Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Ukrajina a Spojené státy ani po předchozích neúspěšných pokusech nevzdávají snahy uzavřít dohodu o výměně americké vojenské pomoci za vzácné kovy, s níž přišel staronový prezident Donald Trump.
Jeho zmocněnec pro Ukrajinu a Rusko Keith Kellogg ve středu dorazil do Kyjeva. A jedním z bodů dvoudenní návštěvy bylo právě i jednání o nerostném bohatství.
Návštěva se koná v době, kdy se mezi americkým a ukrajinským prezidentem v posledních dnech rozhořela ostrá slovní přestřelka. Donald Trump nazval Volodymyra Zelenského „diktátorem bez voleb“, ten na oplátku prohlásil, že šéf Bílého domu podléhá ruské propagandě.
Ve středečním rozhovoru pro televizi CNN Trump prohlásil, že se chystá jednání o dohodě obnovit, jinak jeho ukrajinský protějšek nebude „příliš šťastný“. Názory Kyjeva a Washingtonu se ovšem významně liší.
Kellogg se s Zelenským sešel ve čtvrtek odpoledne. Zda setkání k něčemu vedlo, není známo. Kancelář ukrajinského prezidenta ještě před jejím skončením vzkázala, že původně plánovaná společná tisková konference nakonec nebude, a to na žádost Spojených států.
Seznam Zprávy shrnují, jaké požadavky zaznívají z obou stran i proč jsou vzácné kovy pro Ukrajinu i její spojence tolik důležité.
Půtka na trase Washington–Kyjev
Proč původní dohoda neprošla?
Poté, co dal Kyjev Trumpovu návrhu o výměně vzácných kovů za vojenskou pomoc „zelenou“, se začalo spekulovat, že by se mohlo podařit uzavřít dohodu už během Mnichovské bezpečnostní konference.
Spojené státy před konferencí předložily návrh dohody, kterou si prostudovala ukrajinská strana. Během setkání Zelenského s americkým viceprezidentem J. D. Vancem, které se konalo na okraj konference, se ovšem shodu najít nepodařilo.
Později vyšlo najevo, že Američané požadovali převzetí poloviny práv na ukrajinské vzácné kovy výměnou za vojenskou pomoc. Zelenskyj ovšem nabídku, kterou mu předložili členové Kongresu USA, „zdvořile odmítnul“, napsal list the Washington Post.
O co usilují Spojené státy?
Washington chce uzavřít dohodu co nejdříve – Trump dal najevo, že by se tak mělo stát před případným schválením další vojenské pomoci napadené zemi.
Agentura Reuters před čtvrteční schůzkou s odkazem na své zdroje napsala, že by se Trumpova administrativa mohla pokusit uzavřít dohodu ve zjednodušené formě a konkrétní podmínky – například, jaké množství vzácných surovin by mělo USA připadnout - dojednat později.
Trump si za vojenskou pomoc Ukrajině řekl o vzácné kovy v hodnotě 500 miliard dolarů (12,2 bilionu Kč). To má podle něj zajistit, že Spojené státy dostanou zpátky „část peněz“. Zda má částka kompenzovat dosavadní vojenskou pomoc, nebo být „platbou“ za ty budoucí, není jasné.
Poradce Bílého domu pro národní bezpečnost Mike Waltz ve čtvrtek podle agentury Reuters prohlásil, že Ukrajina musí upustit od kritiky Washingtonu a přistoupit na americký návrh.
„Musejí to zklidnit, pořádně se zamyslet a podepsat tu dohodu,“ uvedl Waltz v rozhovoru s televizí Fox News. Podle Reuters při tom odkazoval právě na debaty ohledně nerostů. Waltz zároveň vyjádřil názor, že neshody mezi Spojenými státy a Kyjevem lze urovnat.
Co na to Ukrajina?
Volodymyr Zelenskyj se proti prvnímu návrhu ostře vymezil. Pomoc, kterou dosud Spojené státy poskytly, se podle něj ani zdaleka neblíží 350 miliardám dolarů, které zmiňuje Trump. Pro kontext: od začátku ruské války před třemi lety USA podle webu amerického ministerstva obrany poskytly Ukrajině bezpečnostní pomoc ve výši 67 miliard dolarů, dalších 31,5 miliardy pak v rámci přímé rozpočtové podpory.
„Nemůžete tomu říkat 500 miliard a chtít po nás, abychom vrátili 500 miliard v minerálech nebo v něčem jiném. To není seriózní rozhovor,“ vzkázal prezident Zelenskyj. „Nemohu prodat naši zemi,“ řekl ve středu novinářům.
Stěžoval si také na to, že dohoda se příliš zaměřuje na zájmy USA a neobsahuje dostatečné bezpečnostní záruky pro Ukrajinu. „Podle mého názoru nás nechrání,“ řekl Zelenskyj v Mnichově. „Musí to být napsáno po právní stránce správně,“ citovala jeho vyjádření ČTK.
Bezpečnostní analytik Vladimír Votápek vidí za odmítnutím prvotní nabídky taktický manévr, jehož cílem bylo ze strany Ukrajiny získat čas a prostor pro lepší podmínky (psali jsme zde).
Čím Kyjev disponuje a proč je to tak důležité?
Ukrajina se pyšní bohatými zásobami lithia, urania a titania, které jsou zásadní pro výrobu celé řady produktů, včetně motorů elektrických aut či větrných turbín. Je proto důležitá pro Spojené státy i EU, které se snaží snížit závislost na Číně a jejich rozsáhlých zásobách.
Server Deutsche Welle upozorňuje, že Čína ve světě drží lví podíl industriálně využívaných vzácných surovin. Podle nedávné zprávy Světového ekonomického fóra pokrývá přibližně 40 % potřeb EU v oblasti těchto zdrojů. Mezi další klíčové dodavatele patří Austrálie, Jihoafrická republika, Kanada a Brazílie.
Mapa cenných surovin na Ukrajině.
Podle amerického experta na ekologickou bezpečnost Roda Schoonovera mohou ukrajinské zdroje v tomto ohledu sehrát pozitivní roli. Jejich efekt je ale do značné míry omezený. „Čína je nejen významným těžařem vzácných zemin, ale také světovým lídrem v oblasti zpracování a rafinace,“ vysvětlil v rozhovoru pro Seznam Zprávy.
Jakákoliv dohoda o výměně vojenské pomoci za přístup k cenným surovinám je navíc podle něj od podstaty špatná a nevýhodná nejen pro Kyjev, ale i pro Washington.
„(Dohoda) podkopává suverenitu Ukrajiny a její dlouhodobé hospodářské oživení a zároveň krátkozrace omezuje podporu USA na transakční výměnu, nikoli na strategickou investici do demokracie a stability,“ dodal.
AKTUALIZACE: Doplnili jsme informace o konci čtvrtečního jednání a vyjádření poradce Bílého domu Mikea Waltze.
