Článek
Běloruský soud vyměřil Svjatlaně Cichanouské trest 15 let ve vězení, Pavlovi Latuškovi ještě o tři roky vyšší.
Režim diktátora Alexandra Lukašenka viní dvojici z vlastizrady, ze spiknutí za účelem neústavního převzetí moci nebo ze založení a vedení extremistické skupiny. Jde o postih za jejich podíl na protestech proti zfalšovaným prezidentským volbám v roce 2020.
Běloruský pokus o prodemokratickou revoluci tehdy skončil nezdarem. Režim protesty krvavě potlačil a hlavní opoziční tváře uvěznil, nebo je donutil zemi opustit. Ve vězení je už od září 2020 Maryja Kalesnikavová a minulý týden poslal soud na deset let do vězení nositele Nobelovy ceny za mír Alese Bjaljackého. Politických vězňů je v zemi téměř 1500.
„Budeme pokračovat v boji“
„Lukašenkův soud mě dnes odsoudil na 18 let do přísně střežené věznice. Lukašenko, nepřestanu. Zvolená prezidentka Svjatlana Cichanouská byla odsouzena na 15 let. Svjatlano, spolu s našimi spoluobčany budeme pokračovat v boji,“ reagoval na rozsudek Latuška.
Přečtěte si rozhovor s vůdkyní demokratických sil Běloruska
„Čekáme na okamžik Lukašenkovy slabosti,“ říká v exkluzivním rozhovoru běloruská exilová prezidentka Svjatlana Cichanouská. Zároveň přiznává, že navzdory její podpoře Ukrajiny komunikace s Kyjevem na nejvyšší úrovni vázne.
Na twitteru se vyjádřila i Cichanouská. „15 let vězení. Takto režim ‚odměnil‘ mou práci pro demokratické změny v Bělorusku. Dnes ale nepřemýšlím o rozsudku nade mnou. Myslím na tisíce nevinných lidí zadržených a odsouzených ke skutečným trestům vězení,“ napsala.
„Nepřestanu, dokud nebude každý z nich propuštěn,“ dodala Cichanouská, která je jednou z hlavních postav běloruského boje proti diktatuře. V roce 2020 kandidovala proti Lukašenkovi v prezidentských volbách, kdy v boji o nejvyšší post vystřídala manžela. Tomu a dalším opozičníkům režim kandidaturu odepřel.
Vítězem voleb se prohlásil Lukašenko. Opozice a poté i evropské a další instituce výsledek voleb neuznaly a volby kvůli rozsáhlým podvodům považují za zfalšované. Lukašenko ovšem moc v zemi dál uzurpuje a proti demonstracím krvavě zasáhl. V zemi už třetí rok probíhají rozsáhlé politické represe a občanská společnost je tvrdě potlačena.
Člen běloruské exilové vlády Pavel Latuška se loni v Praze zúčastnil konference Forum 2000.
Zvolená prezidentka
Cichanouská teď žije i s dětmi v Litvě v nucené emigraci. Jako šéfka „spojeného přechodného kabinetu“, který má po Lukašenkově pádu v zemi zajistit tranzici moci a působí jako exilová vláda. Cichanouská zároveň vystupuje jako zvolená běloruská prezidentka a v Litvě má od léta 2021 diplomatický status.
Sjarheje Cihanouského, manžela Cichanouské, režim v Bělorusku vězní. V pondělí se také konala dražba bytu Cichanouských v Minsku, který jim diktatura zabavila. Ačkoli se byt prodával za cenu nižší než tržní, do dražby se podle televize Belsat nikdo nepřihlásil.
V kabinetu zasedá i Pavel Latuška , jenž má na starost přesun moci od „nelegitimního režimu“. Latuška byl v letech 2009 až 2012 běloruským ministrem kultury a pak také velvyslanec v Polsku, ve Španělsku a ve Francii.
Rozhovory s členy exilové vlády
Seznam Zprávy v poslední době mluvily se dvěma členy běloruského spojeného přechodného kabinetu: Alinou Koušykovou, která plní v kabinetu roli zástupkyně pro národní obrození, tedy funkci odpovídající nejblíže ministryni kultury, a také Pavlem Latuškou, jenž má na starost přesun moci od „nelegitimního režimu Alexandra Lukašenka“.
Od roku 2019 vedl Národní akademické divadlo Jana Kupala. Z funkce byl odvolán poté, co veřejně podpořil protesty proti zfalšovaným prezidentským volbám v létě 2020. Poté se stal členem opoziční Koordinační rady a byl donucen Bělorusko opustit.
V říjnu ve Varšavě založil Národní protikrizové řízení, jednu z opozičních platforem. Loni v srpnu ho Cichanouská jmenovala členem prozatímní exilové vlády. V ní má Latuška na starost přesun moci od „nelegitimního režimu Alexandra Lukašenka“.
