Článek
Vědci z Evropské kosmické agentury (pozn. red. ESA) v pondělí zveřejnili unikátní objev. Zjistili, že se na planetě, kde teploty dosahují až dvou tisíc stupňů Celsia, tvoří oblaka z roztavených kovů a křemičitanů.
Exoplanetu objevili za hranicemi naší sluneční soustavy, necelých 260 světelných let od Země. Vědci vesmírné těleso s označením LTT9779b popisují jako „planetu, která by neměla existovat“.
Velikostí se podobá plynnému obrovi nacházejícímu se v naší sluneční soustavě - Neptunu. Leží v takové blízkosti své hvězdy, že jeden rok na této planetě trvá 19 hodin, což je oproti 365 dnům, za které Země oběhne Slunce, velmi málo. Například výše zmíněný Neptun oběhne Slunce dokonce za 164 let. Exoplaneta LTT9779b je své hvězdě tedy opravdu blízko.
Planetu poprvé objevili v roce 2020 vědci z NASA. Nicméně současný revoluční objev učinila ESA pomocí vesmírného teleskopu „Cheops“, speciálně vyvinutého na rozpoznání exoplanet.
Vesmírné zrcadlo
Vědce zajímala od samého začátku. Nyní přišli na to, že její unikátností je schopnost odrážet sluneční paprsky v takové míře jako žádný jiný známý objekt ve vesmíru. Teleskop Cheops zjistil, že dokáže odrazit 80 procent slunečních paprsků.
Další vesmírné objevy
Za poslední rok bylo učiněno velké množství vesmírných objevů. Hlavní roli při tom hrál vesmírný teleskop Jamese Webba. Ten lidské oko dovedl k samotnému počátku vesmíru nebo do míst, kde vznikají hvězdy. Webbův teleskop by měl vědcům v následujících letech ukázat ještě víc. Nový pohled na vesmír by měla vědcům poskytnout poslední mise Evropské vesmírné agentury. Do kosmu vyslala teleskop, který bude zkoumat antihmotu.
Většina planet a měsíců má tuto schopnost omezenou, protože většinu slunečních paprsků neodrazí do okolního prostoru, ale absorbují. Výjimkami jsou tělesa, která splňují řadu podmínek. Jde například o Europu, měsíc Jupiteru, jehož povrch je pokrytý vrstvou ledu. Nebo Venuše, jejíž hustá mračna také odrážejí téměř 75 procent slunečních paprsků. Naproti tomu Země odrazí jen 30 procent paprsků, zbytek absorbuje.
Ačkoliv zkoumaná exoplaneta odráží sluneční paprsky podobně jako „zrcadlo“, vědci se domnívali, že její atmosféra je moc horká, aby se vytvořily mraky i v případě, že by se skládaly ze železa nebo jiných nerostů, převážně křemičitanů. Nicméně nové poznatky ukázaly, že atmosféra LTT9779b je tak moc přesycená kovy a křemičitany, jež se mění v mraky, ze kterých může v podobě dešťových kapek pršet titan.
Co je to exoplaneta?
- Planeta obíhající kolem jiné hvězdy než kolem Slunce
- První exoplanetu vědci objevili v roce 1988
- K roku 2021 bylo objeveno více jak 4300 exoplanet
- Nejvíce exoplanet objevil vesmírný teleskop „Kepler”
Další kuriozitou je to, že planeta vůbec existuje. Vědci se domnívali, že vesmírné těleso takové velikosti s atmosférou nedokáže přežít v těsné blízkosti hvězdy. Svrchní vrstva planety by měla jednoduše shořet. „Předpokládali jsme, že hvězda jednoduše ‚spálí‘ atmosféru dané planety,“ řekla pro DW Vivien Parmentier, autorka vědecké studie o planetě LTT9779b pro časopis Astronomie a astrofyzika.
We found a shining mirror in the desert !
— Vivien Parmentier (@V_Parmentier) July 10, 2023
Glass and metal clouds on a planet that shouldn't be there makes LTT9779b shiner than Venus.
How is that possible ? How do we know this ?
Thread about our last Hoyer et al. paper https://t.co/uaGVf7U6jk pic.twitter.com/3p1mplr3yC
Vědci hledali odpověď na otázku, proč atmosféra planety přežila. Podle nich za to může vysoká reflektivnost LTT9779b. „Mraky odrážejí sluneční paprsky, tím zamezují přílišnému ohřátí planety,“ zdůvodnil pro DW Sergio Hoyer, spoluautor studie o exoplanetě. „Díky nadměrnému výskytu kovů a různých nerostů je planeta a její atmosféra dostatečně těžká, aby ji ‚odfoukla‘ pryč.“
Vědci plánují ve výzkumu planety pokračovat dál. Hubbleův vesmírný teleskop a vesmírný teleskop Jamese Webba by měly vědcům poskytnout další informace o planetě.
