Nepozorované vymírání. Vědci poprvé spočítali, že ohrožen je každý třetí strom

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Na nedávném biodiverzitním summitu OSN v kolumbijském Cali se mimo vyjednávání o budoucí ochraně přírody prezentovala i data o jejím současném stavu. Vědci prezentovali novou aktualizaci seznamu ohrožených druhů (IUCN), známého též jako Červený seznam. Hlavní sdělení se přitom letos kuriózně týká v oboru dosud přehlížených stromů.

Ze spolupráce expertů z celého světa vyplynulo, že vyhynutí hrozí až 38 % všech druhů stromů ze 192 zemí, odkud se podařilo získat data. Celkem vědci napočítali 16 425 ohrožených druhů, což je vyšší číslo než například součet všech ohrožených ptáků, savců, plazů a obojživelníků dohromady.

Nesmírný počet je sice dán zejména skutečností, že stromy mají druhů opravdu závratné množství (přes 47 tisíc, zatímco třeba savců kolem šesti tisíc), procentuální podíl ohrožených druhů přesto patří ve srovnání s ostatními skupinami organismů k těm vyšším.

Zprávě se dostalo velké pozornosti i proto, že je to vůbec poprvé, co se podařilo dát dohromady veškerá data o stromech z celého světa a spočítat míru ohroženosti.

„Nemyslím si, že pro vědce v oboru jde o velké překvapení. Už dlouho víme a vidíme, jak velký je problém s odlesňováním. Toto nové číslo je v souladu s těmito staršími a rovněž depresivními statistikami, které už známe,“ řekla k tomu Seznam Zprávám Emily Beechová z mezinárodní organizace sdružující botanické zahrady Botanic Gardens Conservation International, která se na projektu posudku stromů významně podílela.

Hlavní příčina, proč první globální posudek ohroženosti druhů stromů dostáváme až v roce 2024, podle ní tkví v již zmiňované enormní četnosti druhů. Vědci se podle Beechové stromy zabývají významně, ale většinou se specializují jen na konkrétní druhy nebo skupiny druhů. Rámcový globální přehled proto dosud chyběl.

„Trvalo deset let, než se nám podařilo informace od všech lidí z oboru získat a dát je dohromady,“ dodala Beechová. I nadále podle ní mimochodem zůstávají celé tisíce druhů stromů, o nichž ještě neexistují žádná data (zpráva uvádí, že zmapovat se povedlo zatím asi 80 % druhů).

Nejvíc podle IUCN stromy ohrožuje odlesňování za účelem zemědělské výroby a těžby dřeva, invazní druhy, škůdci a choroby.

Obzvlášť ohrožené jsou ostrovní populace. Jako příklad zpráva uvádí třeba Madagaskar, kde je ohroženo množství druhů palisandrů a ebenů. „Na Borneu je ohrožených 99 druhů z čeledi dvojkřídláčovitých (Dipterocarpaceae). Na Kubě roste posledních 75 dospělých jedinců druhu Harpalyce macrocarpa,“ vyjmenovala zpráva další příklady.

Obecně je ohrožených druhů nejvíc v tropech. Ani Evropě se ale problém nevyhýbá. Například studie IUCN z roku 2019 uvádí, že z druhů stromů, které rostou jen na starém kontinentu a nikde jinde, hrozí vymření skoro 60 procentům. Konkrétně jde například o jírovec maďal (kaštan koňský) hojně napadaný škůdci, kteří se šíří z Balkánu, nebo některé druhy jeřábů.

Vědci k číslům dodávají, že v případě stromů je riziko úbytku biodiverzity pro ekosystémy výjimečně velké, protože se na ně vážou tisíce druhů dalších rostlin, hub i zvířat. Stromy jsou důležité i pro svou schopnost ukládat uhlík, vodu a živiny.

Sám člověk pak z ohrožených druhů stromů na seznamu IUCN využívá celkem 5000 druhů na stavební materiály a z dalších 2000 získává léky, potraviny a palivo.

Další diskutovanou změnou na seznamu je propad ježků západních o jednu příčku do kategorie „téměř ohrožených“.

Tyto hmyzožravce žijící i na území Česka (vedle ježků východních) podle vědců víc než dřív ohrožuje rozrůstání měst, rozvoj zemědělství a zhušťování silniční sítě.

„IUCN tímto vlastně říká, že by se ježek v budoucnu mohl stát ohroženým,“ vysvětlila význam změny kategorie Seznam Zprávám Barbora Černá Bolfíková z České zemědělské univerzity, která se výzkumem těchto zvířat u nás zabývá.

I taková změna statusu je nicméně podle ní „velmi důležitá“ a poukazuje na to, že není dobré podceňovat zkoumání „běžných“ druhů zvířat.

Momentálně podle české vědkyně nemá nikdo dobrý přehled o velikostech populací ježků a jejich stavy se jen odhadují podle nepříznivých změn v krajině, kterých je nicméně dost. Prokazatelně navíc ubývá hmyzu, kterým se ježci živí.

„V ČR tohle rozhodně platí, naše obří pole ježkům neprospívají zcela určitě, úbytek hmyzu je také prokázaný. Množství přejetých ježků během léta taky ukazuje na vysokou míru urbanizace a fragmentovanost prostředí,“ řekla Černá Bolfíková.