Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Rusko a jeho obyvatelé oslavili Den vítězství, tedy svátek na počest ukončení druhé světové války v Evropě, tradiční vojenskou přehlídkou v hlavním městě.
Mluvčí ministerstva zahraničí Marija Zacharovová si k významnému dni nadělila i rozhovor pro ruskou státní agenturu TASS, kvůli kterému mnozí zpozorněli, a to kvůli Moldavsku.
Není nic nového, že se ruští představitelé obouvají do moldavské prozápadní vlády a prezidentky Maiy Sanduové. Dosud se však – stejně jako například ve spojení s Donbasem – soustředili hlavně na již tradiční narativ o ruských „krajanech v zahraničí“, kteří mají v zemi čelit diskriminaci.
U Moldavska jde primárně o regiony Podněstří a Gagauzii, které jsou proruské a žije v nich početné ruskojazyčné obyvatelstvo. O jejich náklonnosti Rusku ostatně svědčí třeba i to, že separatistická Podněsterská republika nedávno požádala Kreml o pomoc, a často se také spekuluje o tom, zda si Rusko neplánuje oblasti přivlastnit.
Zacharovová se tentokrát vydala trochu jiným směrem. Uchýlila se ke slovům o pronásledování moldavsky mluvících obyvatel, což by podle Institutu pro studium války (ISW) mohlo znamenat, že se Kreml pravděpodobně snaží ospravedlnit budoucí ruskou agresi v Moldavsku jako takovém.
Jde tedy nejspíše o další pokus tento ani ne třímilionový východoevropský stát destabilizovat.
Rumunština versus moldavština
Mluvčí ministerstva si vzala na mušku zejména politiku moldavské vlády vůči moldavštině a prohlásila, že ji tamní administrativa nahrazuje rumunštinou, což představuje „prvky genocidy celého národa“. Prezidentka podle ní také „doslova přepsala lidi, aniž by se jich zeptala“.
„Víte, pokud jde o Sanduovou, myslím, že je to srovnatelné s experimenty třetí říše, jen tehdy a tam experimentovali s národností lidí, s jejich jazykem,“ pronesla Zacharovová s odkazem na dění minulého roku, kdy moldavský parlament schválil zákon o uvádění rumunštiny jako národního jazyka ve všech právních předpisech a v ústavě.
Cílem bylo vyřešit spor o to, zda se má národní jazyk označovat jako rumunština, nebo moldavština.
Rozhovor o oslavách v Moskvě
Ukazuje se, že některým zemím stojí Rusko za to, aby riskovaly pošramocení vztahů se Západem, komentuje ruský novinář Leonid Ragozin seznam hostů na moskevské přehlídce ke Dni vítězství.
Ústava za národní jazyk označovala moldavštinu, ale vyhlášení nezávislosti Moldavska na Sovětském svazu v roce 1991 stanovilo, že úředním jazykem je rumunština.
A podle rozhodnutí ústavního soudu z roku 2013 má vyhlášení nezávislosti přednost před ústavou.
Někteří Moldavané změnu považovali za nápravu křivd spáchaných Sovětským svazem, který se podle agentury Reuters snažil prosadit moldavský jazyk psaný cyrilicí, aby posílil moldavskou identitu. Právě za to tak loni v souvislosti s projednáváním změny bojovala proruská opozice v zemi.
Podle nejnovějších slov Zacharovové moldavský jazyk, kultura a identita zůstanou po odchodu Sanduové z funkce zachovány a prezidentka zanechá v dějinách Moldavska „temnou skvrnu“.
ISW je proto toho názoru, že Kreml očekává, že se v budoucnu dostane k moci nová administrativa, která se bude lišit od dosavadní vlády orientované na Západ.
Institut již dříve přišel s domněnkou, že mnoho lidí se nemusí ztotožnit s narativy o ruských krajanech v zahraničí, což by pro Kreml mohl být důvod uchýlit se právě k tvrzením o západním „neonacismu“, která mohou být účinnější u širšího publika, jak se o to snaží i nyní v případě Moldavska.
V přízni Rusů
Jak již bylo zmíněno výše, v minulosti se opakovaně mluvilo o snahách Ruska Moldavsko destabilizovat. Ty podle dostupných informací zřejmě neustaly, což kromě prohlášení ruských představitelů může dokládat i to, že se přehlídky v Moskvě zúčastnily tři hlavní osobnosti nového prokremelského opozičního bloku s názvem Vítězství.
Moldavské žádosti o pomoc
Pozornost světa se v březnu znovu zaostřila na Moldavsko a jeho možné ohrožení ruskou agresí. Separatisté z nikým neuznané republiky Podněstří požádali Kreml o pomoc. A Kišiněv jim údajně vyhlásil hospodářskou válku.
Ten vznikl teprve nedávno a v jeho čele stojí guvernérka Gagauzie Jevgenija Gutsulová, moldavská poslankyně Marina Tauberová a nechvalně proslulý moldavský politik Ilan Šor, který kvůli svým podvodným praktikám a odsouzením žije v exilu. Společně by tato trojice chtěla do říjnových prezidentských voleb v Moldavsku vyslat svého kandidáta.
Moldavští politici se měli přehlídky zúčastnit díky pozvání samotného Vladimira Putina a jejich přítomnost lze považovat za veřejnou demonstraci jejich významu pro snahy Kremlu v celém Moldavsku. Gutsulová na bilaterálních vztazích s Moskvou pracuje dlouho, zbylí dva politici jsou ale pro ISW vodítkem, že úsilí Moskvy se neomezuje jen na Gagauzii.
Veškeré zmíněné dění navíc probíhá nejen pár měsíců před prezidentskými volbami, ale také před konáním referenda o členství Moldavska v EU.
