Článek
Konzervativní většina amerického nejvyššího soudu ve čtvrtek zasadila ránu snahám bojovat proti klimatickým změnám, když zakročila proti schopnosti vlády regulovat uhlíkové emise elektráren na základě stěžejního zákona ze 60. let.
Informují o tom americká média, podle nichž verdikt dál podkopává klimatické plány amerického prezidenta Joea Bidena. Ty už před jeho vydáním z velké části narazily v Kongresu.
Soud poměrem šesti hlasů ku třem rozhodl, že přelomový „zákon o čistém vzduchu“ z roku 1963 neumožňuje federální Agentuře pro ochranu životního prostředí (EPA) vydávat zásadní pravidla týkající se emisí oxidu uhličitého z amerických elektráren. Většinové stanovisko sepsal předseda nejvyššího soudu John Roberts, k němuž se připojila pětice konzervativních členů včetně tří jmenovaných exprezidentem Donaldem Trumpem.
Žalobu proti agentuře EPA podala Západní Virginie jménem 18 dalších států, v jejichž čele stojí převážně republikáni, a několika největších uhelných společností v zemi. Žalující státy měly obavy z regulace energetiky, konkrétně velkých ekonomických nákladů, které se pojí z nuceným přechodem k čistým zdrojům energie.
Generální prokurátor Eric Schmitt za Missouri, které je jedním ze zmíněných 19 států, podle stanice BBC verdikt označil za „velké vítězství…, které brání Bidenovým regulacím EPA, jež zabíjejí pracovní místa“.
Biden rozhodnutí nejvyššího soudu označil za „zdrcující“. Prohlásil ovšem, že jeho snahu řešit klimatickou krizi to nijak nesníží.
Kromě svých důsledků je rozhodnutí mimořádné i tím, že pramení ze sporu, jehož jádrem je opatření, které aktuálně není v platnosti. Tím je vyhláška EPA zavedená za prezidentství Trumpova předchůdce Baracka Obamy, která by vyžadovala snížení emisí z výroby elektřiny. Obamův plán na bázi obchodování s emisemi nikdy nevstoupil v platnost, neboť nejvyšší soud jej zablokoval už v roce 2016, načež byl za Trumpa úplně odvolán. Po dalším střídání v Bílém domě se čekalo jeho oživení, Bidenova vláda ale zatím s novou verzí nepřišla.
Přesto se nejvyšší soud rozhodl věcí dál zabývat. Přiklonil se přitom k argumentaci žaloby několika států s republikánským vedením, podle nichž by o emisních limitech a dalších regulacích měl rozhodovat Kongres. Republikáni se společně se zástupci uhelného průmyslu loni opět obrátili na nejvyšší soudní instanci, patrně ve snaze zabránit vzkříšení politiky z Obamovy éry, napsal web veřejnoprávního rozhlasu NPR.
Soud dnes vyhlásil, že EPA „by neměla utíkat od své zodpovědnosti vytvářením nových limitů, které prostý text zákona nevyžaduje“. Podle Robertse a dalších pěti soudců byl náhled Obamovy administrativy na pravomoci EPA, vtělený do tehdejšího emisního plánu, „bezprecedentní“. Zastropování emisí oxidu uhličitého s cílem vyvolat odklon od uhelné energetiky je možná rozumným řešením, píše Roberts, ovšem „rozhodnutí takového rozsahu a významu“ může prý učinit pouze Kongres nebo úřad s jasným mandátem od zákonodárného sboru. Verdikt přitom ponechává prostor pro některé méně ambiciózní regulace, píše deník The New York Times (NYT).
Podle soudkyně Eleny Kaganové, která formulovala nesouhlasné stanovisko trojice liberálů, většinové rozhodnutí zbavuje EPA schopnosti reagovat na „nejnaléhavější ekologickou výzvu naší doby“. „Soud se pasuje, namísto Kongresu nebo specializované agentury, do role toho, kdo rozhoduje o klimatické politice. Neumím si představit mnoho strašidelnějších věcí,“ napsala. Odkazovala tím zřejmě i na skutečnost, že Kongres ve věci boje proti změnám klimatu není v posledních letech příliš aktivní.
„Role a pravomoci EPA jsou v kontextu environmentální politiky a legislativy velmi důležité. Donaldu Trumpovi se po nástupu do funkce podařilo za krátkou dobu dosadit do agentury své lidi a dostat ji pod kontrolu. Hned tak z webu EPA zmizely veškeré informace o změně klimatu a výzkum v této oblasti se prezident snažil omezit i na dalších úrovních. Systematicky tedy eliminoval nepohodlnou vědu,“ vysvětlil Seznam Zprávám amerikanista Petr Kopecký z Ostravské univerzity.
List NYT uvádí, že verdikt by svými důsledky mohl zasáhnout mnohem více než jenom environmentální politiku USA. Nový rozsudek je ukázkou „doktríny významných otázek“, kterou aktuální soudní většina začíná prosazovat a která požaduje pro jakékoli zásadní opatření federálních úřadů jasnou autorizaci ze strany Kongresu. Tento přístup „by mohl přinést problémy i dalším agenturám, které by se snažily za použití existujících norem regulovat novými způsoby nebo reagovat na nové výzvy,“ píše web Politico.
Pokud jde o snahy Bidenovy vlády bojovat proti klimatickým změnám, ty dostávají další ránu poté, co se administrativě nepodařilo nejvýznamnější plány prosadit v Kongresu. Biden deklaroval cíl snížit do konce desetiletí emise skleníkových plynů v USA o polovinu, po dnešním rozsudku už by ale splnění tohoto cíle podle NYT mohlo být „matematicky nemožné“.
Bílý dům na rozhodnutí soudu reagoval prohlášením, že právníci prezidentské kanceláře jej prostudují a vláda najde způsoby, jak postupovat na základě federálního práva. Nový plán týkající se regulace emisí elektráren se podle amerických médií čeká do konce roku.
NPR ve své analýze kauzy z konce února podotkl, že koncept nastolený Obamovou vládou fungoval. „Dokonce fungoval tak dobře, že i poté, co byl Obamův plán o čisté energii dočasně zablokován nejvyšším soudem a zrušen Trumpovou administrativou, tržní síly pokračovaly po dané trajektorii,“ uvádí veřejnoprávní rozhlasová společnost. Tvrzení dokládá pozorováním ekologické organizace Sierra Club, podle níž USA už v roce 2019 dosáhly snížení emisí prosazovaného Obamovou vládou.
