Nekonečný příběh. V Kosovu řinčely zbraně

Napětí na severu Kosova je od minulého týdne opět o něco hmatatelnější. Ještě v pondělí ráno bylo zablokovaných několik silnic – pro dopravu i pro pěší – a tamní školy zrušily vyučování. Varování, že příslušníci kosovské policie barikády odstraní násilně, se tak prozatím nenaplnilo.

Protesty tentokrát na několika místech provázela i střelba, jejímž cílem se stali kosovští policisté, kteří palbu dosud neznámých útočníků opětovali. Napadeni zábleskovým granátem byli i zástupci evropské mise působící v zemi.

Spouštěčem vyostřené situace bylo sobotní zatčení bývalého policisty, který společně s dalšími etnickými Srby minulý měsíc opustil svou funkci. Stovky lidí tehdy rezignovaly na svá místa v lokálních úřadech na protest proti kosovskému požadavku, aby svá vozidla registrovaly s kosovskými poznávacími značkami namísto srbských.

Jak Seznam Zprávy informovaly, tyto neshody se ale koncem listopadu diplomaticky vyřešily.

„Souvisela s tím i otázka voleb na severu Kosova. Tamní představitelé totiž ve stejné době, kdy odešli třeba srbští představitelé kosovské policie, demonstrativně odstoupili ze svých funkcí. V reakci na to se 18. prosince měly konat nové obecní volby,“ doplnil pro Seznam Zprávy balkanista František Šístek z Historického ústavu AV ČR.

Konání voleb se ovšem netěšilo přízni tamních obyvatel a bojkotovala ho také hlavní srbská politická strana v severním Kosovu. I kdyby se je tak vláda skutečně snažila zorganizovat, jejich legitimita by byla nízká. Kosovští lídři se tak přiklonili k jedinému možnému řešení a volby odložili až na duben příštího roku.

„Podle mého názoru je v době, kdy panuje výraznější napětí, potřeba i více mezinárodních pozorovatelů. Zajištění mezinárodní přítomnosti se ale nedá dělat v řádu dnů ani týdnů. Je na to potřeba několik měsíců,“ uvedl na adresu chystaných voleb Šístek. „Nyní na volby skutečně nebyla dobrá doba, šlo by spíše o přilévání hořlaviny do ohně.“

Stejně jako během dřívějších vyhrocených situací balkanista nevěří, že by došlo k velkému konfliktu, kdy by se Srbsko pokusilo do Kosova poslat své bezpečnostní složky. Srbský prezident již sice NATO požádal, aby mu v Kosovu umožnilo rozmístit srbskou armádu a policii, mezinárodní společenství mu ale zcela určitě nevyhoví.

Sám Aleksandar Vučić se již navíc nechal slyšet, že si nedělá iluze o tom, že by jeho žádosti bylo vyhověno. Podle agentury Reuters je to nicméně poprvé, co Bělehrad žádá o rozmístění vojáků v Kosovu na základě ustanovení Rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1244, která ukončila válku z konce 90. let.

Zatímco obě strany nyní hlásají, že jim jde o mír a bezpečí občanů, na události již reagují zahraniční představitelé. „Evropská unie nebude tolerovat útoky na jednotky mise EULEX nebo násilné, kriminální činy na severu země. Kosovští Srbové musí okamžitě odstranit barikády. Musí být obnoven klid,“ napsal na twitteru vysoký představitel EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Josep Borrell s tím, že oba aktéři se musí vyvarovat eskalace.

Srbsko-kosovské vztahy jsou však problém komplexní a jednoduché řešení pro něj neexistuje. „Napětí je v Kosovu permanentní. Velmi často se vlastně nic konkrétního neděje, lidé se ale velmi snadno při jakékoliv krizi mobilizují,“ vysvětlil Šístek s tím, že téma Kosova momentálně nahrává i samotnému Vučićovi. Na toho by jinak čekaly problémy jako v důsledku krize stoupající nájmy v Bělehradě a dalších velkých městech.

Kontrolu nad Kosovem ztratilo Srbsko již v roce 1999, kdy se válečný konflikt mezi jugoslávskou armádou pod srbským vedením a Kosovskou osvobozeneckou armádou rozhodlo ukončit NATO bombardováním bývalé Jugoslávie. Nezávislost země vyhlásila v roce 2008 a například většina států Evropské unie suverenitu Kosova uznává.

Kdo nezávislost neuznává, je Srbsko, které nadále označuje Kosovo za svou provincii, byť už na většinu jeho území nemá přímý vliv. Počet obyvatel Kosova se dnes blíží dvěma milionům a kosovských Srbů je kolem 100 tisíc.

Část z nich žije ve čtyřech okresech na severu, které sousedí jak mezi sebou, tak se Srbskem. Jde o zhruba 10 % teritoria Kosova a obyvatelstvo je zde téměř úplně srbské. Srbové zároveň žijí ještě v různých enklávách i jinde po Kosovu, v té oblasti, která se přimyká k Srbsku, jich ale žije více než polovina a lze tak mluvit o homogenním srbském prostředí, na které má Srbsko do značné míry vliv.

„Jak jsme viděli již u velmi vyhroceného sporu ohledně espézetek, na drobnějších problémech se dá dosáhnout pokroku nebo alespoň dočasného kompromisu. Mnohaletá kosovská otázka se ale ze dne na den uspokojivě nevyřeší,“ uzavřel balkanista Šístek. „Určitě by ale bylo vhodné zajistit, aby se vše vrátilo do stavu, kdy se neřinčí zbraněmi.“