Článek
Telefonát nového šéfa izraelské diplomacie Eliho Cohena jeho ruskému protějšku Sergeji Lavrovovi vyvolal ostrou kritiku jak v Izraeli, tak i v USA nebo na Ukrajině.
„V otázce Ruska a Ukrajiny uděláme zcela jistě jednu věc – budeme méně mluvit na veřejnosti,“ citoval server Axios Cohenovo prohlášení. Izrael už tedy nejspíš nebude veřejně kritizovat ruskou agresi, jako to dělával bývalý premiér Jair Lapid.
„Je jasné, že vztahy mezi Benjaminem Netanjahuem (nynějším izraelským premiérem, pozn. red.) a ruským prezidentem Vladimirem Putinem jsou mnohem vřelejší než mezi bývalými premiéry Jairem Lapidem a Naftali Bennettem a Putinem,“ řekla serveru Arab news Ksenia Svetlová, analytička think tanku Atlantic Council a bývalá členka izraelského parlamentu.
Potřeba spolupráce v Sýrii
Na rozdíl od Evropanů a Američanů, které děsí extremističtí ministři Netanjahuovy vlády, Putin vítězství jeho koalice ve volbách uvítal. Byl také jedním z prvních, kdo „Bibimu“ zavolal s gratulací.
Oba politici si během let vybudovali úzký vztah a Netanjahu - na rozdíl od Lapida - k ruské invazi na Ukrajinu dlouho mlčel. Média proto spekulovala o tom, že by se mohl po změně vlády vztah Izraele otočit spíše směrem k Rusku.
Izraelský právní systém pod palbou
- Program justiční reformy obsahuje i „doložku o výjimce“. Ta umožní členům parlamentu přehlasovat rozhodnutí nejvyššího soudu.
- Soudci nyní mohou zrušit zákon, který považují za diskriminační. Nová vláda však míní, že jsou soudy pod vlivem „extrémní levice“.
- Podle expremiéra Jaira Lapida navržené reformy „ohrožují celý právní systém izraelského státu“.
- Komentátor listu Haarec Jossi Verter mluví rovnou o „převratu“.
- Verdikt soudu už nová vláda zvrátila jmenováním vicepremiéra Arje Deriho – za korupci odsouzený ultraortodoxní politik by podle soudu žádné funkce zastávat neměl.
Po vítězství ve volbách ale Netanjahu invazi zkritizoval, a dokonce naznačil, že by jeho země mohla dodat Ukrajině i zbraně. To však není pravděpodobné – Izrael potřebuje mít dobré vztahy s Ruskem kvůli Sýrii. Pokud by toho nedosáhli, mohlo by Rusko znemožnit izraelské nálety na íránské cíle na syrském území.
Židovský stát pravidelně útočí například na konvoje zbraní hnutí Hizballáh, v poslední době ale bombardoval i damašské letiště.
Aktuálně
Pokud se Itamar Ben Gvir ukáže na Chrámové hoře, povede to k výbuchu, hrozilo v minulých dnech palestinské radikální hnutí Hamás. Krajně pravicový ministr se totiž snaží změnit status quo svatých míst a otevřít prostranství na Chrámové hoře, kde stojí muslimům svatá mešita al-Aksá, pro modlitby i židům. Když se v roce 2000 vydal na podobně kontroverzní návštěvu Chrámové hory Ariel Šaron, vypukla druhá palestinská intifáda.
Slova nového šéfa izraelské diplomacie se nelíbí ani v zámoří: „Představa, že by Izrael měl méně mluvit o ruské zločinecké invazi na Ukrajinu, je trochu znervózňující,“ napsal v pondělí na twitteru vlivný republikánský senátor Lindsey Graham.
Izraelští diplomaté se v úterý snažili celou záležitost bagatelizovat s tím, že to byl Lavrov, kdo si vyžádal telefonát s Cohenem, ne naopak.
Ministrova slova také vysvětlovali tak, že mu nešlo o to, aby se nekritizovalo Rusko, ale že odkazoval na zprostředkovatelská jednání bývalého premiéra Bennetta. Ten se snažil působit jako mediátor mezi válčícími zeměmi veřejně, nikoliv v soukromí, řekl Axiosu nejmenovaný diplomat.
To, že by se po změně izraelské vlády neměla měnit její politika vůči Rusku a Ukrajině, řekl v nedávném rozhovoru pro Seznam Zprávy i generální ředitel izraelského ministerstva zahraničí Alon Ušpic: „Premiér (Lapid) vedl snahy o humanitární pomoc, otevřel polní nemocnici na jihu Ukrajiny… Dívá se na to ale z perspektivy, která kombinuje morální přístup s tím, co je dobré pro Izrael. A byl bych opatrný v tom tvrdit, že nastupující premiér Netanjahu bude jiný. Důkazem pro to je, že jeden z prvních telefonátů po zvolení vedl s prezidentem Zelenským.“
Zelenskyj údajně žádal po Netanjahuovi dodávky zbraní, výměnou za to by Ukrajina nehlasovala proti Izraeli na půdě OSN. K dohodě ale zjevně nedošlo.
