Článek
V pražské rezidenci izraelské velvyslankyně Anny Azariové ve středu převzali potomci zachránců, Bohuslava, Olgy a Evženie Čepkových, za účasti potomků zachráněných - pěti členů židovské rodiny Gersteinových - titul Spravedlivý mezi národy. Uděluje se lidem nežidovského původu, kteří za druhé světové války nezištně pomáhali pronásledovaným židovským obětem nacistického režimu.
Akce se zúčastnila i vnučka a dcera těch, kteří u Čepkových našli azyl pro sebe a své děti, Francine Gersteinová, jež se Seznam Zprávami hovořila. U Čepkových se přes deset měsíců skrýval její děda Jehošua Gerstein a otec Benzion, kterému v té době bylo pouhých 14 let.
„Myslela jsem na ten moment mnohokrát ve svém životě, na chvíli, kdy naše rodina zaklepala na dům Čepkových… Pan Čepek neřekl ne, neřekl, že si to musí rozmyslet, řekl jen ano,“ řekla Francine Gersteinová na slavnostní události.
„Nikdo nepřežil holokaust bez cizí pomoci, i kdyby šlo jen o kousek chleba. Činy mohou mít neuvěřitelný význam. Zásluhou rizika, které rodina Čepkových podstoupila, moje rodina přežila a já tu mohu stát a podělit se s vámi o tento příběh. Není dostatek slov v žádném jazyce na světě, abychom Čepkovým poděkovali,“ prohlásila v rámci emotivního projevu.
Dlouholetá snaha o kontakt
Gersteinová pro Seznam Zprávy připomněla, že se její rodina snažila kontaktovat Čepkovy od 60. let, ať už prostřednictvím inzerátů v novinách nebo přes Červený kříž. Veškeré snahy ale byly marné. „Vždycky jsem si přála, abychom je našli. Moje rodina se o to několikrát pokusila a byla neúspěšná. Dokonce jsem se snažila vygooglit jejich jméno, ale bez výsledku,“ řekla Gersteinová.
Podařilo se jí to, až když se na odhalení pamětní desky jejího zesnulého otce v roce 2018 seznámila s člověkem, který nakonec kontakt na potomky zachránců dokázal zprostředkovat.
Jak se rodina Gersteinů k Čepkovým dostala?
Rodina Gersteinových žila ve městě Luck v tehdy polské Volyni nedaleko ruských hranic. Po německé invazi v roce 1941 byli židovští obyvatelé nahnáni do ghetta. Gersteinovým se z něj podařilo uprchnout poté, co je varoval místní ukrajinský policista.
Rodina našla práci v polském zemědělském družstvu, kde tehdy ještě Židé mohli pracovat. Později se až do března 1943 ukrývali u polského farmáře, který je následně odkázal na pomoc ve vesnici Ozerany obývané Čechy.
Jedné noci v březnu 1943 dorazili do domu sedláka Bohuslava Čepka. Řekli mu, že jsou Židé, nabídli peníze, ale požadovali přístřeší pro devět lidí. Čepek jich schoval pět a dalším čtyřem poradil hledat úkryt u dalšího českého sedláka. Čepek pak pět členů rodiny Gersteinových ukrýval přibližně deset měsíců.
„Po otcově smrti jsem se seznámila s Eli Rubensteinem, který je pedagogem v Torontu a holokaustem se zabývá. Všiml si, že na náhrobku je napsáno, že můj táta přežil holokaust. Začali jsme to řešit, spojil mne s českým a polským konzulátem a nakonec se nám podařilo je najít přes Tomáše Hradila, starostu Krnova, kterému patří obrovské poděkování,“ řekla pro Seznam Zprávy Gersteinová.
Tehdy se Gersteinová s rodinou Čepkových dostala do kontaktu a v rámci snah o uctění památky svého otce a jeho zachránců začala usilovat o to, aby byli Čepkovi in memoriam oceněni titulem Spravedlivý mezi národy. Dokonce řekla, že šlo o „misi, z níž nešlo uhnout“.
„K tomu potřebujete živého svědka, který vydává svědectví. Moje teta Myrna byla ve svém úctyhodném věku (95 let, pozn. red.) jediná, kdo byl v té době ještě naživu. Sepsala všechny své vzpomínky, vyplnili jsme sadu otázek a příběh jsme poslali. Pak museli zástupci památníku obětí a hrdinů holokaustu Jad vašem provést výzkum. Myslím, že jim to trvalo přes půl roku,“ říká vnučka rodiny Gersteinů.
