Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Do Saúdské Arábie se sjíždějí diplomaté z Ruska, Ukrajiny i Spojených států, a to kvůli jednáním o příměří.
K velkému setkání všech tří stran u jednoho stolu ovšem nedojde. Zatímco v jedné části zasednou ukrajinští a američtí představitelé, vedle budou zastavení bojů řešit zástupci USA s ruskými diplomaty.
Vyjednavači tak budou v oddělených místnostech a budou spoléhat na prostředníky, kteří budou přenášet zprávy tam a zpět. „Náš koncept je takový, že budeme mluvit s Rusy a Ukrajinci současně, ale v různých místnostech a budeme přecházet mezi nimi,“ nastínil v rozhovoru pro ABC News zvláštní vyslanec americké administrativy pro Ukrajinu a Rusko Keith Kellogg .
Jednání za pomyslnou zdí v Rijádu poukazují na velkou propast v požadavcích, byť administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa mluví o tom, že obě strany „nikdy nebyly blíže“ míru. Větší průlom v otázce aspoň pozastavení bojů ale chybí.
Zatímco Ukrajina se staví za podporu komplexního příměří bez předběžných podmínek, ruský prezident Vladimir Putin dosud souhlasil pouze s užším návrhem, který vyzývá obě strany k zastavení útoků na energetickou infrastrukturu. Ani toto se ovšem nezdá jako přílišný postup - obě strany se navzájem viní z porušování dohody.
Nynější jednání, kdy budou obě válčící strany přítomné na stejném místě, se tak vyhlíží jako pódium pro ujednání rozsáhlejších dohod. Jaké klíčové věci jsou nyní na stole a jak jsou rozložené síly mezi aktéry?
Detaily omezeného příměří
Krátce po uzavření selektivního příměří se americký prezident nechal slyšet, že došlo k „porozumění a bude se rychle pracovat na úplném příměří“. Jenže čas zpomalí už jen ladění detailů toho, jak má zastavení útoků na energetickou infrastrukturu vypadat. A právě to by mělo zabrat značnou část jednání v Saúdské Arábii.
Vojenští a energetičtí experti mají za úkol vypracovat podrobné seznamy potenciálních elektráren – jaderných i jiných – které by mohly být touto dohodou chráněny.
Pokusí se také domluvit, které zbraňové systémy by se neměly používat. Ale shodnout se na rozdílu mezi energií a další civilní infrastrukturou může nějakou dobu trvat, a to i kvůli oddělené struktuře jednání, jak upozorňuje stanice BBC.
Dohoda o omezeném příměří
Prohlášení obou stran se liší, zatímco ruská strana avizuje příměří v oblasti energetické infrastruktury, Bílý dům hovoří o závazku neútočit na energetiku a infrastrukturu. Američany prezentované příměří je tedy výrazně širší.
Přestože jde o omezené příměří, jeho dodržování bude zásadní pro další jednání. Ukrajina zůstává vůči jakékoli dohodě s Ruskem velmi skeptická a poukazuje na případy z minulosti, kdy Moskva nedodržela své závazky.
Rusko mezitím pravděpodobně využije jakéhokoli ukrajinského porušení příměří, ať už k němu opravdu dojde, nebo ne, jako záminku k pokračování své ofenzivy a k nátlaku na Washington, aby přerušil vojenskou podporu napadené zemi.
Cesta ke komplexnímu příměří
Omezená dohoda o příměří nicméně symbolizuje dosud největší krok k ukončení konfliktu od plnohodnotné ruské invaze před třemi roky. Požadavky obou stran v tom, co by mělo stát v mírové dohodě, jsou nadále propastně rozdílné. A Putin nenaznačil, že by chtěl z jakýchkoliv svých postojů ustupovat.
Většina z nich zůstává přitom pro Kyjev i některé jeho evropské spojence nepřijatelná. Patří mezi ně zastavení veškeré zahraniční vojenské pomoci a sdílení zpravodajských informací s Ukrajinou či omezení velikosti jejích ozbrojených sil. Mimo to žádá i mezinárodní přiznání čtyř ukrajinských regionů, které Rusko nezákonně anektovalo po zinscenovaných referendech na podzim roku 2022.

Mapa anektovaných území.
