Německý vicekancléř vyzval k přísným postihům antisemitismu

Německý vicekancléř a ministr hospodářství Robert Habeck ostře kritizoval rostoucí antisemitismus v zemi a zároveň se vyjádřil k obavám z nedávných islamistických demonstrací ve městech, jako je Berlín.

Habeck na úvod důrazně prohlásil, že „antisemitismus nelze tolerovat v žádné podobě“. Vyjádřil znepokojení nad rozsahem islamistických demonstrací v Berlíně a dalších německých městech a označil je za „nepřijatelné“.

„Židovské obce varují své členy, aby se v zájmu vlastní bezpečnosti vyhýbali určitým místům. A to je dnes, téměř 80 let po holokaustu, realita i u nás v Německu,“ řekl Habeck.

Rovněž podle webu Deutsche Welle (DW) hovořil o „bolestných“ rozhovorech s frankfurtskou židovskou komunitou, při nichž se dozvěděl, že děti se nyní bojí chodit do školy a sportovních klubů nebo projevovat svou náboženskou příslušnost například nošením náhrdelníku s Davidovou hvězdou.

Kromě otázky antisemitismu Habeck také vyzval německá muslimská sdružení, aby na tyto události reagovala. Některá se sice od antisemitismu distancovala a odsoudila násilné útoky na Izrael, například šéf německé Ústřední rady muslimů Aiman Mazyek již dříve odsoudil antisemitismus jako hřích a zdůraznil, že pět milionů německých muslimů by nemělo být házeno do jednoho pytle.

Habeck však poznamenal, že tento postoj není ve všech spolcích jednotný a některé jsou „příliš váhavé“.

Habeck z německé strany Zelených rovněž zdůraznil, že antisemitismus se neomezuje na žádnou konkrétní část politického spektra. Zmínil jeho přítomnost mezi krajní pravicí, částí politické levice, dokonce i mezi mladými aktivisty. Důrazně upozornil na to, že „antikolonialismus nesmí vést k antisemitismu“.

Jedním z klíčových bodů bylo zdůraznění toho, že antisemitské činy, jako je pálení izraelské vlajky, jsou trestné. Habeck kladl důraz na to, že osoby odpovědné za páchání takových činů budou muset čelit důsledkům svého jednání u soudu a že v některých případech bude lidem, kteří ještě nejsou občany Německa, hrozit i vyhoštění.

Na konec projevu Habeck zopakoval, že „v Německu není místo pro náboženskou nesnášenlivost“, a připomněl historickou odpovědnost Německa za ochranu židovské komunity.

„Odpovědnost vyplývající z našich dějin také potvrzuje, že Židé mohou v Německu žít svobodně a bezpečně. Aby se již nikdy nemuseli bát otevřeně projevovat své náboženství, svou kulturu. Ale právě tento strach je nyní zpět,“ řekl.

Habeckův projev zveřejněný na internetu vzbudil značnou pozornost - v době zveřejnění textu jej vidělo více než osm milionů lidí. Předseda Ústřední rady Židů v Německu Josef Schuster prohlášení podle DW přivítal a ocenil, že se v něm Habeck jasně hlásí k německým závazkům vůči Izraeli.

Chválu si Habeck svým projevem ale vysloužil i u dalších. Německý komisař pro antisemitismus Felix Klein podle BBC řekl, že projev jasně a rozvážně apeloval na odpovědnost všech v Německu, aby se zasadili o bezpečnost židovských žen a mužů.

Německo od doby, kdy palestinské islamistické hnutí Hamás minulý měsíc zaútočilo na Izrael a teroristé zabili více než 1400 lidí, vystupuje jako rozhodný spojenec Izraele. Německý kancléř Olaf Scholz opakovaně podpořil právo Izraele na obranu.

Na domácí půdě německé úřady potlačují propalestinské protesty, od středy země zakázala veškeré aktivity Hamásu, který Berlín považuje za teroristickou organizaci. Rozpuštěna bude také německá propalestinská organizace Samidún, oznámila německá ministryně vnitra Nancy Faeserová.

Průzkum občanské observatoře Report Antisemitism zjistil, že v období od 7. října, kdy Hamás zahájil teroristický útok na Izrael, do 15. října došlo od minulého roku k nárůstu antisemitských činů o 240 procent.

Habeckovy obavy z nárůstu antisemitismu v Německu jsou paralelní s podobnými obavami v jiných evropských zemích, například ve Francii, která zaznamenala nárůst antisemitských činů, stejně jako Velká Británie (více zde).