Nerozhodujte o svém těle. Zákaz potratů hlásí už 18 států USA

Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) končí šest z deseti nechtěných těhotenství umělým potratem. Přibližně 45 % všech takových potratů je nebezpečných, přičemž 97 % z nich se provádí v rozvojových zemích. Nebezpečné potraty jsou pak hlavní příčinou úmrtí matek i různých nemocí. Obojímu přitom lze předejít.

„Nedostatečný přístup k bezpečné, včasné, cenově dostupné a respektující potratové péči je kritickým problémem veřejného zdraví a lidských práv,“ apeluje na svém webu WHO. Ta jakožto orgán Organizace Spojených národů (OSN) plní funkci koordinační autority v mezinárodním veřejném zdraví.

Co se týče toho, jak moc je světová populace potratům nakloněná, globální průměr je podle webu Statista na 59 %. Umělé přerušení těhotenství je ale v mnoha zemích kontroverzním tématem, které polarizuje společnost a v mnoha případech také její vedení. Letos se to čítankově projevilo zejména ve Spojených státech, které se staly jednou z mála zemí, které omezení potratů aktivně podporují.

Americký Nejvyšší soud koncem června vynesl přelomové rozhodnutí, kterým rozhodl, že americká ústava nepřiznává právo na potrat. Soud tehdy zrušil rozsudky Roe vs. Wade nebo Plánované rodičovství vs. Casey, a dal tak jednotlivým státům plnou pravomoc regulovat jakýkoliv aspekt potratů, který není vyloučen federálním zákonem.

Do té doby měly ženy díky rozsudku ve věci Roe vs. Wade v celé zemi právo na interrupci zhruba do 23. týdne těhotenství. Jeho zrušení bylo označováno za historický obrat. A přestože nové nastavení neznamenalo, že interrupce budou automaticky považovány za nelegální, rozhodování o nich se přesunulo do rukou jednotlivých států.

Bezprostředně možné aktivovat protipotratové zákonodárství bylo možné ve více než deseti státech a část z nich po možnosti opravdu sáhla. „Některé čekaly na výsledky listopadových voleb, v nichž si hodlaly ověřit postoje obyvatelstva, případně se upínaly na nové, povolební rozložení sil ve státních zákonodárných sborech a na postech guvernérů,“ uvedla pro Seznam Zprávy Věra Kotábová z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Momentálně je potrat zakázán v nejméně 13 amerických státech, kde vstoupily v platnost zákony, které tento zákrok omezují.

V Georgii platí zákaz potratu po šestém týdnu těhotenství, tedy ještě před tím, než se mnoho těhotných o svém stavu vůbec dozví. V některých částech země pak platí zákaz po 15., 18. nebo 20. týdnu. Celkově je tedy toto právo omezeno v 18 státech.

„Pro pořádek je ještě potřeba uvést, že v sedmi státech, které již zákony na zákaz potratů nebo jejich přísné restrikce přijaly, státní soudy uvalily blokaci na jejich platnost. Stalo se tak mimo jiné v Indianě, Michiganu či Ohiu,“ dodala k aktuální situaci Kotábová.

Očekává se, že uzákonit zákaz potratů nebo zavést alespoň určitá omezení, se nakonec pokusí přibližně polovina z amerických států, zejména těch vedených republikány. Někde dnes potraty zůstávají legální jen proto, že se soudy stále rozhodují, zda stávající nebo nové zákazy mohou vstoupit v platnost.

Rozhodnutí Nejvyššího soudu se i přes to, že bylo očekávané, setkalo s bouřlivým odporem. Mnoho amerických žen ihned v červnu vyrazilo do ulic a domáhalo se práva moci si rozhodovat o vlastním těle. Protestní pochody se ostatně s většími časovými prostoji konají i nadále a nechybí na nich ani muži.

„Velmi nelibě nesla zvrácení původního rozhodnutí i část starší generace žen, kterých se to sice zdánlivě netýká, spatřují v tom ale útok na práva a svobodné rozhodování žen obecně,“ poznamenala Kotábová.

Tyto nálady ovšem nepanují v celé společnosti, část americké veřejnosti je změně nakloněna.

„Zrušení prohloubilo již panující rozpory mezi Američany, přičemž musíme zmínit, že osobní stanoviska občanů k této otázce nejsou vždy totožná s jejich stranickými sympatiemi,“ upozornila česká politoložka.

Z údajů webu Statista je však jasně vidět, že zrušení rozsudku Roe vs. Wade uvítali především republikáni.

Podle srpnového průzkumu, který provedla zpravodajská organizace The 19th a společnost SurveyMonkey, si nicméně sedm z deseti Američanů myslí, že politici „nejsou dostatečně informováni“ o potratech, aby mohli „vytvářet spravedlivou politiku“. K tomuto postoji se přihlásily oba politické tábory, tedy většina demokratů i republikánů.

Obecně právo na potrat ve všech nebo ve většině případů dnes podporuje ve federálním měřítku zhruba 55 % obyvatel. Jak ovšem upozorňuje sama Kotábová, velmi záleží na formulaci výzkumné otázky. Tedy pokud by v dotazu byl specifikován třeba počet týdnů, v rámci kterých by potrat směl být uskutečněn, odpovědi by najednou mohly vypadat jinak.

Je také nutné mít na paměti, že každý stát je jedinečný. Jinak se k tématu staví státy s převahou spíše venkovského obyvatelstva a více lnoucí k víře (typicky státy jižanské a středozápadní) než státy se silným podílem městského či předměstského obyvatelstva a státy rozkládající se zejména na severovýchodě Spojených států a na západním pobřeží.

