Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Více pravomocí i peněz pro tajné služby i další bezpečnostní složky státu žádají někteří němečtí politici poté, co se úřadům podařilo minulý týden zmařit chystaný útok na izraelské velvyslanectví v Berlíně. Libyjec zadržený nedaleko německé metropole se hlásil k teroristické organizaci Islámský stát (IS) a už loni měl být deportován. Německo na něj přitom upozornila zahraniční tajná služba, zřejmě z USA.
„Tento případ znovu ukázal, že musíme našim tajným službám a bezpečnostním úřadům dát lepší digitální pravomoci, jako jsou třeba prohledávání online prostoru či uchovávání údajů,“ řekl listu Handelsblatt expert opoziční Křesťanskodemokratické unie (CDU) na otázky vnitra Alexander Throm.
Také podle vládního experta Konstantina von Notze ze strany Zelených je třeba bezpečnostní úřady posílit. Pomohlo by podle něj více peněz. „Spojené státy vydávají v této oblasti mnohonásobně více,“ řekl listu Die Welt. Právě od amerických tajných služeb podle německých médií přišly informace o chystaném teroristickém útoku, který se měl odehrát ještě v říjnu a jehož cílem mělo být izraelské velvyslanectví v jihozápadní části Berlína.
Německá vláda už v reakci na srpnový teroristický útok v Solingenu na západě Německa, kde neúspěšný žadatel o azyl ze Sýrie zavraždil na městských slavnostech tři lidi, předložila takzvaný bezpečnostní balíček. Soubor opatření v migrační, azylové a bezpečnostní politice v pátek schválili poslanci Spolkového sněmu.
Při následném hlasování ve Spolkové radě, která zastupuje zájmy 16 německých spolkových zemí, ale neprošla ta část, která by v určitých případech umožňovala bezpečnostním složkám používat k hledání podezřelých biometrická data na internetu. Odmítnutá část balíčku bude nyní předmětem jednání v takzvaném zprostředkovacím výboru mezi Spolkovým sněmem a radou.
Osmadvacetiletý Libyjec podezřelý z plánování teroristického útoku na izraelský zastupitelský úřad je od neděle ve vyšetřovací vazbě. Policie jej zadržela už v sobotu večer v Bernau u Berlína. Podle německých médií muž přicestoval do Německa v listopadu 2022. V lednu minulého roku požádal o azyl, na konci září 2023 mu jej ale úřady zamítly. Libyjec měl být deportován do vlasti, zůstal ale dál v bytě v Bernau.
List Handelsblatt v této souvislosti upozornil, že v Německu neplatí obecný zákaz deportací do Libye jako v případě některých válkou postižených zemí. Spolupráce s úřady v této severoafrické zemi, kterou od pádu diktátora Muammara Kaddáfího v roce 2011 sužují boje mezi jednotlivými frakcemi, je ale krajně složitá.