Článek
Rodina šestadvacetiletého japonského lékaře, který loni v květnu spáchal sebevraždu, se snaží apelovat na veřejnost a zákonodárce ohledně změny pracovní kultury, píše server Wion. Japonci totiž trpí kulturou přepracovanosti, která se stala osudnou i Takashimu Shingovi. Ten pracoval jako lékař v nemocnici ve městě Kóbe, ve které za jediný měsíc napracoval 207 hodin přesčasů a tři měsíce si nemohl vzít volno.
Přestože v červnu vládní inspekce práce rozhodla, že smrt muže byla pracovní příčinou kvůli prodloužené pracovní době a obrovskému tlaku, kterému musel čelit, nemocnice minulý týden na tiskové konferenci tato obvinění popřela, píše NHK.
V návaznosti na to Takashimova rodina prohlásila, že mladý muž byl zoufalý. Podle jeho matky si na svoji práci stěžoval dlouhodobě. Tvrdil prý, že je toho na něj moc a není, kdo by mu pomohl, nebo ho zastoupil.
„Neustále mi říkal, že se o něj nikdo nestará. Myslím, že ho to prostředí dostalo na hranu. Můj syn se už nikdy nestane laskavým lékařem, nebude schopen zachraňovat pacienty a přispívat společnosti,“ prohlásila jeho matka. „Upřímně však doufám, že se pracovní prostředí pro lékaře zlepší, aby se to v budoucnu neopakovalo,“ dodala.
Takashimův bratr na tiskové konferenci řekl, že mu pracovní doba s 200 hodinami přesčasů nepřijde normální, a obvinil vedení nemocnice ze špatného řízení pracoviště. To obvinění odmítlo. Mluvčí špitálu uvedl pro CNN, že nemocnice případ nepovažuje za problém přesčasu a „k problému se přestaneme vyjadřovat“.
Změny, které nepomáhají
Nejedná se o ojedinělý případ. Japonsko se s fenoménem „karoshi“ neboli smrti z přepracování potýká dlouhodobě. Zaměstnanci napříč různými odvětvími hlásí, že jsou nuceni pracovat přesčas pod obrovským tlakem. Problém se snaží řešit zákonodárci nejrůznější legislativou zaměřenou na prevenci úrazů a úmrtí v důsledku nadměrné pracovní doby.
Přesto se v posledních letech stala celá řada podobných případů. Například v roce 2017 dospěli japonští úředníci k závěru, že u 31letého politického reportéra, který zemřel v roce 2013, došlo k selhání srdce v důsledku dlouhých hodin strávených v práci. Ten měl odpracováno měsíc před svou smrtí na 159 hodin přesčasů.
Problém přepracování se ale dotýká zejména zdravotnictví. Zákonodárci přitom stanovili přesčasovou hranici, která měla platit pro většinu povolání, už v roce 2019. Pro lékaře byla odložena o pět let kvůli dopadu na pacienty. Od dubna příštího roku by ale měla platit i pro lidi pracující ve zdravotnictví. Podle nových norem by horní hranice měla činit 960 hodin ročně a 100 hodin měsíčně.
Na nový roční limit přitom podle letošní zprávy Asociace japonských lékařských fakult dosahuje už nyní na 35 % doktorů. Ten přitom bývá obecně označen za „hranici smrti z přepracování“. Studie z roku 2016 ukazuje, že více než čtvrtina nemocničních lékařů pracujících na plný úvazek pracuje až 60 hodin týdně, 5 % až 90 hodin a 2,3 % až 100 hodin.
Stejná diskuze čeká i Čechy
Změny ohledně přesčasů se ale budou dít i v Česku. Tuzemští zákonodárci nyní dokončují novelu zákoníku práce, která by měla zamezit dvě a více dvanáctihodinové směny za sebou.
Jedná se přitom o praxi doposud běžnou v mnoha českých nemocnicích. Zaměstnavatelé takto řeší nedostatek kvalifikovaných lékařů na pracovišti. Lékaři zase vydělají peníze, na které by jinak dosáhli pouze v soukromém sektoru. Nemocnice by v případě schválení novely musely měnit rozvrhy směn.
