Nejvyšší horu světa poprvé v historii zdolala zcela černošská expedice

Na samotný vrchol světa vyšplhalo sedm černošských horolezců, čímž se dosavadní počet černochů, kteří Mount Everest pokořili, téměř zdvojnásobil. Na celém světě je asi 10 tisíc lidí, kteří se dobytím Everestu mohou chlubit. Pouze 17 z nich je černé pleti.

„Je nám velkou ctí oznámit, že sedm členů týmu Full Circle Everest 12. května dosáhlo vrcholu světa,“ píše na svých stránkách Full Circle Everest tým černošských horolezců.

„V roce 1963 dosáhla vrcholu Everestu první americká expedice. Téhož roku pronesl Martin Luther King svůj historický projev I Have A Dream. Trvalo dalších 40 let, než Everest zdolal první černý horolezec. Přesto nikdy neexistoval čistě černošský tým, který by zdolal nejvyšší horu na Zemi,“ uvádí dále Full Circle Everest.

„Tam nahoře je docela zima,“ řekl po návratu do základního tábora v Nepálu člen týmu Manoah Ainuu, profesionální horolezec ze Spokane ve státě Washington. Dodal, že zdolání vrcholu předčilo jeho nejvyšší očekávání. Poznámkou o zimě na nejvyšší hoře světa v pořadu NBC Today vyvolal smích.

Členové skupiny nejdřív v rámci příprav vylezli na Mount Rainier ve Washingtonu. Do Himálaje se vydali po intenzivním tréninku. Spolu s týmem šerpů se 2. května vydali ze základního tábora na vrchol, kam dorazilo sedm z nich – někteří se po cestě museli vrátit.

„Zatímco někteří, včetně mě, na vrchol nevystoupili, všichni členové lezeckých a šerpských týmů se bezpečně vrátili do základního tábora, kde oslavíme tento historický okamžik!“ napsal na sítě Phil Henderson, vedoucí týmu.

„Je to obrovský úspěch… nyní jsme schopni přenést tuto zkušenost zpět do našich komunit a vyprávět příběhy, sdílet, co jsme se naučili o tomto krásném místě a kultuře, a doufejme, že inspirujeme budoucí generaci outdoorových nadšenců,“ řekla členka týmu Rosemary Saalová.

Expedici doplňovali i zkušení horolezci, kteří se aktivitě věnují tři desetiletí. Kromě zdolání nejvyšší hory světa bylo jejich cílem zvednout povědomí o černošských horolezcích a úskalích, se kterými se potýkají.

„I když jsem si v lezení naprosto jistý, necítím se dobře, protože by běloši mohli zpochybňovat moje znalosti a zkušenosti, což se mi stává často,“ řekl před cestou Manoah Ainuu. „Na základě těchto zkušeností jsem si uvědomil, že se lidé ani tak nedívají na to, jestli má člověk nejnovější a nejlepší vybavení, ale na to, jakou má barvu pleti,“ dodal.

Až do prosince roku 2020 nebylo jednoznačné, kolik nejvyšší hora světa měří. Záleželo totiž, zda na otázku odpovídá Čína, či Nepál. Zatímco atlasy a mapy uváděly oficiální výšku odpovídající i nepálským měřením 8 848 metrů nad mořem, podle Číny měla hora měřit až o čtyři metry méně.

Číňané provedli průzkum v roce 2005. Tehdy atlasový údaj zpochybnili a nově naměřených 8 844,43 metru označili za dosud nejpřesnější údaj vůbec. Rozkol s nepálským výsledkem způsobila rozdílná metoda měření. Zatímco Čína brala v potaz jen skalní základnu a neřešila sněhovou pokrývku, Nepál sněhovou čepici započítával.

O deset let později začala nepálská strana trvat na tom, že výšku hory ovlivnilo místní zemětřesení o síle 8,1 stupně, které mohlo pokrývku o několik centimetrů setřást.

V roce 2019 obě země po návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga v Nepálu podepsaly dohodu, podle které se mají na vědeckém výzkumu podílet rovným dílem. K mírnému rozladění Nepálců to byla čínská expedice, která 27. května 2020 vyrazila na světový vrchol znovu. Tehdy sice výsledek svého měření neoznámila, z vrcholu hory ale slavnostně uskutečnila telefonní hovor a světu oznámila, že „5G signál je na Mount Everestu velmi dobrý“. Květnová mise použila navigační satelitní systém BeiDou, rivala americké GPS.

Dvě země, které se o světové „nej“ geograficky dělí, se po letech dohodly na 8 848,86 metrech. Čínská média uvedla, že „dosažení konsenzu v této otázce odráží vzájemný respekt a ochotu obou zemí rozšířit spolupráci podporou sdílení informací“. Džomolangma, jak hoře říkají Tibeťané, tak zjevně dostála své symboliky hory vzájemného přátelství.