Hlavní obsah

Německo chce ochránit ústavní soud, vláda se dohodla s opozicí na změně ústavy

Foto: MSC/Kuhlmann

Olaf Scholz, německý kancléř.

Spolkový ministr spravedlnosti Marco Buschmann na úterní tiskové konferenci řekl, že ústavní změna je reakcí i na vývoj v Maďarsku a v Polsku.

Článek

Německo změní svoji ústavu, aby ochránilo ústavní soud před extremistickými vlivy a zajistilo jeho nezávislost. Na úpravě se dohodli vládní sociální demokraté (SPD) kancléře Olafa Scholze, Zelení a liberální svobodní demokraté (FDP) společně s opoziční konzervativní unií CDU/CSU.

„Poučili jsme se od východoevropských zemí, jako jsou Polsko a Maďarsko, ale také z dění například v Izraeli,“ řekl ministr spravedlnosti Marco Buschmann.

Odkázal tak na kontroverzní změny a úvahy o změnách justičních systémů, které podle kritiků oslabují nezávislost soudů.

Podobně jako Buschmann se na tiskové konferenci vyjádřil i sociálnědemokratický poslanec Johannes Fechner. „Bohužel ve východní Evropě vidíme, jak rychle může být právní stát demontován,“ řekl.

Berlínská mutace evropského portálu Politico napsala, že německý krok reaguje i na možné útoky Alternativy pro Německo (AfD) na nejvyšší soudní instanci v zemi. O AfD se zajímá německá civilní kontrarozvědka kvůli podezření z krajně pravicových aktivit.

Poslankyně z frakce unie CDU/CSU Andrea Lindholzová řekla, že je důležité zajistit autonomii ústavního soudu, a to zakotvením soudu v základním zákonu země. „A kdy jindy to učinit než teď, kdy oslavujeme 75 let základního zákona,“ uvedla.

Co říká německá ústava o ústavním soudu

  • Německá ústava už nyní pravomoci ústavního soudu vymezuje, vládní strany společně s opozicí ale chtějí jeho status posílit, mimo jiné upřesněním struktury soudu.
  • Do základního zákona tak poslanci zahrnou to, že ústavní soud má dva senáty, každý z nich po osmi soudcích.
  • Zaneseny do základního zákona budou také funkční období soudců (12 let) a jejich maximální věková hranice (68 let) a to, že verdikty ústavního soudu jsou závazné.
  • Toto vše v současné době obsahuje zákon o spolkovém ústavním soudu, přenesením těchto vymezení do základního zákona ale zaručí, že bez ústavní většiny další úprava nebude možná.

Vládní strany a unie CDU/CSU chtějí navíc předejít možnosti, kdy se Spolkový sněm, případně Spolková rada, nebudou schopné dohodnout na obsazení uvolněného místa ústavního soudce. V takovém případě by mohl mít možnost do výběru zasáhnout jiný volební orgán.

„Když chtějí, tak mohou spolupracovat i vládní koalice s unií,“ uvedla veřejnoprávní televize ARD. Narážela tak na fakt, že vládní strany a opoziční konzervativce rozdělují hluboké názorové spory. Portál T-online poznamenal, že na dohodě pracovaly vládní frakce s opoziční unií v tichosti už delší dobu, zřejmě od počátku roku. Jednání snadná nebyla a několikrát hrozilo, že zkrachují. „Jde o naši společnou odpovědnost jako skutečných demokratů. A právě této odpovědnosti jsme dostáli,“ dodal ministr spravedlnosti Buschmann o společném postupu.

Návrhu se po návratu z letní přestávky bude věnovat Spolkový sněm. Do debaty se ale zapojí i spolkové země, ústavní soud a další instituce. Se změnou ústavy vládní strany a opoziční unie počítají ještě před spolkovými volbami, které Německo čekají v září nadcházejícího roku.

Doporučované