Článek
V Nepálu se za posledních 13 let podařilo ztrojnásobit počet volně žijících tygrů. Podle čerstvého průzkumu, který zveřejnil nepálský premiér Sher Bahadur Deuba, se populace bengálských tygrů od roku 2009 zvedla ze 121 na 355 tygrů.
Ochránci přírody tento úspěch oslavují. Povedlo se totiž tento ohrožený druh přivést zpět z pokraje vyhynutí. Jenže jak se zvyšuje počet tygrů volně žijících v přírodě, stejně roste i počet případů, kdy zaútočí na člověka.
Za deset let zemřelo v Nepálu nejméně 300 lidí po útoku tygra. Oběti byly často napadeny při sběru dříví, pastvě dobytka nebo při hledání potravy v lese.
Shiv Raj Bhatta, ředitel ochranářského programu WWF Nepál, listu The Guardian řekl, že nárůst počtu tygrů je dobrou zprávou. Varoval ale, že země vstupuje do nové fáze návratu velkých kočkovitých šelem, v níž se lidé musejí naučit žít vedle tygrů.
„Lidé teď vidí a potkávají tygry všude, takže konfliktů mezi tygrem a člověkem přibývá. To naznačuje, že populace tygrů je v Nepálu téměř na maximální úrovni. Jsme malá země. Toto zvýšení je pro vládu novou výzvou. Nyní musíme ukázat, že tygři a lidé mohou koexistovat,“ řekl.
Za poslední tři roky zaútočili tygři v chráněných oblastech celkem 104krát. Zabili při tom 62 lidí, píše Kathmandu Post. Z toho asi 30 lidí zahynulo po útocích tygrů v okolí národního parku Bardiya. Jedná se o park, který má za několik měsíců obdržet prestižní cenu TX2 za ochranu přírody, právě za zvýšení počtu tygrů z 18 v roce 2009 na 125 v roce 2022.
Z přírody
„Mořské mikroorganismy produkují 50 % veškerého kyslíku na této planetě, ukládají oxid uhličitý a tvoří i většinu celé oceánské biomasy. Stačí, aby se v oceánu změnilo pH, a můžou své funkce přestat plnit,“ říká v rozhovoru Seznam Zpráv kapacita v oboru výzkumu mořských prvoků Julius Lukeš.
Úspěch může být ztracen
Útoky otevřely v Nepálu debatu o tom, zda komunity žijící v blízkosti divočiny neplatí za uzdravení přírody až příliš vysokou cenu. Tygři je nejen ohrožují na životě, ale znemožňují jim uživit se. Například zabíjením dobytka.
Zajištění bezpečnosti pro tyto komunity je podle ochránců zásadní i pro budoucnost ohrožených druhů. Místní by se totiž mohli proti nebezpečné zvěři obrátit a začít ji lovit.
„Jsme svědky neblahých účinků zvýšeného počtu tygrů v Nepálu a Indii a nárůstu konfliktů s lidmi. Pokud si vlády nevyhrnou rukávy a nezačnou spolupracovat s komunitami žijícími v okolí, tak to bude pro tygry zkáza,“ svěřil Guardianu odborník na tuto oblast Mayukh Chatterjee. „V posledních třech až pěti letech jsme zaznamenali velmi vysoký nárůst usmrcování tygrů elektrickým proudem, chytání tygrů do pastí a také lynčování. Před deseti lety byste to neviděli.“
Chatterjee studuje důvody tygřích útoků na lidi v národních parcích v Indii; ty jsou s těmi v Nepálu propojené. „Lidé narážejí na tygry mnohem častěji, takže to vede k náhodným setkáním, kdy se tygři leknou, a pak reagují útokem. Naše data ukazují, že přibližně 80 % útoků jsou náhodná setkání, kdy byli vyrušeni tygři nebo si mladší zvířata spletla lidi s kořistí. Případy lidožravosti se pohybují kolem 1 %,“ řekl.
Z české přírody
V posledních letech se v Česku uchytil trend vysévání kupovaných směsí semen do volné krajiny, zejména pak na louky. Lidé to dělají buď pro zkrášlení svého pozemku, který pak rychle zaroste barevným kvítím, nebo i ve snaze poskytnout lepší prostředí hmyzím opylovačům.
K řešení je potřeba světová pomoct
Nepál si pravděpodobně nebude schopen s tygřími útoky sám poradit. Státní politikou doposud bylo chytit problémového tygra a držet ho pak v zajetí. Což je drahé: tygr potřebuje ročně asi 50 tisíc dolarů na jídlo a péči. Samotná klec pak stojí 100 tisíc dolarů.
Nedávno – kvůli nedostatku peněz – byla tato praxe zastavena.
Nepál sice získává finanční podporu od jiných národů a mezinárodních organizací, aby pomohl chránit tygry ve volné přírodě. Tyto peníze však nejsou používány na kompenzace konkrétním komunitám, které jsou nechtěnými oběťmi úspěchu ochrany přírody.
Začátkem tohoto roku ekologické skupiny vyzvaly bohatší země, aby do roku 2030 přispěly 100 miliardami dolarů ročně rozvojovým zemím a pomohly jim zachovat biologicckou rozmanitosti. Očekává se, že Konference OSN o biologické rozmanitosti – COP15 – bude tento požadavek projednávat v prosinci.
