Vance se odvážil kritizovat prezidenta. Co ukázal tajný chat Trumpových lidí

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

„Vedoucí představitelé americké národní bezpečnosti mě zapojili do skupinového rozhovoru o nadcházejících vojenských úderech v Jemenu. Nemyslel jsem si, že by to mohlo být skutečné. Pak začaly padat bomby,“ napsal Goldberg zkraje svého textu pro The Atlantic.

Jeho článek spustil ve Washingtonu pozdvižení a mezi řadou expertů na národní bezpečnost velké znepokojení.

Zatímco ale demokraté mluví o bezprecedentním porušení všech bezpečnostních pravidel a chtějí si Trumpovy lidi předvolat na slyšení před kongresovými komisemi, Bílý dům stejně jako republikánští zákonodárci tento únik informací většinou zlehčují, nebo o něm mlčí.

Předseda Sněmovny reprezentantů, republikán Mike Johnson, například prohlásil, že zveřejněná konverzace ukazuje, že „úředníci na nejvyšší úrovni dělají svou práci“ a „nikdo kvůli tomu nebyl ohrožen“. „Administrativa uznala, že to byla chyba, a zpřísní opatření, aby se to už neopakovalo,“ dodal Johnson.

O čem konverzace Trumpova týmu na platformě Signal byla a proč vyvolává tolik znepokojivých otázek? Co překvapivého odhalila? Seznam Zprávy přinášejí pět zásadních momentů.

Donald Trump zatím za dva měsíce svého druhého prezidentství nečelil ze strany republikánů, natož členů svého kabinetu, byť jediné kritické poznámce či třeba náznaku nesouhlasu. Skupinový chat z poloviny března ale ukazuje, že neshody uvnitř kabinetu panují. Viceprezident J. D. Vance dokonce v jedné chvíli zpochybnil rozumnost Trumpova rozhodnutí udeřit proti cílům spojeným s jemenským militantním hnutím Húthíů.

Podle Goldbergova článku viceprezident Vance v chatu skupiny řekl, že si myslí, že Trumpova administrativa „dělá chybu“.

Viceprezident poznamenal, že jen 3 % amerického obchodu prochází Suezským průplavem, kde Húthíové útočí na obchodní lodě. Podle Vance tak vzhledem k minimálním americkým zájmům v regionu existuje „reálné riziko, že veřejnost tomuto (úderu) neporozumí a nebude chápat, proč je to nutné“.

Britský list The Guardian napsal, že během chatu Vance tiše přiznal rozdíl mezi svou představou zahraniční politiky a tou Trumpovou s tím, že úder by podkopal prezidentovu evropskou politiku. Žádal proto alespoň měsíční odklad útoku.

„Nejsem si jist, zda si prezident uvědomuje, jak moc je to v rozporu s jeho současným postojem k Evropě,“ napsal Vance.

Ministr obrany Pete Hegseth se nejprve snažil viceprezidentovi opatrně vysvětlit, že úder je v souladu se základními americkými hodnotami, jako je například právě zajištění bezpečnosti pro mezinárodní obchodní plavbu. Útoky navíc podle Hegsetha měly militanty odstrašit.

Vzápětí ale napsal, že tyto obavy chápe, a dodal, že vysvětlit tyto údery americké veřejnosti „bude těžké bez ohledu na to, co se stane“, protože „nikdo neví, kdo jsou Húthíové“.

Z konverzace přitom jasně vyplývá, jakou zášť J. D. Vance a Pete Hegseth chovají k Evropě. Viceprezident v jedné chvíli konverzuje s Trumpovým poradcem pro národní bezpečnost Michaelem Waltzem, který údery podporuje.

„Jestli si myslíš, že bychom to měli udělat, tak do toho pojďme. Jen se mi příčí znovu zachraňovat Evropu,“ vyjádřil svou nelibost Vance s tím, že Suezským průplavem proplouvá 40 procent evropského zboží a starý kontinent by se tak o jeho ochranu měl starat sám.

Deník Guardian postoj Vance k Evropě v této souvislosti popisuje jako zásadový odpor k transatlantickému spojenectví. Deník připomněl, že se viceprezident už několikrát nezdráhal pustit s evropskými lídry do otevřené konfrontace.

„Je to v souladu s jeho dřívějšími argumenty, že USA přeplácejí evropskou bezpečnost, a s posměchem, který projevil vůči evropským spojencům (téměř jistě vůči Velké Británii nebo Francii), když je označil za náhodné země, které 30 nebo 40 let nevedly válku,“ připomněl analytik listu Andrew Roth s tím, že oba státy bojovaly po boku USA v Afghánistánu a Británie i v Iráku.

Stejný názor evidentně zastává i šéf Pentagonu Hegseth. „Plně sdílím tvůj odpor k evropským vyžírkům. Je to patetické,“ říká v chatu.

