Německo zažívá největší propad životní úrovně od druhé světové války

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Energetická krize, kterou vyvolala ruská invaze na Ukrajině, vedla v Německu k největšímu propadu životní úrovně od druhé světové války. Německá ekonomika zaznamenala pokles tak silný, že je srovnatelný s finanční krizí v roce 2008, píší dva bývalí ekonomičtí poradci německé vlády. 

Isabell Webberová a Tom Krebs ve společném dokumentu uvedli, že reálné mzdy v zemi se v roce 2022 propadly více než v kterémkoli roce od roku 1950. Podle ekonomů začal nárůst cen energií „ztracenou dekádu pro Německo“ a tím podpořil vzestup ultrapravicové Alternativy pro Německo.

„V době konfliktů, klimatické a geopolitické krize je vzestup AfD varovným signálem. Propad životní úrovně, který Němci zažívají, nemá od druhé světové války obdoby. Je sice pravda, že faktory, které podnítily vzestup AfD, přesahují rámec ekonomiky, ale zároveň nelze přehlédnout, jak tento bezprecedentní propad německých životních podmínek šel ruku v ruce s rostoucí popularitou krajní pravice,“ uvedla Webberová pro The Guardian.

Webberová dříve působila v odborné komisi, která byla v roce 2022 německou vládou pověřena vypracováním návrhu cenové brzdy pro firmy a domácnosti v oblasti energií. Spoluautor Tom Krebs byl pro změnu vedoucím poradcem na ministerstvu financí, když tuto funkci ještě zastával současný německý kancléř Olaf Scholz.

Jejich zjištění dále podtrhují, do jaké míry se největší evropská ekonomika stále vzpamatovává z ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022. Po započtení škod na výrobě, způsobených covidovou krizí, byla skutečná produkce na konci roku 2023 přibližně o sedm procent nižší než byl předcovidový trend. Reálné mzdy byly v roce 2023 o celou desetinu nižší než před pandemií.

Podle prognózy Mezinárodního měnového fondu bude růst německé ekonomiky v letech 2024 a 2025 nižší než v kterékoli srovnatelné vyspělé ekonomice s výjimkou Argentiny.