Článek
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu od teroristického útoku hnutí Hamás proti své zemi z loňského 7. října a následné izraelské invaze do Pásma Gazy téměř necestuje do zahraničí. Teď se mu ale případné návštěvy jiných zemí zkomplikují.
Mezinárodní trestní soud (ICC) proti němu a izraelskému exministru obrany Joavu Galantovi ve čtvrtek vydal zatykač (více zde), což znamená, že politikům teď teoreticky ve 124 státech, jež uznávají autoritu soudu, hrozí zatčení.
Z některých států ale už zaznělo, že nemusí svůj mezinárodní závazek splnit.
Maďarský premiér Viktor Orbán oznámil, že Netanjahua pozve na návštěvu do Maďarska a zajistí, že zatykač ICC „nebude naplněn“. Budapešť patří dlouhodobě mezi největší zastánce Izraele, pravidelně ho například podporuje v hlasováních v OSN, která židovský stát většinou prohrává.
Blízkým spojencem Izraele je i Česko. To se ale podle Ministerstva zahraničí chystá právo respektovat. „Česko dodržuje a bude dodržovat naše mezinárodněprávní závazky. V případě mezinárodních zatykačů koná státní zastupitelství a policie, nejde o politické rozhodnutí. Žijeme v právním státě,“ řekl ve čtvrtek Seznam Zprávám mluvčí české diplomacie Daniel Drake.
Podle hradního poradce Petra Koláře by ale Česká republika měla zatykač ignorovat. „Za všechny civilní oběti v Gaze může Hamás, v Libanonu Hizballáh,“ řekl pro Seznam Zprávy.
Naopak Rakousko, další země, která Izrael na mezinárodní úrovni věrně podporuje, slibuje dodržení závazků vůči ICC, jak řekl tamní ministr zahraničí Alexander Schallenberg. Přesto označil zatykač za absurdní.
Na dodržení svých závazků k ICC se podle agentury Reuters shodují Nizozemsko, Švýcarsko, Irsko, Itálie, Slovinsko a Španělsko.
Podobný přístup mají i evropské velmoci.
Francouzské ministerstvo zahraničí uvedlo, že jeho reakce na zatykač proběhne v souladu se stanovami ICC. Odmítlo však potvrdit, zda by Netanjahua zatklo s tím, že by zadržení bylo „právně složité“.
Případné zatčení Netanjahua nepotvrdil ani mluvčí britského premiéra Keira Starmera, opět s poznámkou, že země své závazky k ICC dodrží.
Německo podle ČTK svůj postup ohledně zatykače zváží. „Vnitrostátní kroky svědomitě prověříme. Další by bylo na pořadu dne, pokud by byl na dohled pobyt premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Joava Galanta v Německu,“ uvedl mluvčí německé vlády Steffen Hebestreit.
Norský ministr zahraničí Espen Barth Eide na dotaz Reuters odpověděl, aniž by jakkoliv popsal přístup země. „Je důležité, aby ICC jednal uvážlivě,“ uvedl. „Věřím, že soud bude postupovat na základě nejvyšších standardů spravedlivého procesu.“
Turecký ministr zahraničí Hakan Fidan zatykač označil za „nadějný a mimořádně důležitý krok“. „Budeme pracovat na tom, abychom zajistili implementaci mezinárodního práva k potrestání genocidy,“ dodal.
Biden: Vydání zatykačů je pobuřující
Jasně odmítavý postoj k vydání zatykačů na izraelské politiky projevily USA.
„Spojené státy zásadně odmítají rozhodnutí soudu vydat zatykače na vysoké izraelské představitele,“ komentoval rozhodnutí ICC mluvčí Rady národní bezpečnosti Bílého domu. „Zůstáváme hluboce znepokojeni uspěchaností procesu a chybami, které vedly k tomuto rozhodnutí,“ dodal.
K zatykači se pak podle BBC vyjádřil i přímo americký prezident Joe Biden, který jej označil za pobuřující. „Ať už se Mezinárodní trestní soud snaží o cokoliv, Izrael a Hamás nelze srovnávat,“ uvedl Biden ve svém prohlášení. „Vždy budeme stát na straně Izraele proti hrozbám pro jeho bezpečnost.“
Kanada podle Reuters s přístupem USA nesouhlasí. „Je opravdu důležité, aby se každý řídil mezinárodním právem,“ uvedl kanadský premiér Justin Trudeau. Dodal, že země bude dodržovat rozhodnutí mezinárodních soudů.
Rozhodnutí ICC přivítali zástupci Jordánska a Jihoafrické republiky. „Palestinci si zaslouží spravedlnost,“ komentoval jej jordánský ministr zahraničí Ayman Safadi. Jihoafrická republika ho považuje za „významný krok ke spravedlnosti za zločiny proti lidskosti a válečné zločiny v Palestině.“
Zatykače pozitivně vnímá i šéf íránských revolučních gard. Pro Izrael podle něj znamenají „politickou smrt“, píše ČTK. Podle Reuters je podobného názoru i vedení Hamásu. „Vyzýváme Mezinárodní trestní soud, aby rozšířil rozsah odpovědnosti na všechny vůdce zločinecké okupace,“ uvedla teroristická organizace ve svém prohlášení.
