Navzdory palcovým titulkům. Německo není peklo na zemi

Analýzu si také můžete poslechnout v audioverzi.

Stagnující ekonomika. Propad průmyslové výroby, stoupající nezaměstnanost. Vysoké ceny energií. Zprávy o dalších a dalších teroristických útocích, sílících extremistech, selhávající migrační a bezradné zahraniční politice.

Převážně tahle vypadají v posledních letech novinové titulky, popisující situaci v nejvýznamnější sousední zemi České republiky. Výsledný dojem? Země, která půjde v neděli k volbám, je v agónii.

Stačí se ale podívat na některé jiné statistiky, aby vyvstal křiklavý kontrast. Německo je stále třetí největší ekonomika světa. Podle indexu prosperity a finančního zdraví je druhou nejmodernější ekonomikou EU.

Jen za první polovinu minulého roku se do Německa přistěhovalo 210 tisíc občanů z jiných států Evropské unie. Skutečně by Evropané v takové míře migrovali do země, která by byla krátce před zhroucením?

To rozhodně neznamená, že problémy Německa jsou výlučně výsledkem mediálního zkreslení. Potíže našich sousedů jsou reálné a některé velmi závažné. Přesto stojí za to si připomenout, v čem Německo stále exceluje.

„Ano, Německo má velký problém, například s digitalizací. Když jsem přišel do české firmy, tak se na mě všichni dívali jako na blázna, když jsem se ptal, kde mají fax,“ říká Marc Müller, česko-německý právník ze společnosti PWC Legal. „Na státní úrovni například pořád nefungují datové schránky. Jenže podstatnou část německé ekonomiky tvoří malé a střední firmy. A ty jsou podle mě flexibilnější než stát nebo některé obří korporace.“

Zkratky jako VW, BASF nebo SAP skutečně nevystihují celou realitu německé ekonomiky. Přes 99 % firem spadá do sféry malých nebo středních společností. „Mittelstand“ má specifický význam pro německé hospodářství i německé sebepojetí. Z velké části se jedná o rodinné podniky se světově jedinečným know-how a vysokou přidanou hodnotou.

Magazín The Economist v článku s názvem „Může Německo předvést překvapivé ozdravení“ vypočítává firmy, které se úspěšně adaptují na hospodářství 21. století. A to i ve sférách, ve kterých se německých podnikům dosud příliš nedařilo, jako je třeba aplikace umělé inteligence. Loni vzniklo v Německu 2700 start-upů, o desetinu více než předloni. A zatímco často čteme o chystaném propouštění ve velkých německých firmách, v oblastech, jako je IT, vesmírný, obranný či farmaceutický průmysl, podniky naopak nabírají.

Přímo esencí problémů německého průmyslu se zdá být tápání jeho výkladní skříně: automobilového průmyslu. Ten sice přímo v roce 2024 zaměstnával úctychodných 773 tisíc lidí, před příchodem koronavirové pandemie to ale bylo o zhruba 60 tisíc víc. Důvody jsou známé: vysoké ceny energií, čínská konkurence, potíže s přechodem na elektromobilitu a mnohé další. Blíží se konec pověstného „Autolandu“, bez kterého je těžké si představit také fungování české ekonomiky?

Výkonný ředitel Sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl oproti tomu připomíná, že navzdory aktuálním výkyvům zůstává auto „made in Germany“ pojem, o kterém je na světovém trhu zájem - a poukazuje na příznivý vývoj aktuálních statistik.„Navzdory vlažné domácí poptávce i rozkolísaným dodavatelským řetězcům dosáhl německý autoprůmysl v lednu 2025 nejlepšího lednového výsledku od roku 2020. S produkcí přes 340 tisíc vozidel dokázal meziročně narůst o 13 %, přičemž každé třetí vyrobené vozidlo mělo elektrický pohon.“

Petzl také připomíná kvality, které nemizejí: vynikající systém odborného vzdělávání, stejně jako úroveň investic, která přesahuje evropský průměr.

