Nesmrtelný Netanjahu má poslední šanci. I jeho blízcí plánují vládu bez něj

Politici izraelského Likudu dávají bývalému premiérovi Benjaminu Netanjahuovi poslední šanci. Pokud by jím vedený nacionalisticko-náboženský blok nevyhrál listopadové volby, plánují de facto jeho odstavení.

Z korupce a podvodu souzený Netanjahu by sice podle hebrejské verze serveru Times of Israel zůstal v čele strany, Likud by ale vytvořil středopravicovou vládu bez něj – právě přítomnost bývalého premiéra totiž jeho partaji brání ve spolupráci s dalšími pravicovými stranami, které ho odmítají.

Politici Likudu za zády „Bibiho“ údajně vyjednávají o možné koaliční vládě se Stranou národní jednoty, která před časem vznikla spojením menších stran generála Bennyho Gance a bývalého ministra školství a vnitra Gideona Saara.

Likud tak podle serveru Zman Israel reaguje na volební průzkumy, které naznačují, že židovský stát čeká pravděpodobně další volební pat, v pořadí už pátý (!) za sebou.

Pokud by vznikla výše zmíněná vláda, mohla by opět fungovat na principu rotujících premiérů – jeden by vzešel z Likudu, druhým by byl nejspíš Ganc. „Šesté volby nikdo nechce a Netanjahu si nepřeje být tím, kdo může za šesté kolo voleb,“ řekl serveru nejmenovaný zdroj z Lukudu.

Netanjahuova strana se nicméně nehodlá svého vůdce zbavovat – Bibi by zvenčí dohlížel na práci svých ministrů, podobně jako to dělal Arje Deri, šéf ultraortodoxní strany Šas, který byl v minulosti odsouzen kvůli korupci a nemohl vykonávat volené funkce.

Otázkou zůstává, jak se k plánu likudniků postaví samotný Netanjahu – v minulosti podobné návrhy zatvrzele odmítal – a také Ganc se Saarem. Představitelé Likudu doufají, že by Ganc mohl souhlasit, aby se vyhnul možné vládě s účastí extremistů Bezalela Smotriče a Itamara Ben Gvira. Jejich otevřeně rasistická Strana náboženského sionismu se i díky Netanjahuově podpoře dostala do Knesetu a bývalý premiér s ní pevně počítá při sestavování své budoucí vlády.

Vláda Likudu bez Netanjahua ale může představovat problém i pro řadu politiků této strany. Zatímco Bibi v roli premiéra je pro ně přirozenou volbou, v případě jiného politika už by museli akceptovat, že se do nejvyšší funkce v zemi dostane někdo z jejich stranických rivalů.

Někteří politici proto vyzývají k tomu, aby Likud v takovém případě uspořádal primárky, v nichž by se vybral nový šéf strany, který by se pak stal premiérem. Na otázku, co by se stalo, kdyby pak primárky ovládl opět Netanjahu, nejmenovaný poslanec řekl, že by se jich Netanjahu nezúčastnil, pokud by se mu nepodařilo sestavit kabinet.

Parlamentní volby čekají Izrael prvního listopadu, právě nyní startuje oficiální volební kampaň. Hlavními favority jsou Netanjahuův Likud a středová strana Budoucnost existuje, již vede premiér Jair Lapid. Už jen z jejich sloganů je vidět, jak moc je politická scéna rozdělená a nálada vyhrocená. Likud přišel se sloganem „Buď pravice, nebo Palestina“ narážející na údajnou Lapidovu ochotu jít do vlády s arabskými stranami.

Premiér Lapid pak povede „kampaň naděje“, která má jít proti „kampani strachu a nenávisti“. Lapid nyní čelí útokům kvůli dohodě o námořní hranici s Libanonem, kdy podle Netanjahua podlehl výhrůžkám Hassana Nasralláha, vůdce radikálního šíitského hnutí Hizballáh.

Před spojením s extremisty, kteří se hlásí k dědictví teroristy Meira Kahaneho, varoval nedávno Netanjahua americký senátor Bob Menendez. Pokud by došlo k jejich zapojení do vlády, mělo by to podle něj nepříznivý dopad na americko-izraelské vztahy.

Zarážející před volbami je, že ani jedna z velkých stran se prakticky nevěnuje řešení konfliktu s Palestinci. Lapidova partaj se například soustředí na vysoké ceny bydlení, násilí proti ženám a zlepšení sociálních podmínek pro seniory.

Poslední průzkumy ukazují, že stabilní vládu by nemusely přinést ani páté parlamentní volby v necelých čtyřech letech. Netanjahuův blok je sice mírným favoritem, na zisk většiny ve 120členném Knesetu ale potřebuje 61 křesel. Reálně to ale vypadá spíš na 59 křesel a pokračování nekončící politické krize.