Nemusí se probít až k moři. Expert z West Pointu ví, co stačí Kyjevu k průlomu

„Vítězství je blíž, než si myslíte“, napsal do titulku nedávno publikovaného článku Jan Kallberg, bezpečnostní analytik z think tanku Center for European Policy Analysis (CEPA) a mimo jiné i bývalý vědecký pracovník v kybernetickém výzkumném centru Vojenské akademie Spojených států ve West Pointu.

Jeho hlavním sdělením je, že ukrajinská armáda pro rozpůlení ruských sil na jihu země vedví nutně nemusí k Azovskému moři přímo dojít, ale že jí může stačit tam jen dostřelit.

A k tomu podle Kallbergových výpočtů Ukrajincům stačí postoupit o dalších asi deset až patnáct kilometrů.

Výpočty nejsou nikterak složité - podle dostupných informací jsou nejjižnější ukrajinské pozice poblíž vesnice Robotyne, která je od Azovského moře vzdušnou čarou vzdálená asi 90 kilometrů. Západní raketomety mají s municí dostupnou pro Ukrajinu dostřel 80 až 90 kilometrů, jsou ale příliš cenné a operují zhruba 10 kilometrů za frontou. Proto je potřeba ještě alespoň 10 kilometrů postoupit.

V rozhovoru pro Seznam Zprávy Kallberg své odhady rozvádí a vysvětluje, proč i částečné narušení logistiky raketomety může znamenat pro Rusko fatální problém a umožnit další ukrajinský postup.

Později by se podle něj navíc k raketometům mohla přidat i palba z houfnic. Ty mají sice sotva poloviční dostřel ve srovnání s raketomety, takže by Ukrajinci museli dojít alespoň do půlky cesty k moři. I to je ale pořád o hodně kratší vzdálenost, než o které se v otázce úspěchu či neúspěchu ukrajinského snažení na jihu země běžně mluví.

Váš článek vyšel zhruba den poté, co se potvrdilo ukrajinské dobytí Robotyne. Změnilo se od té doby - ve světle nových informací - něco ve vašich názorech ?

Koluje hodně spekulací, ale já si myslím, že ruská statická obrana bude časem prolomena a boj v týlu donutí Rusy přejít k mobilní válce, které podle jejich armáda v současném stavu není schopná.

Kolik ještě asi tak mohou mít například parašutistů? (V posledních dnech kolují informace, že Rusko posiluje frontu elitními výsadkáři, pozn. red.) Chci říct: kolik z těchto „elitních jednotek“ je ještě elitních? Připomínám, že 75 až 80 % z nich mělo už od předloňského října, kdy začala invaze, zemřít, nebo se zranit.

Nad rámec toho jsou Ukrajinci také každým dnem blíže přesile v artilerii. Ta s velkým úspěchem útočí na ruskou artilerii a až v říjnu a listopadu začne padat listí, ruské jednotky se před ukrajinskou artilerií nebudou mít kde skrýt. Vegetace loni v létě pomohla Ukrajincům a letos zase Rusům. Teď se to ale podle mě opět otáčí. Pokud neochabne západní podpora, čas bude s výhledem na letošní zimu na straně Ukrajiny.

Vážně je podle vás reálné, že jen pomocí salvových raketometů HIMARS a MLRS se Ukrajincům může podařit přeseknout úplně, nebo řekněme téměř úplně ruské zásobování proudící přes okupované území na jihu Ukrajiny?

Úplně, ani téměř úplně to nepůjde. Logistika je však velmi složitým systémem, ve kterém i částečné narušení může vést k vážným následkům.

HIMARS a MLRS raketomety pravda nejsou ideální například k ničení mostů. K narušení konstrukce potřebujete více zásahů a munice je drahá. Když se ale ocitnete v dostřelu těchto raketometů, znamená to pro vás, že už nemůžete využívat velkých skladů munice, protože si můžete být jistí, že dřív, nebo později budou zasaženy. Musíte tedy munici a zásoby víc rozptýlit. A to bude pro Rusko těžké.

Budou muset vymyslet, kde skladovat zásoby a jak je dostávat na frontu. Když rozvezete zásoby přímo jednotkám, budete se potýkat s tím, že v době útoku na jeden sektor vám dalších x sektorů, kde se nebojuje, zásoby zbytečně zadržuje. Zásoby se momentálně většinou rozváží velkými 18metrovými kamiony, mám na mysli takové kamiony, jaké se běžně používají v civilní přepravě i u vás v Česku nebo jinde v Evropě, nebo vlaky. I z těch se ovšem v momentě, kdy zastaví a čekají na vykládku, stanou snadné cíle.

Tento problém Rusy donutí rozvážet zásoby menšími vojenskými nákladními vozy, na které se toho vejde podstatně méně a které a navíc potřebují i vlastní zásobovací linku kvůli vysoké spotřebě paliva a poruchovosti.

Tento způsob logistiky podle mě v momentě, kdy bude potřeba dostat velké množství zásob na jedno místo, nebude stačit. A to bude znamenat porážku.

Není navíc vyloučeno, že se později do hry zapojí i západní houfnice s dostřelem asi 40 km.

Jak by se v takovém případě situace mohla změnit?

Zásadně, protože když můžete pálit obyčejnou artilerií, znamená to možnost vypálit tisíce střel. To se hodí, když třeba chcete rozstřílet most k nepoznání. Obzvlášť to platí teď, kdy se nemusíte tolik bát ruské odpovědi. Chci říct - v momentě, kdy je ruská schopnost ostřelovat ukrajinskou artilerii velmi omezená. Můžete prostě rozmístit děla a pálit.