Další zdroj kritiky vůči Německu. Z pochopitelných důvodů. Německé ceny elektřiny byly loni nejvyšší v Evropě. Tato skutečnost patří k mixu potíží, kvůli kterým řada firem opouští zemi a míří za levnějšími zdroji. Německo kromě toho neplní vlastní klimatické cíle. I proto, že dříve než do útlumu uhelných elektráren se překotně vrhlo do zavírání těch jaderných.

Ne všechna fakta o německé energetice vyznívají tragicky. Obrovská poptávka po obnovitelných zdrojích pomohla nakopnout celosvětový technologický vývoj odvětví a přispěla k zlevnění větrných a solárních elektráren. Sektor obnovitelných zdrojů zaměstnává v Německu přes 400 tisíc lidí.

Minulý rok tvořily obnovitelné zdroje 62 % německé výroby elektřiny. Navzdory řadě chmurných varování, že průmyslovou velmoc v takovém případě zákonitě ochromí blackouty, patří německá rozvodná síť k těm nejodolnějším na světě .

Tzv. „Dunkle Flaute“, tedy období, kdy několik dní v řadě nefouká a nesvítí, je sice stále strašák německé energetiky, které loni ukázalo svou ošklivou tvář hned dvakrát. Poptávka ale přitahuje nabídku a zdá se, že na Německo se valí tsunami velkých bateriových úložišť, která mají výkyvy v obou směrech vyrovnávat. Zatím jsou v Německu instalována v kapacitě 1,8 gigawatthodin. Momentálně ale firmy u příslušných úřadů žádají o výstavbu projektů s kapacitou 161 gigawatthodin.

Ano, Německo se příliš spolehlo na ruský plyn. Vláda kancléřky Merkelové navíc odmítla stavět terminály na dovoz zkapalněného zemního plynu z jiných regionů, a to kvůli obavám z environmentálních protestů.

Na druhou stranu, Německo v tom nebylo samo. Česká vláda svého času hlasitě podpořila výstavbu plynovodu Nord Stream 2 z Ruska do Německa v naději, že zlevní plyn v České republice. Když Češi vyčítají Německu, že příliš věřilo ruským slibům, je to obzvlášť pikantní. Před Putinovým útokem na Kyjev Česko spoléhalo na ruský plyn téměř ze sta procent, Německo zhruba z poloviny. A nakonec to byla německá vláda, kdo pod vedením ministra hospodářství za Zelené Roberta Habecka dokázal postavit terminály na zkapalněný zemní plyn v rekordním čase, z čehož těží i Česko.

A pak jsou tu oblasti hůře měřitelné, a také velmi proměnlivé v závislosti na osobních prožitcích. I tak se ale dá říct: narodit se v Německu zdaleka není ten nejhorší osud. Stejně tak, jako být německým sousedem.

Žít v Německu znamená potkávat se na ulicích, ve školách, v obchodech a na úřadech převážně se slušnými, vychovanými lidmi. Veřejné instituce na sebe kladou vysoké nároky, podobně jako firmy: spotřebitel je v Německu král.

Německo je stále ještě 20. nejbezpečnější a 24. nejšťastnější zemí planety. Už bylo lépe, ale i hůře. Obecně jsou Němci, i přes obavy z hospodářské budoucnosti, se svými životy výrazně spokojenější než před dvaceti lety.

Z hlediska Česka platí, že můžeme mít řadu výhrad například k německé migrační, energetické nebo bezpečností politice. Ale coby desetimilionový stát, zaklíněný do osmdesátimilionové mocnosti bychom si mohli hypoteticky stěžovat mnohem více. Stačí si vzpomenout na nešťastnou česko-německou minulost.

„I pro Českou republiku může být inspirativní třeba německý důraz na občanské vzdělávání, snaha poučit se z vlastní historie i důraz na osvětu o fungování demokracie,“ říká Zuzana Lizcová, vedoucí Katedry německých a rakouských studií Univerzity Karlovy. „Pojí se s tím i mnohem větší důraz na fungování nezávislých médií a silné občanské společnosti.“

V článku byl upraven údaj o velikosti německé ekonomiky.