Sílí tlak na Ukrajince, aby se vrátili domů bojovat: „Nemohu zabíjet“

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Když v únoru 2022 začala plnohodnotná invaze Ruska na Ukrajinu, mnoho Ukrajinců se nechalo odvést na frontu, aby svoji zem bránili se zbraní v ruce. Po dvou letech války je však velké množství z nich zraněno nebo po smrti a těch, kteří jsou ochotni riskovat svůj život a na bojišti, razantně ubylo.

„Miluji svou zemi. Ale nemohu zabíjet a nechci zemřít,“ cituje list The Guardian jednatřicetiletého Serhije, který dobrovolničí v Charkově a je jedním z těch, kteří do bojů zatím přímo nezasáhli. „Všichni jsou unaveni válkou. A z této vlády. Panuje tu takový ‚jděte se vycpat‘ postoj.“

Aby ukrajinská vláda ulevila vyčerpaným vojákům v prvních liniích, snaží se najít nové lidi. Prezident Volodymyr Zelenskyj proto v dubnu schválil opatření umožňující povolat do řad armády více vojáků a zpřísnit tresty za vyhýbání se službě.

Mobilizační věk tak bude od 18. května snížen na 25 let a ti, kteří se vyhýbají odvodu, budou moci přijít o řidičský průkaz i majetek. V případě úspěchu by pak mobilizační zákon mohl poskytnout Kyjevu stovky tisíc nových vojáků, kteří jsou podle ukrajinských představitelů zoufale potřební k zastavení postupu Ruska.

Atmosféra na Ukrajině s novými pravidly houstne. V ulicích se pohybují důstojníci, kteří hledají muže způsobilé k odvodům. Sám Serhij byl spolu s kolegou během jediného rána kontrolován dvakrát - nejdříve obdrželi zdvořilou žádost o registraci údajů a následně i úřední výzvu, aby se co nejdříve dostavili do náborového střediska.

Tam se Serhijův kamarád opravdu dostavil a snažil se vysvětlit, že je dobrovolníkem, který dělá užitečnou práci pro nevládní organizace. S informací však příliš nepochodil a úředníci ho vyzvali, aby se pod hrozbou peněžní pokuty do tří dnů dostavil před lékařskou komisi, která posoudí, zda je schopen vstoupit do armády.

Mladý Ukrajinec tak raději zmizel na venkov a nyní pracuje na dálku.

Toto skrývání se před úřady není na Ukrajině ojedinělé. Například Oleksandr, další z Guardian oslovených Ukrajinců, se ale přestěhoval naopak do bohatší čtvrti, kam důstojníci tolik nechodí, a ven vychází jen výjimečně.

Vznikly pak dokonce i telegramové kanály, ve kterých se lidé navzájem varují před odvodovými důstojníky.

Jsou ovšem i tací, kteří raději volí cestu útěku, což v některých případech znamená ujít stovky kilometrů pěšky, nebo velké peněžní obnosy pro pašeráky, již jim cestu ze země zařídí. Válečný stav, který platí od začátku ruské invaze v únoru 2022, totiž zakazuje mužům ve věku od 18 do 60 let opustit zemi.

Přibližně polovina z těch, kteří se pokusí o útěk, je prý chycena a některé tato cesta dokonce stojí život. Jak koncem dubna informovala agentura Reuters, od února 2022 při nelegálním překročení ukrajinských hranic zemřelo asi 30 ukrajinských mužů.

V kompletním bezpečí ale tito uprchlíci nejsou ani za hranicemi Ukrajiny. Tlak na to, aby se muži vrátili do země, totiž sílí. Dokladem toho je třeba fakt, že ukrajinská velvyslanectví dočasně pozastavila konzulární služby pro muže v odvodovém věku, což pro ně znamená například problémy s prodloužením platnosti pasů - a tím tedy i omezení pohybu.

Po již zmiňovaném 18. květnu budou mít k těmto službám opět přístup, budou však potřebovat speciální dokumenty, které - stejně jako ti, již zůstávají na Ukrajině - získají jen na svém lokálním odvodním úřadě po aktualizování svých osobních údajů.

„Všichni jsme měli pocit, jako by se pod námi zhroutila zem. Že nás Ukrajina už nechce podporovat,“ cituje list The Washington Post dvaačtyřicetiletého Oleksandra z Kyjeva, který už několik let žije v Rakousku. „Nebojím se smrti. Největší strach mám z toho, že mě zajmou a budou mučit,“ dodal.

Podle ukrajinské vicepremiérky Olhy Stefanišynové k žádnému nucenému návratu občanů docházet nebude. Někteří se nicméně obávají, že v budoucnu se vláda přesně k tomuto scénáři uchýlí, aby doplnila řady bojujících. Mnoho mužů přitom odešlo z Ukrajiny legálně, například kvůli léčbě nebo studiu.

Ministři obrany Polska a Litvy už se dokonce zavázali, že pomohou Ukrajině repatriovat její muže v bojovém věku, kteří opustili zemi, aby se vyhnuli vyslání na bojiště. Právě Polsko je přitom hlavním útočištěm pro ty, kteří před konfliktem utekli, a podle Eurostatu a polské centrální banky je v zemi odhadem 200 tisíc ukrajinských mužů.

Oproti tomu Estonsko informovalo, že nucenou repatriaci ukrajinských občanů legálně pobývajících v zemi neplánuje.

„Zčásti jde o obnovení určité rovnováhy. Je nespravedlivé, že muži na Ukrajině teď musí žít takhle,“ cituje The Washington Post dalšího osloveného Ukrajince, pětatřicetiletého Savelije, který dnes žije v Londýně a který má pochopení pro situaci, v níž se ukrajinská vláda ocitla.

„Panuje pocit, že my muži, kteří žijeme mimo zemi, máme více privilegií a svobod. Situace ale není černobílá,“ namítl dále  mladý Ukrajinec. „Existují lidé, kteří na Ukrajině stále žijí a předstírají, že žádná válka není, a lidé žijící mimo ni, kteří každý den pracují na tom, aby Ukrajinu podpořili.“