsme do koalice, i když jsme věděli, že je to špatná vláda,“ řekl v neděli Benny Ganc, když ohlašoval odchod své strany z válečného kabinetu.
Už dříve dal premiérovi Benjaminu Netanjahuovi ultimátum, aby přišel se smysluplným plánem na poválečnou správu Pásma Gazy. To se nestalo, Netanjahu ultimátum ignoroval.
Po odchodu Strany národní jednoty, za niž zasedal vedle Gance ve vládě i bývalý šéf armády Gadi Eisenkot, v ní kromě Netanjahuova Likudu už zbývají jen ultraortodoxní strany a také pravicoví extremisté. Nabízí se tak otázka, zda a jak odchod dvou zkušených generálů ovlivní další směřování války v Gaze.
„Doufám, že neovlivní, to je ale spíše optimistický pohled. Pesimista a realista by spíše došel k názoru, že ano. Bude to postupný proces, Netanjahu ale bude dělat víc a víc ústupků svým partnerům, aby si udržel stabilní koalici,“ řekl Seznam Zprávám izraelský analytik Ziv Bohrer, vedoucí přednášející mezinárodního práva na právnické fakultě Bar-Ilanovy univerzity a výzkumný pracovník Beginova-Sadatova centra pro strategická studia.
Netanjahu přijal část ideologie extremistů
Bohrer vysvětluje, že Netanjahu býval dříve schopný ukočírovat radikály ve svých vládách tím, že do nich přijal i některé levicovější strany. V posledních letech se ale posouval stále více doprava s tím, že náboženské strany a krajní pravice jsou pro něj přirození partneři.
„Dělá jim stále více ústupků a přijal i část jejich ideologie, kterou dříve odmítal. Například tlačil na anexi části Judeje a Samáří (biblický výraz pro Západní břeh Jordánu, pozn. red.).“
Když v neděli oznamoval Benny Ganc odchod z vlády, vyzýval zároveň k vypsání parlamentních voleb. Ty si podle analytika Bohrera přeje většina izraelské veřejnosti.
„Dnes bude důležité hlasování v Knesetu, kde se bude poprvé rozhodovat o zákonu, který by vyjímal ultraortodoxní židy z vojenské služby. Optimistický scénář, v nějž doufá Ganc, je, že se najde pět členů vládního tábora, kteří zákon nepodpoří. Ten by neprošel a Nejvyšší soud by během několika dnů či týdnů nařídil odvody ultraortodoxních židů a zastavil financování ješiv. To by znamenalo tlak na ultraortodoxní strany, aby shodily vládu,“ vysvětluje Ziv Bohrer jeden z možných scénářů.
Hned ale dodává, že ho nepovažuje za příliš pravděpodobný. „Koalice bude držet při sobě, protože poslanci dobře vědí, že by polovina z nich už po volbách v Knesetu neseděla. A to je podle něj dostatečná motivace k ústupkům na obou stranách. Vědí také, že čím delší čas uplyne od (teroristického útoku Hamásu) 7. října, tím víc mohou získat podpory, kterou v průzkumech po útoku ztratili.“
Sloužíte nepřátelům Izraele, tvrdí Smotrič
Odchod středopravicové Gancovy strany tak podle analytika v krátkodobém horizontu vládu spíše posílí, v delším časovém horizontu na ni ale poroste tlak veřejnosti, protože Izraelci budou postupně své protesty, k nimž už nyní dochází na denní bázi, stupňovat.
Ostrá slova adresoval Netanjahuovi i Gadi Eisenkot, bývalý náčelník generálního štábu izraelské armády: „Navzdory snahám mnoha lidí, kabinetu, který jste vedl, bylo dlouhou dobu znemožněno učinit klíčová rozhodnutí, která byla zapotřebí k realizaci válečných cílů a zlepšení strategické pozice Izraele,“ napsal Eisenkot. Spolu s ním a Gancem opustil vládu i Chili Tropper, ministr bez portfeje.
Zatímco Netanjahu marně naléhal na Gance, aby si své rozhodnutí rozmyslel, extremističtí ministři jeho vlády neskrývali radost. Ministr pro vnitřní bezpečnost Itamar Ben Gvir už zveřejnil otevřený dopis, v němž žádá o větší slovo při rozhodování kabinetu. Další extremista Becalel Smotrič, který vede resort financí, pak podle serveru The Times of Israel Gance obvinil ze služby pro nepřátele Izraele.
Pozn. red.: V minulém týdnu navštívil Prahu poslanec Knesetu Michael Biton, člen Gancovy Strany národní jednoty. Rozhovor s ním vám přineseme v příštích dnech.
