Článek
Po ruské invazi na Ukrajinu zablokovala Evropská unie majetek ruských občanů a firem figurujících na sankčních seznamech. Už několik měsíců probíhá diskuze o tom, zda by tyto prostředky nemohly posloužit na obnovu napadené země. Zatímco jednání dále pokračují, Kyjev na své spojence naléhá, aby proces schválili.
Podporu v této oblasti má u Polska a pobaltských států, které nyní společně před dvoudenním summitem EU vyzvali k ráznějšímu přístupu.
Země východního křídla Unie, které dlouhodobě zabavení majetku prosazují, žádají podle deníku Guardian konfiskaci zmrazených rezerv ruské centrální banky. Konkrétně částka asi 300 miliard eur (zhruba 7,3 bilionu korun) by měla podle států jít na pomoc vnitřně vysídleným obyvatelům Ukrajiny a na zahájení rekonstrukce země.
„Tato zmrazená aktiva musí být použita co nejdříve. Nemůžeme čekat, až válka skončí a bude podepsána mírová dohoda,“ napsaly země ve společném dopise zaslaném předsedkyni Evropské komisi Ursule von der Leyenové a šéfovi Evropské rady Charlesi Michelovi.
Představitelé států výzvu zaslali i švédskému premiérovi Ulfu Kristerssonovi, jehož země nyní Unii předsedá.
Stockholm označil za svůj hlavní cíl půlročního předsednictví vedle nynější podpory Kyjeva i sestavení plánu rekonstrukce země. Prostředky by měly zajistit právě peníze ze zmrazeného ruského majetku, potvrdil Kristersson minulý měsíc v Evropském parlamentu.
Estonsko jako první země EU ohlásilo převedení zmrazeného ruského majetku
„Ať zaplatí reparace.“ Estonský ministr zahraničí Urmas Reinsalu ve středu oznámil, že jeho země dokončuje právní základ pro převod ruských aktiv zmrazených sankcemi Evropské unie na Ukrajinu.
Právní experti nicméně upozorňují, že konfiskovat finance oligarchů či bank nebude jednoduché a mohou hrozit dlouholeté soudní spory.
Exekutiva EU upozornila, že bude obtížné rozhodnutí přijmout, dokud nebude jasnější objem aktiv, která by mohla být použita. Prvním krokem k zabavení je tak jejich lokalizace, napsal server Euractiv.
Zabavené peníze by pak mohly vedle obnovy země pokrýt i platy státních zaměstnanců a další výdaje spojené s provozem země.
Estonsko, které je mezi zeměmi žádajícími rychlejší přístup Unie, již oznámilo, že zabavený majetek využije na pomoc Ukrajině. Země ohlásila záměr na začátku ledna. „Půjde o precedens v mezinárodním právu,“ podotkl estonský ministr zahraničí Urmas Reinsalu. Krok obhájil obecnou zásadou mezinárodního práva, podle které musí agresor zaplatit reparace.
Frozen Russian assets must be used to support 🇺🇦 reconstruction.
— Gitanas Nausėda (@GitanasNauseda) February 8, 2023
W/@kajakallas 🇪🇪, @MorawieckiM 🇵🇱, @krisjaniskarins 🇱🇻, we addressed 🇪🇺 institutions& @sweden2023eu 🇸🇪 calling to take the action forward& facilitate the preparation of concrete legal proposals on this matter.
Evropská komise již na konci listopadu navrhla plán na zabavení zmrazeného majetku a využití prostředků na nápravu škod, které ruská invaze způsobila. Důležitost kroku zdůraznil na návštěvě Kyjeva i evropský komisař Valdis Dombrovskis.
„Je důležité začít pracovat se zabaveným ruským státním majetkem, aby Rusko zaplatilo za škody, které v této válce způsobilo,“ řekl ukrajinským představitelům.
Otázka se podle deníku Guardian pravděpodobně bude probírat na čtvrtečním summitu EU, kterého se zúčastní taktéž ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Hlavním tématem jeho první návštěvy Bruselu od začátku invaze budou dodávky zbraní, uvedl ve středu večer.
