Článek
Německý kancléř Olaf Scholz před volbami označil zvýšení minimální mzdy za klíčový bod volebního programu. V pátek si tak mohli sociální demokraté tento bod odškrtnout. Němečtí zákonodárci schválili návrh zákona, který od 1. října zvyšuje minimální mzdu na 12 eur (296 korun za hodinu), což je oproti aktuální výši nárůst o 2,18 eur (téměř 54 korun).
Navýšení bude podle ministra práce Hubertuse Heila znamenat 400 eur (přes 9 800 korun) měsíčně navíc pro lidi s měsíčním příjmem okolo 1 700 eur (necelých 42 tisíc). Navýšení podle Heila vytvoří „znatelný rozdíl v peněžence“, řekl ministr v pátek ještě před hlasováním v Bundestagu.
Německo zavedlo národní minimální mzdu v roce 2015, a to na naléhání právě sociálních demokratů, kteří byli v té době partnery ve vládě bývalé kancléřky Angely Merkelové.
Křesťanští demokraté se vesměs zdrželi
„Mnoho občanů naší země hodně pracuje, ale vydělává málo. To se musí změnit,“ napsal Scholz na twitteru už na začátku roku, kdy se na návrhu shodla vláda. „Pro mě jde o jeden z nejdůležitějších zákonů, je to otázka respektu,“ dodal kancléř.
Návrh zákona o zvýšení minimální mzdy podpořila pohodlná většina 400 zákonodárců. Proti se postavilo pouze 41 členů Bundestagu, hned 200 zákonodárců se ale zdrželo, a to především členové opoziční CDU/CSU, tedy spojené Křesťanskodemokratické unie a Křesťansko-sociální unie Bavorska.
Poslanci středopravicové CDU/CSU zdůraznili, že nejsou proti zvýšení minimální mzdy, ale proti způsobu, jakým jej přednesla Scholzova koalice sociálních demokratů, zelených a neoliberálních svobodných demokratů, píše stanice Deutsche Welle.
Výši minimální mzdy v Německu doporučuje vládě komise, v níž jsou zástupci zaměstnavatelů i zaměstnanců. Na základě těchto doporučení pak vláda upravuje legislativu týkající se právě minimální mzdy. Scholzův kabinet ale tentokrát na doporučení komise nedal a sám stanovil hranici 12 eur.
Za to si ale německá spolková vláda vysloužila ostrou kritiku členů komise. Někteří zaměstnavatelé zvýšení kritizovali a tvrdili, že vláda zasahuje do dlouho zavedených jednání mezi zaměstnavateli, zaměstnanci a odbory.
Na stranu vlády se ale postavily odbory, které společně s kabinetem kritiku odmítly s tím, že navýšená minimální mzda sníží chudobu v Německu.
Německá minimální mzda podle stanice Deutsche Welle platí pro většinu pracovníků v zemi starších osmnácti let, a to včetně sezónních pracovníků, bez ohledu na zemi původu.
Stejně jako v jiných zemích ale i zde existuje řada výjimek. Zákon o minimální mzdě se tak nevztahuje například na učně, pracovníky účastnící se programů na podporu zaměstnání, dlouhodobě nezaměstnané osoby v prvních šesti měsících po opětovném vstupu na pracovní trh nebo osoby samostatně výdělečně činné. Rovněž se zákon netýká pracovníků, kteří se v rámci své práce pohybují mezi vícero zeměmi, jako jsou zaměstnanci leteckých nebo dopravních společností.
Německo má jednu z nejvyšších minimálních mezd v Evropské unii. Při současné sazbě 9,82 eura na hodinu by si zaměstnanec na plný úvazek vydělal 1 621 eur měsíčně (necelých 40 tisíc korun). Větší plat by pobíral už jen v Lucembursku (55 600 korun), Irsku (43 700 korun), Nizozemsku (42 500 korun) a Belgii (40 900 korun). V České republice aktuálně minimální mzda činí 16 200 korun měsíčně.
Hned několik členských států EU nicméně minimální mzdu zákonem nijak neudává. Dánsko, Itálie, Rakousko či Švédsko nebo Finsko tak spoléhají na dohody mezi odbory a jednotlivými sektory průmyslu, že si vyjednají vlastní minimální mzdu.
