Článek
„Nemůžeme znovu zažít mnichovský moment,“ sdělil v nedělním programu State of Union americké CNN senátor Bob Menendez. Ve spojení s napětím mezi Ruskem a Ukrajinou tak připomněl osudnou dohodu z roku 1938 o postoupení pohraničních území Československa Německu. Velká Británie s Francií tehdy věřily, že jejich rozhodnutí zabrání válce.
„Pokud Putin věří tomu, že Západ neodpoví, nezastaví se. Viděli jsme, co udělal v roce 2008 v Gruzii. Viděli jsme, co udělal v roce 2014 ve snaze o získání Krymu,“ sdělil dále politik, který stojí v čele amerického senátního výboru pro zahraniční vztahy. Ten se momentálně zabývá tím, jaké sankce by v případě invaze na Ukrajinu mohly ruským směrem mířit.
Jak demokrat Menendez, tak i James Risch, nejvýše postavený republikán panelu, potvrdili, že senátoři jsou již velmi blízko finální dohodě. Legislativa, s jejíž pomocí bude možné sankcionovat Rusko za jeho jednání na Ukrajině, by tak mohla být hotová ještě tento týden.
Sankční balíček nejspíše bude obsahovat také postihy, které vstoupí v platnost ještě dříve, než by ruská vojska vkročila na ukrajinské území. Důvodem jsou podle senátorů akce, kterých se Rusko vůči sousední zemi již dopustilo, včetně kybernetických útoků nebo snah o podkopání ukrajinské vlády zevnitř. Sankce s tvrdým dopadem pak začnou platit v případě invaze.
Sporný bod sankcí
Návrh zákona by se podle agentury Reuters měl zaměřit především na nejvýznamnější ruské banky a ruský státní dluh. Ukrajině by zároveň mohl poskytnout větší vojenskou pomoc ze strany USA. Mezi senátory na obou stranách barikády nicméně stále existuje řada neshod, zejména ohledně možných sankcí spjatých s plynovodem Nord Stream 2.
Americký prezident Biden potrubí již dříve označil za jeden z nejvýznamnějších projektů, které se v Evropě nebude snažit zastavit, i když je proti němu. Smíšené názory ohledně něj navíc panují i v dalších zemích. Německo, kam plynovod vede, s jeho obětováním dlouho nesouhlasilo, země ale na návrh nakonec kývla. Sankce by tak v koordinaci s USA měla nejspíše uvalit i Evropská unie a Velká Británie.
Právě sankce v oblasti ekonomické již minulý týden v rozhovoru pro Seznam Zprávy označil analytik Výzkumného centra Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Pavel Havlíček za nejcitlivější. Potenciální odstřižení se od ruského plynu a ropy je podle něj však jen těžko představitelné navzdory tomu, že Rusko není stabilním a předvídatelným partnerem.
Ukrajinský ústup?
Ukrajina je podle vlastní velvyslankyně ve Spojených státech Oksany Markarové jak pro zavedení okamžitých sankcí, tak i těch po jakékoliv formě invaze. V rozhovoru pro pořad CBS Face the Nation se diplomatka nechala slyšet, že Rusko se od roku 2014, kdy začalo okupovat Krym, nezměnilo. Američané podle ní mají dobrý základ pro to, aby sankce uvalili.
V pátek na tiskové konferenci pro západní novináře nicméně ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že jeho země ve sporu s Ruskem nepotřebuje momentální paniku Západu. Napětí se podle něj nyní nevyhrocuje, i když se to do budoucna nedá vyloučit, a Ukrajina nyní potřebuje především stabilizovat ekonomiku.
„Nyní nezaznamenáváme větší eskalaci než dříve. Ano, zvětšil se počet (ruských) vojáků (u hranic Ukrajiny), ale na to jsem upozorňoval už na začátku loňského roku, kdy Rusko podnikalo vojenská cvičení. Teď se nedomnívám, že je situace napjatější, než byla tehdy, kdy (ruská) cvičení vrcholila,“ sdělila ukrajinská hlava státu.
„Tehdy se ale nevedla taková informační politika,“ pokračoval Zelenskyj a apeloval na média, aby informovala vyváženě a novináři si všímali, že po kyjevských ulicích tanky nejezdí. Podle Bílého domu Ukrajina bagatelizuje hrozby invaze způsobem, který by mohl vést k tomu, že země na potenciální ruský útok nebude připravena.
Další jednání
O napětí na rusko-ukrajinských hranicích by v pondělí měla poprvé jednat také Rada bezpečnosti OSN. Jednání bylo svoláno právě na žádost Spojených států a očekává se, že se všichni klíčoví aktéři na veřejnosti vyjádří ohledně možnosti ruské invaze a jejího globálního dopadu.
Napětí mezi Ruskem a Ukrajinou
- Moskva v blízkosti Ukrajiny shromáždila kolem 100 000 vojáků, odmítá však, že by připravovala invazi.
- Podle Kyjeva jde Moskvě spíše o destabilizaci Ukrajiny než o použití vojenské síly.
- Některé státy nicméně Ukrajině přislíbily a zaslaly vojenskou pomoc. Česká vláda například v týdnu rozhodla, že ČR Ukrajině daruje 4000 dělostřeleckých granátů za 37 milionů korun.
K debatě však vůbec nemusí dojít kvůli protestům ze strany Ruska. Zástupce ruského velvyslance při OSN se již nechal slyšet, že USA požádaly o zasedání na základě „nepodložených nařčení a domněnek“ a že jde o pouhý „PR trik, který je ostudným pro pověst Rady bezpečnosti.“
Rusko tak může jednání zahájit s žádostí o procedurální hlasování, zda má schůze pokračovat. K zablokování by Rusko potřebovalo podporu devíti z 15 členů, přičemž stálí členové – Čína, Rusko, USA, Británie a Francie – v tomto případě nemohou uplatnit právo veta. Podle diplomatů v OSN však zřejmě bude jakýkoliv pokus o zablokování neúspěšný.
„Věcí, kterou Vladimir Putin zvládl úspěšně, je, že posílil transatlantickou alianci a napříč světem jsou tu země, které se dívají a říkají si ‚Nemůžeme to nechat být, nemůžeme dovolit, aby se to stalo‘,“ uvedl pro stanici NBC americký senátor Rob Portman.
„Poprvé za téměř 80 let bychom mohli mít v Evropě velký a velmi krvavý konflikt, pokud se mu společně nepostavíme a na oplátku nezatlačíme. A zatím to jde dobře. Děláme to. Doufám, že to Vladimir Putin uvidí a uvědomí si, že důsledky pro něj budou zničující.“
