Neotřesitelný Trump? Soupeři odpadají, ale dohnat ho může stáří

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

„Myslím, že voliči, kteří jsou těmi nejpozoruhodnějšími lidmi na světě, mi jasně řekli: Teď ne, Time,“ pronesl v neděli večer v rozhovoru pro Fox News americký senátor za Jižní Karolínu Tim Scott, když oznámil, že zastavuje svou kandidaturu na republikánského kandidáta pro prezidentské volby v roce 2024.

Scottovo rozhodnutí přišlo poté, co politik po dobu několik měsíců ve velkém rozhazoval peníze za kampaň, aniž by se výrazněji prosadil v celostátních průzkumech veřejného mínění. Ve třetím čtvrtletí letošního roku měl jeho tým vyčerpat dokonce více než 260 % svých prostředků.

Politik, který je jediným černošským republikánem v americkém Senátu, zahájil svou kampaň letos v květnu a Američanům slíbil představit optimistickou a perspektivní vizi pro jejich zemi. Prezentoval se také jako velmi konzervativní kandidát, který dokáže zacelit politické rozpory ve Spojených státech spíš než jeho rivalové.

Během prezidentských debat se Scottovi ale nepodařilo vyniknout. Postupně tak měnil taktiku a začal používat spíše konfrontačnější rétoriku, a to nejen vůči demokratům, ale i vůči kandidujícím kolegům ze strany. S velkými výdaji pak přišly i praskliny ve financování, což je zlověstné znamení pro každou prezidentskou kampaň.

I když Scottova cesta do Bílého domu končí, jeho odchod může být alespoň mírnou vzpruhou pro další hráče, kteří se snaží sesadit z čela republikánské kandidátky bývalého prezidenta Donalda Trumpa.

Ten si i nadále drží pozici jasného favorita a některé průzkumy mu již připisují náskok vyšší než 50 procentních bodů.

Scottův konec by mohl hrát do karet zejména bývalé velvyslankyni USA při OSN Nikki Haleyové, které se v posledních týdnech daří držet v průzkumech na třetí příčce.

Ostatně – dva významní dárci senátorovy kampaně již agentuře Reuters sdělili, že svou podporu přesunou právě k této političce, která stejně jako Scott pochází z Jižní Karolíny.

Jedním z nich je například newyorský právník Eric Levine, který již oznámil, že pro Haleyovou plánuje uspořádat dobročinnou akci. Jiný ze Scottových dárců, kalifornský komerční realitní bankéř Jeff Burns, pak zase avizoval, že se zatím sice nerozhodl, přiklání se ovšem – stejně jako jiní – právě k bývalé guvernérce.

Scott ovšem není jediným republikánem, který v uplynulých měsících složil zbraně.

Stejně se již dříve rozhodl například Mike Pence, Trumpův bývalý viceprezident, nebo Larry Elder, politický komentátor a rozhlasový moderátor, který se v boji o Bílý dům rozhodl podpořit dominujícího Donalda Trumpa.

To, že z bitvy o republikánskou nominaci odstoupil další kandidát a že exprezidentovy preference neklesají, dává jasně najevo, že Republikánská strana nebyla schopna voličům Trumpa nabídnout důvod, proč by se od kontroverzního podnikatele měli odvrátit.

Ti mu tak zatím stále zůstávají věrní, a to i navzdory 91 obviněním z trestných činů, kterým čelí.

Jistý si svou pozicí je navíc i sám Trump, který se dosud nezúčastnil žádné z debat republikánských kandidátů. V jejich termínech raději pořádá vlastní akce – ať už jde o rozhovor na platformě X (v případě debaty první), nebo o uspořádaní mítinku s fanoušky na Floridě (během poslední debaty z minulého týdne).

Podle politoložky Elaine Kamarckové, se kterou mluvil web Al-Džazíra, je nynější situace neobvyklá, jelikož Trump takto dominuje nikoliv z pozice úřadujícího prezidenta, nýbrž jako exprezident.

V USA se totiž tradičně nekonají debaty té strany, která je v Bílém domě u moci, a to ani v případě, že se do boje zapojí další její kandidáti. Rozhodnutí je to do značné míry hlavně praktické a je to i případ současného prezidenta Bidena, který se tak se svými vyzyvateli nebude muset u debatních pultíků potkat a jehož výsledek stojí zejména na jeho dosavadní práci.

Již déle ovšem průzkumy veřejného mínění předpovídají, že Spojené státy si nejspíše opět zažijí rok 2020, kdy se v závěru prezidentské volby utkala dvojice Biden–Trump. Nynější hlava státu si totiž s přehledem drží náskok před svými demokratickými kolegy navzdory kritikům, kteří upozorňují zejména na prezidentův vysoký věk a možné problémy, které by se u něj mohly objevit v případě zisku druhého funkčního období.

Jak tato pravděpodobná odveta nakonec dopadne, zatím není možné říci. Například v průzkumu z dílny webu CNN a agentury SSRS z přelomu října a listopadu si držel Trump před Bidenem náskok pouhých dvou procentních bodů. Velkou roli tak v příštím roce nejspíše sehrají zejména nerozhodnutí voliči a takzvaní independents, kteří se buď nehlásí ani k jedné straně, nebo se k nim hlásí strategicky podle toho, co jim zrovna vyhovuje.

Vyloučené nejsou ani další zvraty v kampani, které by jednoho či druhého kandidáta mohly oslabit.

Vysoký věk se v posledních týdnech ostatně začíná zmiňovat právě i ve spojení se sedmasedmdesátiletým Trumpem, který si například v sobotu již nejméně posedmé spletl Bidena s jeho předchůdcem Barackem Obamou.

Přešlapů má však na kontě již mnohem více.