Článek
Sedmapadesátiletý David Bennett podstoupil v pátek experimentální transplantaci srdce. O zákroku, který se odehrál v pátek ve fakultní nemocnici v americkém městě Baltimore ve státě Maryland a trval osm hodin, informoval list The New York Times (NYT).
Podle lékařů operace dokázala, že srdce z geneticky upraveného prasete může fungovat v lidském těle bez toho, aby jej organismus okamžitě odmítl. Průlomový postup podle NYT dal naději statisícům nemocných se selhávajícími orgány.
Britská BBC nyní přišla s detaily o životě pacienta. Muž, který jako první na světě podstoupil transplantaci prasečího srdce, má kriminální záznam. V minulosti sedmkrát bodl jiného muže a způsobil mu ochrnutí. Prozradila to rodina jeho oběti.
David Bennett byl odsouzen za útok na Edwarda Shumakera v roce 1988, uvedla jeho sestra v pořadu Today na stanici Radio 4. Leslie Shumaker Downeyová uvedla, že její bratr zemřel v roce 2007, po téměř dvaceti letech zdravotních komplikací spojených s útokem.
Útok ze žárlivosti
K útoku došlo v dubnu 1988, když Bennettova manželka seděla na klíně Shumakera, kterému bylo 22 let. Bennett v patrně žárlivém vzteku Shumakera opakovaně bodal do zad. Shumaker byl v důsledku útoku upoután na invalidní vozík, než ho v roce 2005 postihla mrtvice a o dva roky později zemřel. „Můj bratr trpěl 19 let a v důsledku toho trpěla celá moje rodina,“ řekla Downeyová.
Bennett byl shledán vinným z ublížení na zdraví a skrytého nošení zbraně. Soud ho poslal do vězení na deset let. Downeyová uvedla, že ji ohledně faktu, že člověk, který přispěl k trápení jejího bratra, dostal prasečí srdce, nikdo nekontaktoval. Zprávu se dozvěděla od dcery.
„Moje druhá dcera mi poslala okamžitou zprávu a řekla: ‚Mami, tohle je ten muž, který pobodal strýce Eda‘. Pak jsem si to přečetla a rozzlobila se,“ řekla.
Bennett se po experimentálním sedmihodinovém zákroku zotavuje v Baltimoru. Transplantace byla považována za poslední naději na záchranu jeho života. Pacient se podle doktorů cítí dobře, i když zatím není jasné, jaké jsou jeho dlouhodobé šance na přežití.
Downeyová však uvedla, že si podle ní srdce nezasloužil. „Dávají Bennetta do děje, vykreslují ho jako hrdinu a průkopníka, ale on nic takového není. Myslím, že veškerou chválu za to, co udělali, by měli dostat lékaři, kteří operaci provedli, ne Bennettt,“ prohlásila.
Tým, který operaci provedl, však oponoval, že záznam v trestním rejstříku nemůže být důvodem k odmítnutí léčby. „Je slavnostní povinností každé nemocnice nebo zdravotnické organizace poskytnout život zachraňující péči každému pacientovi, který projde jejich dveřmi, a to na základě jeho zdravotních potřeb,“ uvedli představitelé Lékařského centra Marylandské univerzity pro web New York Times (NYT).
„Jakýkoli jiný standard péče by vytvořil nebezpečný precedens a porušil by etické a morální hodnoty, které jsou základem povinnosti, kterou mají lékaři a ošetřovatelé vůči všem pacientům ve své péči,“ řekli doktoři.
Poslední šance
Srdce z geneticky modifikovaného prasete transplantovali američtí lékaři pacientovi, aby mu zachránili život. Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) vydal mimořádné povolení k zákroku 31. prosince.
Bennett věděl, že nemá žádnou záruku, že experiment bude fungovat. Jeho syn agentuře AP řekl, že otec umíral, nebyl způsobilý pro transplantaci lidského srdce a neměl jinou možnost.
„Je to buď zemřít, anebo podstoupit tuto transplantaci. Chci žít. Vím, že je to výstřel do tmy, ale je to moje poslední šance,“ uvedl Bennett den před operací podle prohlášení, které médiím poskytla nemocnice.
Rekordní počet transplantací srdce
Média připomínají, že je obrovský nedostatek darovaných lidských orgánů vhodných k transplantacím, což vede vědce ke snaze zjistit, jak lze místo lidských použít zvířecí orgány. Loni se v USA uskutečnilo více než 3800 transplantací srdce, což je rekordní počet, uvádí organizace UNOS, jež dohlíží na americký transplantační systém.
V USA denně zemře 17 lidí čekajících na transplantaci, přičemž na čekací listině je údajně více než 100 000 lidí, uvedl web BBC. Chirurgové z Marylandu použili srdce z prasete, jež prošlo genetickou úpravou, aby nedošlo k okamžitému odmítnutí orgánu lidským tělem.
„Myslím, že to lze charakterizovat jako přelomovou událost,“ řekl David Klassen, hlavní lékař UNOS, o transplantaci v Marylandu. Klassen přesto varuje, že je to pouze první předběžný krok ke zkoumání, zda by tentokrát transplantace zvířecích orgánů mohly konečně fungovat.
Úřad dohlížející na experimenty s transplantací zvířecích orgánů povolil operaci na základě skutečnosti, že pacient ve stavu ohrožení života neměl jinou možnost. Loni v září provedli vědci v New Yorku experiment, který naznačoval, že geneticky upravená prasata by mohla být příslibem pro transplantace: Lékaři dočasně připojili prasečí ledvinu k mrtvému lidskému tělu a sledovali, jak začíná fungovat.