Potraty se nakonec staly i jedním z ústředních témat na celostátní úrovni při letošních všeobecných volbách, kdy Američané volili Sněmovnu reprezentantů, třetinu Senátu a tisíce státních zákonodárných a výkonných orgánů. Více než potraty se na takzvaných midterms podepsalo jen téma inflace, které dominovalo zejména u voličů starších 30 let.

„Potratová politika zůstává stále silným tématem. Dokonce by se dalo říci, že listopadové volby význam této problematiky ještě posílily, neboť Demokratická strana z práva na potrat učinila jedno ze svých předvolebních témat,“ podotkla Kotábová s tím, že potraty byly tématem číslo jedna hlavně pro voliče do 30 let, kteří pak u volebních uren dali přednost demokratickým kandidátům před republikánskými.

Demokratům se ovšem podařilo zmobilizovat nejen mladé voliče, ale i ženy z měst a předměstí. „Počet žen, které požádaly o registraci k volbám po přijetí červnového rozhodnutí Nejvyššího soudu, vzrostl zejména ve státech, kde bylo právo na potrat v ohrožení, a celkově činil dvě třetiny z nově podaných registrací,“ dodala odbornice.

Potraty tak byly jedním ze stínů na republikánské kampani. I když konzervativně smýšlející politici téměř 50 let bojovali za zrušení práva na ně, podle výsledků voleb se zdá, že na celonárodní boj nebyli připraveni. Některé hlasy dokonce kritizovaly vedení strany za to, že ohledně tohoto tématu nevytvořilo jednotnou strategii a že se mu její kandidáti ve volbách snažili vyhnout.

„Třebaže odmítání potratů bylo trvalou součástí stranických platforem republikánů a jejich politici vesměs prohlašovali, že budou bojovat ve prospěch jejich přísného zákazu, často i bez výjimek pro případ znásilnění nebo incestu, po červnovém rozhodnutí Nejvyššího soudu řada z nich na toto téma odmítala debatovat a někteří dokonce odstranili svá stanoviska k potratům z webových stránek své kampaně,“ doplnila Kotábová.

Členové Republikánské strany se ale nechali slyšet, že v jejich řadách zřejmě došlo i ke špatnému odhadu politického prostředí. Mylně totiž předpokládali, že zloba kvůli zrušení ústavní ochrany potratů už otupila.

„Myslím, že posmrtná analýza těchto voleb ukáže, že důsledky tohoto rozhodnutí nakonec diktovaly výsledek drtivé většiny sporných soubojů,“ nechal se ihned po volbách slyšet třeba bývalý republikánský poslanec Mike Bishop.

Podle Kotábové budou potraty živým tématem i do budoucna, jelikož se z mnoha úhlů dotýkají každého a debata o nich vyvolává silné emoce.

Nabízí se tedy otázka, zda se republikánští politici nakonec nebudou muset liberalizovat, aby vyhověli svým voličům, kteří vůči zákazu interrrupcí nejsou zcela lhostejní.

„Jak budou postupovat republikáni, je těžké předjímat. Ve straně samotné existují různé frakce a mám za to, že bude záležet především na jednotlivých politicích, jak problematiku uchopí,“ vysvětlila politoložka s připomenutím, že v obou hlavních politických stranách se navíc najdou zvolení zástupci lidu, kteří se k otázce potratů staví jinak než jejich spolustraníci.

Jak velká je tak nyní šance, že se Spojené státy vrátí do dřívějšího nastavení, které neomezovalo ženská práva?

Podle Kotábové ne příliš velká. „Domnívám se, že při současné polarizaci americké politiky není pravděpodobné schválení federálního zákona, který by právo na potrat garantoval v celé unii, a to ani za situace, kdy by si demokraté zajistili většinu v obou komorách kongresu,“ odhadla politoložka, podle které si jednotlivé státy žárlivě střeží právo rozhodovat samostatně a Nejvyšší soud se v tomto směru spíše zdráhá zasahovat.

Nová realita už nicméně má své výsledky. V prvních dvou měsících po zrušení rozsudku Roe vs. Wade. se počet legálních potratů v celé zemi snížil o více než 10 tisíc, což představuje pokles přibližně o 6 %. Data vyplynula z prvního pokusu o celonárodní sečtení provedených interrupcí, za kterým stojí iniciativa WeCount.

Ve státech, kde úřady potraty razantně omezily, klesly legální interrupce téměř na nulu. V těch, kde zákrok zůstal legální, se však jejich počet zvýšil o 11 %. Celkové výsledky proto naznačují, že přibližně polovina žen, které nemohly podstoupit potrat ve státě s platným zákazem, za účelem jeho podstoupení zřejmě odcestovala do jiného státu.

Celkový pokles počtu interrupcí však bude nejspíše nižší než zmíněný odhad. Údaje totiž nezahrnují potraty „mimo systém amerického zdravotnictví“, včetně samovolných potratů, při kterých není přítomen lékař. Stále více žen si pak objednává potratové pilulky online ze zahraničí a některé mohly zvolit cestu bylinek či jiných metod.

I když alternativní řešení nechtěných těhotenství nejsou vždy stoprocentně účinná či bezpečná, pro někoho představují jedinou možnost. To platí zejména pro ženy ze slabších sociálních poměrů, které často náležejí k menšinám, ale i v případě žen, které žijí v odlehlých oblastech a cesta za legálním potratem je nad jejich finanční i časové možnosti.