Němci čelí kritice za Ukrajinu. Smířili se ale s možným zastavením plynovodu

Nová německá vláda vedená Olafem Scholzem čelí zásadnímu testu a podle některých zemí evropského bloku si v něm nevede příliš dobře. Zatímco se prohlubuje napětí mezi Ruskem a Ukrajinou, Spojené státy a jejich spojenci v NATO se chystají posílit své vojenské závazky v Pobaltí i ve východní Evropě. Německo však zatím spíše stojí bokem.

Podle analytika Milana Niče, který působí v Německé radě pro zahraniční politiku (DGAP), přišla krize na východ od nás jednoduše příliš brzy. Nová německá vláda je ve funkci necelé dva měsíce, postrádá pevné vedení a její nejsilnější koaliční strana, sociální demokracie (SPD), ke které patří i nový kancléř a ministryně obrany, je rozdělená.

„Takhle velká krize přichází příliš brzy. Nová vláda není usazená a tohle je politicky velmi citlivá otázka,“ vysvětlil odborník v rozhovoru pro Seznam Zprávy. V Německu podle něj navíc panuje přesvědčení, že je s Ruskem lepší vést rozhovory a země je v rámci západní Evropy jeho partnerem.

„Německo chce být v případě Evropy a Ruska takovým vyjednavačem. Uvědomuje si, že v rámci NATO a EU, kde jsou členské země s tak rozdílnou geografií a historií, je těžké vytvořit nějaký společný postoj,“ sdělil Nič.

Přístup Německa však již zkritizoval například ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba, který zemi obvinil z „podkopávání jednoty“ a „povzbuzování Vladimira Putina“ tím, že odmítla Kyjevu dodat zbraně navzdory zvýšeným obavám z ruské invaze. O tom, že není jasné, na čí straně vlastně Německo stojí, mluvil třeba i kyjevský starosta Vitalij Kličko.

„Je to k smíchu. Chci jim poděkovat, ale tohle nestačí. Ve skutečnosti to není pomoc,“ uvedl Kličko pro Sky News s odkazem na rozhodnutí německé vlády poskytnout ukrajinské armádě 5000 vojenských přileb.

O víkendu německá ministryně obrany Christine Lambrechtová uvedla, že Německo pošle na Ukrajinu také polní nemocnici. Podle zjištění deníku Ukrajinska pravda na ni ovšem Berlín dá pouze peníze a samotnou nemocnici postaví na Ukrajině Estonsko. To zároveň stále čeká, zda mu Berlín povolí dodat Kyjevu houfnice německé výroby.

„Berlín dělá velkou strategickou chybu a ohrožuje svou pověst,“ sdělil veřejnoprávní televizi LRT Laurynas Kasčiūnas, předseda výboru pro národní bezpečnost litevského parlamentu. Podle lotyšského ministra obrany Artise Pabrikse zase „nemorální a pokrytecký“ vztah Německa s Ruskem a Čínou vrazil klín mezi západní a východní Evropu.

„Paradoxem je, že německý postoj se v zásadě nezměnil od doby Angely Merkelové. I dříve měli problém s exportem zbraní,“ přiblížil však situaci analytik Nič. Sám prý výhradám na adresu Německa rozumí, problémová je už samotná komunikace vlády. Pokud prý však člověk německou politiku sleduje, neměla by pro něj nynější situace být takovým překvapením.

Připomíná ale také důležitý posun, který se v zemi za poslední dva týdny odehrál a který souvisí s plynovodem Nord Stream 2. Ten vede z Ruska právě do Německa a dlouhodobě dělí Evropu na dva tábory. I když Německo plynovod dlouho odmítalo obětovat, podle nejnovějších informací je součástí sankčního balíčku, který by Evropská unie v koordinaci s USA a Británií uvalila na Rusko v případě invaze na Ukrajinu.

„Ten posun, který za poslední dva týdny nastal, je na SPD výrazný,“ upozornil Nič. „Na Německo je to velká změna, že byli ochotni velmi jasně říci ‚ano, souhlasíme s tím, že pokud dojde k invazi na Ukrajinu, Nord Stream 2 se nespustí‘.“

Podle analytika si také nová vláda teprve vybírá zápasy, do kterých půjde a některé „absolutně zlomové věci“ řeší až nyní a pod tlakem, jelikož během jednání o koaliční smlouvě vyřešila některé citlivé otázky jen rychlým kompromisem. Problémová je i absence pevného vedení ze strany Olafa Scholze, který na postu kancléře po 16 letech vystřídal právě Merkelovou.

„Olaf Scholz je kancléř bez silného zahraničního politického profilu nebo zkušeností a s rozdělenou stranou,“ vysvětlil Nič. „Všechno bude dlouhodobě záviset na tom, jak se bude posouvat sentiment německé veřejnosti i nová vláda. Jelikož roli Německa v rámci Evropy nikdo nenahradí, a to i v rámci NATO.“

O napětí mezi Ukrajinou a Ruskem již Scholz jednal například s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Začátkem února pak německý kancléř zavítá do Bílého domu, kde by nejen o tomto tématu měl jednat i s americkým prezidentem Joem Bidenem.

„Můj analytický postřeh je takový, že nyní nemá smysl bušit do Německa, ale spíše se ptát, jak mu ohledně nedostatků komunikace s veřejností a vedením můžeme pomoci. Jak můžeme pomoci německé společnosti připravit se na to, co v nejbližších týdnech přijde,“ sdělil analytik. „Zamýšlet se společně s Němci, co s tím, když se nám ve východní Evropě rozpadá bezpečnostní systém.“

„Musíme se připravit na to, že německá zahraniční evropská politika nyní bude mnohem komplikovanější,“ uzavřel Nič.