Pokud se fronta posune dál na jih, můžou navíc do hry vstoupit i klouzavé bomby. Pokud na most hodíte 250kilogramů těžkou bombu, tak už to něco udělá. A i když dojde třeba jen k částečnému poškození, bude se most muset opravit, anebo to alespoň zpomalí dopravu a před mostem se budou tvořit kolony nehybných nákladních vozů, takže vznikne ideální měkký cíl.

Rusové mají navíc problémy už teď. Některé jednotky mají munici, ale nemají palivo, nebo jídlo, jiní zase mají palivo, ale nemají munici. Zásobování je už v tuto chvíli poddimenzované. Jednotky jsou obecně koncipovány spíš na rychlý boj - mají velkou palebnou sílu, ale slabé zásobování.

O rostoucí přesile Ukrajiny v artilerii se mluví už nějakou dobu. Jak moc si ale můžeme být jisti, že tento stav vydrží a munice nedojde?

V této otázce jsou důležité dva aspekty.

Prvním je, řekl bych, odvaha západních zemí sáhnout hlouběji do svých rezerv. Myslím si, že země, které nejsou v přímé blízkosti konfliktu, si mohou dovolit sáhnout ještě hlouběji.

Druhá věc je rozhodnutí amerického prezidenta Bidena otevřít Ukrajině dodávky kazetové munice. Jejich zásoby jsou obrovské. Bavíme se o třech až čtyřech milionech kusů. Samozřejmě to nelze vyplýtvat všechno, ale pořád je to solidní zásoba.

Zmiňoval jste opadávání listů či dokonce zimu. Chápu to správně, že vámi zmiňovaná taktika nejspíš nepřinese úspěch dřív než za několik měsíců?

Myslím si, že tzv. opotřebovávací válka bude v následující době stále více o morálce a duševní odolnosti vojáků. Válka je krutá a začíná být velmi dlouhá. Hodně Ukrajinců, kteří teď bojují na frontě, na něco takového nemohlo být připraveno. Na druhou stranu Ukrajina alespoň dbala na pravidelné rotace jednotek a stahování těch nejunavenějších z fronty pryč. Hodně ruských jednotek se toho nedočkalo a až přijde zima, bude ztráta ochoty bojovat ještě pravděpodobnější.

Ukrajinci se teď snaží netlačit příliš na pilu, čímž předchází vysokým ztrátám. Zpětně se na to nejspíš budeme dívat jako na správný postup, protože v zimě to budou mít těžší spíš Rusové, obzvlášť když budou sedět v zákopech, které nebudou dobře zásobovány.

Říkáte, že se Ukrajinci drží zpátky. Chcete tím říct, že ten pokus o prolomení obranných linií vševojskovým bojem, který podle řady analytiků přišel už na začátku léta a selhal, teprve přijde?

To ne. Říkám, že se Ukrajinci drží zpátky. Myslím si, že nejdřív byli Západem přesvědčeni, že mají postupovat tímto způsobem, tedy že mají zaútočit vševojskovým bojem. To je ale velmi komplikovaný úkol a Ukrajinci si řekli, že to není pro ně.

Takže souhlasíte s tím, že to zkusili, a pak…

Pak se vrátili zpět k vlastní taktice. Jak už jsem řekl před chvílí, právě teď vidíme, že Ukrajinci likvidují ruskou artilerii dosud nevídaným tempem. Vzpomeňte si na generála Popova, kterého vyhodili z vedení 58. armády. Ten prohlásil, že ukrajinská protipalba z artilerie Rusy „požírá“. Myslel tím to, že když ruská děla zahájí palbu, jsou během chvíle zasažena ukrajinskou odpovědí. Neděje se to samozřejmě pokaždé, ale dost často na to, aby to představovalo problém.

Mimochodem, ještě jsem nezmínil jednu důležitou věc - my se pořád bavíme o logistice armády, ale Rusko musí nějak zásobovat i civilní obyvatelstvo Krymu. Moskva tvrdí, že je tam 2,5 milionu lidí, což je jistě nadsazené, ale i kdyby to bylo řekněme 1,5 milionu, pořád to znamená hodně potravin, paliva a dalších věcí, které na Krym Rusko musí dopravovat. Obzvlášť to platí, když vezmeme v potaz, že Kerčský most je neustále v ohrožení. Rusku tak hrozí, že si bude muset vybrat, jestli vyhladoví armádu, nebo populaci, o které tvrdí, že je „jeho“.

Co může udělat Západ, aby Ukrajinu nejlépe podpořil ve vámi popsaném způsobu boje?

Pokračovat v dodávkách moderních zbraní i poté, co se vyčerpaly zásoby zbraní z dob studené války. Hlavní prioritou by mělo být co nejlépe pomoct připravit Ukrajince na zimu, protože tahle válka před jejím začátkem neskončí. A já věřím, že kdo na ni bude hůř připravený, ten zaplatí.

Je podle vás vůbec možné, že se Ukrajinci k Azovskému moři přeci jen probíjí?

Tuhle otázku nechám na nich. Myslím si, že je to také o otázce, kolik toho jsou ochotní obětovat. Lidské ztráty by se velmi zvýšily, když by se Ukrajina rozhodla postupovat rychleji.