Kreml také naznačil, že odmítne jakoukoli přítomnost západních jednotek na Ukrajině. Právě to ale nyní Kyjev považuje za zásadní pro zajištění trvalých bezpečnostních záruk.
Diktované podmínky a jejich neochvějnost vyplývají zejména ze silné vyjednávací pozice, kterou si Moskva drží díky lepší pozici na frontě. Panuje tak přesvědčení, že ústupky bude muset dělat spíše Ukrajina.
„Putin nespěchá s dlouhodobějším příměřím, natož s trvalou mírovou dohodou. Ruský prezident opakovaně zdůraznil, že jakákoli dohoda musí řešit ‚základní příčiny‘ konfliktu, čímž myslí Severoatlantickou alianci. A výsledek jednání je plný podmínek, výhrad a jedovatých pilulek pro jednání o příměří, které Ukrajina určitě odmítne,“ podotknul analytik think tanku Atlantic Council Alexander Vershbow.
Obě strany se ovšem neshodnou ani na tom, jak by měl postup k dohodám probíhat. Kyjev vypracoval postupný mírový plán, ve kterém mají nejprve přijít méně rozsáhlé a okamžité dohody o příměří, po kterém budou následovat jednání o trvalé mírové dohodě podložené západními bezpečnostními zárukami.
Rusko na druhé straně pak trvá na tom, že jakákoli dohoda musí být od počátku komplexní a spojovat příměří s dlouhodobými podmínkami v jediném balíčku – odmítá jakýkoli postupný přístup.
Nejasný zůstává i způsob, jakým by bylo případné širší příměří kontrolováno. Rusko totiž nadále vylučuje jakoukoli roli mírových sil podporovaných NATO. A všechny dohody by tak mohly být velmi křehké.
Jednání o Černém moři
V čem by ale naopak mohl přijít alespoň nějaký průlom, jsou jednání o dodávkách obilí přes Černé moře a příměří v této lokalitě.
Na základě dohody zprostředkované v létě 2022 mohl Kyjev vyvážet obilí z přístavů blokovaných Ruskem. Dohodu však od počátku provázely problémy. Rusko opakovaně obviňovalo Ukrajinu, že bezpečný koridor využívá k útokům drony, a o rok později byla pozastavena.
Dopady přerušení bojů
Návrh na 30 dní příměří teď Moskva nemá mnoho důvodů přijmout, pokud Washington nenabídne trest nebo odměnu. A Moskva může z dobrých důvodů doufat v to druhé.
Od té doby hledá Kyjev alternativní vývozní trasy, včetně pozemních koridorů přes Evropu a přepravy přes Dunaj, ale tyto možnosti jsou mnohem nákladnější.
Podle ruského politologa Kirilla Rogova má snaha Moskvy o námořní příměří v Černém moři smysl, protože Ukrajina tam ochromila velkou část ruské flotily a „kontroluje většinu vod pomocí námořních dronů“.
„Putin zde nemá žádnou výhodu, takže je pro něj výhodné souhlasit s částečným příměřím v této oblasti,“ řekl pro deník The Washington Post.
Skeptická Evropa
Kličkování kolem dohod o příměří sledují zpovzdálí i evropské státy. Přestože uprostřed zhoršujících se vztahů s Bílým domem přislíbily neochvějnou podporu Ukrajině, zajistit si místo u jednacího stolu se jim zatím nedaří. To hraje do karet Putinovi, který dlouho trval na tom, aby Moskva a Washington byly jedinými zprostředkovateli jakékoli konečné dohody.
Britský premiér Keir Starmer se snaží o poskytnutí návrhu potenciálních bezpečnostních záruk, zejména ze strany jeho země a Francie, které by pomohly zaručit bezpečné postavení Ukrajiny proti ruskému útoku. Na rychlé urovnání konfliktu se ale dívá skepticky.
„Doufáme, že k dohodě dojde. Ale co vím jistě, pokud k dohodě dojde, je nyní čas na plánování. Ne až poté, co bude dohody dosaženo. Jsem si dobře vědom toho, že dohoda může být postupná,“ poznamenal Starmer pro server Politico.
Francouzský prezident Emmanuel Macron na příští týden opět svolal vedoucí představitele na summit „koalice ochotných“ pro případ, že by jednoho dne bylo zapotřebí mírových sil.