Nenávist po Buči roste a vstřícnost vůči Rusku mizí, říká lékař z Oděsy

Už od začátku ruské invaze na Ukrajinu se mluví o tom, že jedním z cílů pozemní ofenzívy nebo námořního výsadku by mohla být také Oděsa. Zisk města s výrazným podílem ruskojazyčného obyvatelstva by byl pro Rusko významným strategickým úspěchem.

Je tam velký přístav klíčový jak pro ukrajinské hospodářství, tak pro tamní námořnictvo. Rusové zároveň Oděsu vnímají jako klenot své imperiální historie, proslulé jsou například Potěmkinovy schody z pláže do města nebo tamní opera. V neposlední řadě by byla Oděsa pro Moskvu důležitá kvůli vytvoření pozemního koridoru do moldavského separatistického regionu Podněstří, který už desítky let spoléhá na ruskou podporu.

Tato hrozba vznášející se nad Oděsou se zatím nenaplnila, ale v posledních dnech se město zase častěji stává cílem ruských raket, podle úřadů míří na kritickou infrastrukturu. Britský premiér Boris Johnson o víkendu varoval, že Oděsa pořád zůstává v Putinově hledáčku. Londýn chce proto na Ukrajinu poslat protilodní střely, aby se město dokázalo ubránit.

Jak se v takové atmosféře žije, na to se Seznam Zprávy zeptaly Maxima Ačaretniho, běloruského lékaře, který pracuje právě v Oděse.

Jaká je situace v Oděse, kde se nacházíte? Očekávají lidé v blízké době masivní ruský útok?

Ano, očekáváme ho. Ve městě je teď celkem klid, protože v regionu se na zemi aktivně nebojuje, probíhají ale letecké útoky. Třeba v sobotu a v neděli bombardovali, byl vidět oheň a dým. Pracoval jsem zrovna v nemocnici, žádné zraněné jsem ale neviděl, do nemocnice nikoho nepřivezli.

Nevíme, kde konkrétně ty údery byly, úřady ale říkají, že šlo o objekty infrastruktury. Ty informace jsou tajné a je zakázáno zveřejňovat fotografie míst, na které se útočilo, nebo míst, kde se nachází ukrajinská armáda a teritoriální obrana. Když to někdo dá na sociální sítě, čeká ho trestní řízení.

Útok určitě očekáváme, myslím, že se tu o něj pokusí.

Jak jste se vůbec z Běloruska do Oděsy dostal a jaká je vaše specializace?

Jsem dětský anesteziolog a hematolog. Dostal jsem se do Oděsy vloni v červnu, kdy mě z politických důvodů propustili z dětské nemocnice, kde jsem pracoval jako pediatr.

Dostávají se vám teď do rukou pacienti z války? A pokud ano, odkud je vozí?

Ti vojáci, kteří jsou zranění, se léčí ve vojenské nemocnici, ostatní civilní nemocnice se teď nacházejí v pohotovostním režimu.

O víkendu jsme viděli šokující záběry z města Buča, které osvobodila ukrajinská armáda. Jak na to lidé reagují? Roste nenávist vůči nepříteli?

Ano, podle mého názoru ta nenávist roste, a to nejenom u Ukrajinců. Já sám jsem etnický Rus a byl jsem tím šokován, psal jsem o tom na svém facebookovém účtu. Vstřícného postoje vůči Rusku je čím dál méně a čím více takovýchto hrůz uvidíme, tím víc poroste nenávist.

V Oděse byl vždy velký podíl ruského (nebo rusky mluvícího) obyvatelstva. Projevuje se to nějak během války?

To bych neřekl. Ruština se v Oděse používá jako jazyk pro dorozumívání, v ruštině je třeba i lékařská dokumentace. Nevšiml jsem si žádných represí vůči jazyku nebo lidem, kteří jím mluví. Nejsou tu ani žádní nacisté a narkomani, v Oděse žijí normální lidé.

Myslel jsem spíš na to, jestli ve městě není nějaká část lidí, kteří by válku schvalovali a stáli za ruským režimem… Nebo tihle lidé odešli už po roce 2014?

Nesetkal jsem se s nikým, kdo by to podporoval. Když na město každý den padají bomby a lidé se musejí schovávat v krytech, myslím, že to těžko někdo může schvalovat. Možná je někdo, kdo mlčí, ale většina lidí se proti tomu jasně vyjadřuje.

Před několika lety jsem navštívil Oděsu a místní nám vyprávěli, jak se tam vypořádali s proruskými separatisty. Několik lidí, kteří se tehdy chtěli zmocnit vlády, upálili. Je to ještě téma, mluví se o tom někdy?

Myslím, že ne, nevybavuji si to. Před válkou jsem o tom mluvil s lidmi z Oděsy – stalo se to v Domě odborů. Lidé z toho byli v šoku, litovali toho, že se zabíjelo a upálili se proruští demonstranti. Lidé s nimi měli soucit, teď s válkou se to ale změnilo.

V Bělorusku se spekuluje, jestli Lukašenko vyšle na pomoc Rusku armádu. Myslíte, že by odmítla jít do války, která je na veřejnosti tak nepopulární?

Těžko říct, já už nejsem více než rok v Bělorusku, tak nevím, jaké jsou tam nálady a situace. Nedej bože, aby Bělorusko do té války vstoupilo. Občas se objevují zprávy, že nějaké zvláštní profesionální jednotky jsou na Donbase, ale to není moc důvěryhodné, potvrzení v běloruských nezávislých médiích jsem neviděl. Na druhou stranu je pravda, že několik běloruských praporů brání Ukrajinu.

Na sociálních sítích jsou fotky Bělorusů, kteří se zapojili jako dobrovolníci na straně Ukrajiny. Máte mezi nimi kontakty? A máte ponětí, jak moc je tato skupina početná?

Znám je, neřeknu vám ale, kolik jich je ani kde se pohybují.