Článek
Hamás mohl ucítit, že je Izrael kvůli politické krizi slabší než obvykle, a využil toho, myslí si Irena Kalhousová, ředitelka Herzlova centra izraelských studií v Praze. Masivní útok ze strany Hamásu bude podle ní přirovnávaný k jomkipurské válce, která proběhla před 50 lety.
Po bombardování cílů Hamásu v Gaze Irena Kalhousová očekává i pozemní invazi, k níž se připojí i izraelští záložáci, kteří v posledních týdnech odmítali službu kvůli soudní reformě vlády Benjamina Netanjahua.
Útok palestinského hnutí Hamás překvapil svým rozsahem, z Pásma Gazy pronikly desítky jeho členů. Přirovnala byste ho k nějakému v minulosti, nebo je bezprecedentní?
Co se týče Hamásu, jde o zcela jistě bezprecedentní útok, tohle se v minulosti ještě nikdy nepovedlo. Ve velkých počtech byli schopní se dostat přes zeď nebo plot, to je černá můra Izraelců, že se budou členové Hamásu prohánět v bílých dodávkách v židovských komunitách na jihu Izraele. Myslím, že to bude přirovnávané k jomkipurské válce v tom smyslu, že evidentně někdo zaspal. Je neuvěřitelné, že na to nebyly tajné služby ani armáda připravené. V tom se to dá přirovnat k šoku před padesáti lety, je to smutné výročí.
Říkáte, že někdo zaspal. Napadá mě, zda za tím nemůže být současný rozvrat v armádě i tajných službách související s politickým bojem ohledně soudní reformy…
Nejsem schopna posoudit stav izraelské armády, vzhledem k rozsahu akce to bude pravděpodobně dlouho vyšetřované parlamentní komisí. Bylo by ale naivní si myslet, že to, co se odehrává na politické scéně, se neodráží na dalších úrovních Izraele. Samozřejmě se to odráží, armáda není v nejlepším stavu, o tom nakonec mluví i ona sama. Už se diskutovalo o tom, jak bude armáda připravená a bojeschopná, když záložáci přestanou chodit na cvičení… zjevně to může souviset.
Jakou očekáváte reakci od Izraele? Předpokládám, že se dá počítat s pozemní operací v Gaze…
Myslím, že určitě. Předchozí pozemní operace v roce 2014 nebyla reakcí na takto masivní útok ze strany Hamásu. Izraelcům nic jiného nezbyde, už se svolávají záložáci.
Myslíte, že je útok snahou Hamásu bojovat proti Izraeli a důsledek Netanjahuovy vlády, nebo je za ním i geopolitické dění? Myslím hlavně na Írán, který mohl na Hamás tlačit.
Jde o kombinaci všeho. Vstup několika stovek židů na Chrámovou horu během svátků, Izrael také dost efektivně zasahoval proti Hamásu na Západním břehu, to mohou být důvody pro pomstu. Hamás ale stejně jako Hizballáh a Írán pozorně sleduje, co se v Izraeli děje, a mohl mít pocit, že Izrael je v tuto chvíli oslabený a že by mohl do určité míry uspět, což se z jeho pohledu stalo. Co se týče geopolitického pohledu, slyšíme už Hamás vyzývat Hizballáh a další organizace pod patronátem Íránu, aby se přidaly. I to Hamás sleduje.
Může tento útok proti Izraeli rozdělený národ sjednotit?
To se už do jisté míry stalo, záložáci řekli, že končí s protestem a okamžitě nastupují do služby. Opozice podpoří jakékoliv rozhodnutí vlády v otázce zajištění bezpečnosti. Z dlouhodobého hlediska to ale bude zajímavější, protože teď bude sice pozornost soustředěná na bezpečnostní situaci - už byly zrušeny tradiční sobotní protesty proti reformě - my ale zatím neznáme úplný rozsah akce. Je možné, že tam budou desítky mrtvých civilistů, možná budou i únosy, což je pro Izrael asi to nejhorší, co může být. To je kolosální neúspěch vlády. A kvůli neúspěšným vojenským operacím už v minulosti vlády padly. Uvidíme, jestli to, co teď pomůže životnost vlády prodloužit, v dlouhodobém horizontu vládu naopak nesrazí.
Trochu mi už odpovídáte na poslední otázku. Posílí nynější dění Netanjahua?
V příštích týdnech to vládu v něčem paradoxně posílí, Netanjahu nebude teď předkládat reformu do parlamentu a bude se řešit válka. Opozice nebude vládu výrazněji kritizovat, časem to ale začne a opozice bude řešit, kdo selhal a jak se mohlo stát něco tak nepředstavitelného. Přitom to není nic, s čím by Izrael nepočítal, Hamás tím hrozí. Myslím, že za to budou padat hlavy.