„Všichni lidé jsou si rovni,“ říká Gersteinová
„Protože vím, čím si prošel můj otec, čím si prošla moje rodina, prostě vím, že všichni lidé jsou si rovni. Vždy učím své děti, že všichni jsou stejní, nikdo není lepší než ten druhý, jenom proto, že věří v to či ono. Všichni jsme stejní, a proto je třeba se ke každému chovat s úctou a láskou,“ řekla Gersteinová. Jak dodala, přála by si, aby se její otec mohl ceremonie v rezidenci izraleské velvyslankyně zúčastnit.
V jakých podmínkách Gersteinovi u Čepků přebývali?
Rodina Gersteinů žila v podzemním úkrytu, který pro ně Bohuslav Čepek vybudoval pod žlabem ve stodole. Ten byl velice stísněný - Gersteinovi tam navíc museli trávit celé dny, přestože se tam těžko dýchalo.
Čepek mezitím průběžně informoval ukrytou rodinu o postupu německé armády a poskytoval jí jídlo. Do přístěnku jim dokonce nainstaloval lampičku, aby měli alespoň trochu světla. Členové rodiny se tam dokonce naučili plést, protože Čepkovi chovali ovce.
„Musíme se stále učit, protože jako lidská rasa po staletí děláme pořád stejné chyby. Učíme se, jak vyrobit lepší auto, učíme se, jak vyrábět energii ekologicky, proč se nemůžeme naučit, jak se k sobě chovat lépe?“ položila řečnickou otázku.
„Navíc to má kořeny ve lžích, konspiračních teoriích a strašně moc informací je zcela nepravdivých. Když vidím někoho trpět, mám chuť běžet a zvednout ho, je mi jedno, kdo to je,“ dodala.
Šťastné shledání
Na události rovněž vystoupila vnučka Čepkových Alena Drmolová, která byla první, kdo se z rodiny Čepkových s Francine Gersteinovou spojil. Gersteinová pro Seznam Zprávy uvedla, že obě vnučky přímých aktérů dramatického příběhu jsou si velmi blízké a že šlo o velice šťastné shledání.
Jak příběh pokračoval po opuštění úkrytu?
V únoru 1944 Čepek Gersteinovy požádal, aby usedlost opustili, neboť se blížili Rusové, a jejich příchod vnímal pro Židy jako nebezpečný. Na cestu jim dal sáně s koněm. Podle svědectví Benziona Gersteina měla Čepkova prosba ještě jeden důvod, a to skutečnost, že pokud by v okolí vešlo ve známost, že ukrývali Židy, místní by jejich usedlost vypálili.
I v posledních měsících války rodiny Čepkových a Gersteinů udržovaly kontakt, po válce se ale již nesetkaly. Rodina Gersteinů strávila zhruba tři roky v jednom z uprchlických táborů v Německu - tam zemřel otec rodiny Jehošua Gerstein. Nakonec se Gersteinovým podařilo po roce 1948 dostat do Kanady, kde dnes pětadevadesátiletá Myrna Sandlerová (rozená Musja Gersteinová - pozn. red.) a další potomci rodiny žijí.
„Alena vyrůstala a věděla o naší rodině mnohé. Měla fotky naší rodiny a my měli fotky rodiny její. Hned jsme se sblížily a máme velmi silné pouto. Uvědomila jsem si, kolik toho máme společného z minulosti i současnosti. Pořád si píšeme. Našla jsem zachránce své rodiny a také velmi blízkého přítele,“ řekla Seznam Zprávám Gersteinová.
Ke shledání by přitom nedošlo, kdyby Francine Gersteinová nevyvinula značné úsilí. Potomci rodiny Čepkových totiž Gersteinovy hledat nehodlali. „My bychom si jejich rodinu nikdy hledat a kontaktovat nedovolili, považovali bychom to za velmi nevhodné. Nevěděli jsme, jestli o pohnutých časech rodinné historie děti vůbec vědí, zda to třeba nebylo pouze zamlčené tajemství plné bolesti, k němuž se nikdo nechtěl vracet ani vzpomínkou,“ řekla Drmolová.
Titul Spravedlivý mezi národy udílí jeruzalémský památník obětí holokaustu Jad Vašem. Titul má v současné době podle ČTK přes 28 tisíc lidí z 51 zemí, z České republiky je to s Čepkovými 125 občanů včetně občanů bývalého Československa.