Někteří republikáni omlouvají únik informací, které se dostaly k novináři Goldbergovi, jako nešťastnou chybu. Řada expertů ale nedokáže pochopit, proč si Trumpovi lidé k takto závažné konverzaci vybrali kódovací platformu Signal.

Podle Matta Blaze, profesora výpočetní techniky na Georgetownské univerzitě, totiž není pro vysoce utajované konverzace vhodná, a to ze dvou důvodů. Profesor listu The Washington Post řekl, že Signal používá „riskantní zařízení“, jako chytré telefony či laptopy připojené k internetu, kde je platforma vystavena „všemožným útokům“.

A pak je tu problém s archivací chatů a zpráv. Signal je sice nechává na příkaz uživatele vymazávat do několika minut či týdnů. Zkušený agent by se přesto k takovým citlivým konverzacím mohl dostat, píše americký deník.

„Signal dělá vše proto, aby smazal zprávy, když vyprší jejich platnost, ale stále běží na v zásadě zranitelné platformě,“ dodal profesor Blaze.

Washington Post k tomu cituje právníka Kevina Carrolla, který se specializuje na případy spojené s porušováním zákonů ohledně národní bezpečnosti.

„Obhajoval jsem příslušníky v aktivní službě obviněné z porušení zákona o špionáži z hrubé nedbalosti v daleko méně závažnějších případech,“ řekl Carroll s tím, že v případě úniku informací, jakým byly ty o úderu na Jemen, by byli tito jeho klienti „postaveni před vojenský soud“.

Televize CBS si pak všimla, že Trumpův diplomatický zmocněnec Steve Witkoff byl v době, kdy skupina vznikla, v Moskvě, kde jednal s ruskými představiteli. Není ale jasné, jestli tam aplikaci používal, nebo jestli s sebou měl například zabezpečený telefon.

Bagatelizace úniku ze strany republikánů vyvolala především mezi demokraty hořké komentáře o pokrytectví konzervativců. Trump a jeho spojenci se podle nich opakovaně pouštěli do Hillary Clintonové za to, že jako někdejší ministryně zahraničí k přeposílání zpráv obsahujících tajné materiály nevyužívala řádné vládní bezpečnostní komunikační kanály, ale svůj soukromý e-mail.

Toto odhalení nakonec vedlo k dlouhému vyšetřování FBI a podle některých expertů zásadně poškodilo její prezidentskou kampaň v roce 2016. Tehdejší šéf FBI James Comey totiž vyšetřování otevřel pouhých 11 dní před volbami, když o tomto kroku v oficiálním dopise informoval Kongres.

Donald Trump mezitím slíbil, že v případě svého vítězství pošle Clintonovou za tuto aféru do vězení. Nakonec od stíhání své rivalky upustil.

Prezident teď přitom podobné lehkovážné zacházení s citlivými informacemi nijak dramaticky nekomentuje. Jeho první reakce byla následující: „Nic o tom nevím, nejsem velkým fanouškem časopisu The Atlantic. Pro mě je to časopis, který zaniká… ale nic o tom nevím.“

Poté požádal přítomného reportéra, aby mu objasnil, co se v článku píše.

Když reportér prezidentovi řekl, že členové jeho kabinetu používali ke koordinaci útoku na Húthíe aplikaci Signal, Trump odvětil: „No, nemohlo to být příliš efektivní, protože útok byl velmi efektivní… Nic o tom nevím, říkáte mi o tom poprvé.“

Do diskuze nakonec přes síť X vstoupila i samotná Hillary Clintonová. „To si ze mě snad děláte legraci!“ napsala.

Jak napsala britská BBC, existuje přitom jen málo riskantnějších rozhodnutí prezidenta USA, než je rozkaz k použití vojenské síly. Pokud by se totiž informace o bombovém úderu nebo akci tajného komanda dostaly do rukou nepřátel Ameriky, mohlo by to ohrozit životy v terénu nasazených agentů a jejich kontaktů a zhatit třeba i samotný útok.

Naštěstí pro Trumpovu administrativu, dodává BBC, se skupinový chat s informacemi o chystaném americkém úderu v Jemenu mezi vysokými představiteli národní bezpečnosti do nesprávných rukou nedostal. A i když novinář Jeffrey Goldberg o této rozpravě napsal všechny výše uvedené detaily, jakákoliv citlivá vojenská tajemství zamlčel.

Úder na jemenské radikály tak proběhl, jak byl zřejmě naplánován.

„Úžasná práce,“ napsal prezidentův poradce pro národní bezpečnost Waltz skupině jen pár minut poté, co bomby ničily cíle Húthíů v Jemenu.

Ke své zprávě připojil emotikony americké vlajky, pěsti a ohně.