Nejničivější zemětřesení v dějinách měla statisíce obětí

Nejméně 100 tisíc obětí mělo celkem 12 známých ničivých zemětřesení v lidské historii. Hned čtyři z nich se odehrála v Číně. Opakovaně velkými otřesy půdy trpí také Írán či oblast Turecka a Sýrie, v Evropě je to hlavně Itálie.

Nejsilnější zemětřesení o síle víc než 9 stupňů Richterovy stupnice vznikají v místech, kde se pod sebe podsouvají tektonické desky. Ne vždy však nejvyšší síla neboli magnitudo znamená i největší počet obětí a škody na majetku.

„Existují velmi silná zemětřesení s magnitudem větším než 8 v málo obydlených oblastech, která způsobí jenom velmi málo škod. Naopak slabší zemětřesení kolem magnituda 7 mohou způsobit obrovské škody, jako se to stalo například na Haiti v roce 2010,“ vysvětluje seizmolog Václav Kuna z Geofyzikálního ústavu Akademie věd.

Otřesy půdy o stupni 7–8 vznikají často na místech, kde se tektonické kry pod sebe netlačí, ale pohybují se vedle sebe. V místech, kde se opakují zemětřesení s velkým počtem obětí, je na vině nejen příroda. „Je to souhrou všech negativních faktorů – blízkostí seizmicky aktivních zlomů, které produkují silná zemětřesení, hustotou obyvatel a nízkou kvalitou budov,“ shrnuje Václav Kuna.

Některé historické záznamy jsou sporné, čísla se mohou u různých zdrojů lišit i v případě novějších katastrof. Čísla v článku vycházejí z údajů ČTK.

Nejtragičtější známé zemětřesení v dějinách lidstva se odehrálo 23. ledna 1556. Statisíce lidí zemřely v čínských provinciích Šen-si, Šan-si a Chu-nan. Moderní odhady těmto otřesům přisuzují úroveň 8 Richterovy stupnice.

Zemětřesení v severozápadní Číně v provincii Kan-su 16. prosince 1920 mělo sílu 8,5 stupně Richterovy škály. Zničeno při něm bylo 128 tisíc domů.

Při přírodní katastrofě v Antiochii, dnešní Antakyi v jižním Turecku, a jejím okolí 20. května roku 526 zahynulo na čtvrt milionu lidí. Tehdy byla zdejší oblast součástí Byzantské říše. Po zemětřesení následoval velký požár.

Severovýchodní Čínu 28. července 1976 podle počtu obětí zasáhlo nejhorší zemětřesení 20. století. Dle oficiálních údajů si vyžádalo 242 tisíc obětí, podle China Morning Post jich bylo dokonce až 655 237. Město Tchang-šan bylo zcela zničeno.

Otřesy půdy o síle 8,9 stupně Richterovy stupnice s epicentrem u indonéského ostrova Sumatra 26. prosince 2004 vyvolaly vlny tsunami, které v oblasti Indického oceánu připravily o život přes 230 tisíc lidí, z toho osm Čechů. Nejvíce obětí bylo v Indonésii, na Srí Lance, v Indii a Thajsku.

V severozápadní Sýrii u města Aleppo se půda otřásla nejprve slaběji 10. října a poté opravdu ničivě o den později. Je možné, že uváděný počet zemřelých zahrnuje i lidi, kteří zahynuli při dalších dvou zemětřeseních v roce 1137 na planině Al Džazíra a 1139 v Gjandži v dnešním Ázerbájdžánu.

Poměrně nedávná katastrofa o síle 7 stupňů Richterovy stupnice z 12. ledna 2010 měla epicentrum nedaleko hlavního města Haiti. Odhady počtu obětí se různí, některé uvádějí až přes 300 tisíc mrtvých. Poškozený byl i prezidentský palác nebo katedrála.

Počet obětí: 200 tisíc

Nejničivěji se v Íránu země otřásla 26. prosince 856. Nejvíce bylo zasaženo historické město Dámghán, tehdejší hlavní město perské provincie Qumis, kde zahynulo 45 tisíc lidí. Otřesy měly dle odhadů magnitudo 7,9.

Ve stejném století zažila perská oblast ještě jednu ničivou katastrofu, a to 23. března 893. Nejvíce při ní bylo postiženo město Ardabil. Stejnou oblast zasáhlo větší zemětřesení i v roce 1997, které si však vyžádalo „jen“ 1100 mrtvých.

Dne 1. září 1923 se v okolí měst Jokohama a Tokio odehrálo zemětřesení o síle 7,9 stupňů Richterovy škály. Zemské otřesy a následné záplavy z rozvodněných řek pohřbily na 140 tisíc lidí, podle neoficiálních zpráv jich mohlo být až 300 tisíc.

Tragédie, která poničila hlavně město Ašgabat, se odehrála 5. října 1948. Kvůli cenzuře sovětské vlády se tehdy o neštěstí v Sovětském svazu málo informovalo. V Ašgabatu a okolních vesnicích se zřítily skoro všechny cihlové budovy, poškozené byly i betonové konstrukce. Tragédie zasáhla i území Íránu.

Otřesy půdy o odhadované síle 6,8 stupně Richterovy škály zasáhly autonomní oblast Vnitřního Mongolska 4. října 1290. Poškozený byl i buddhistický chrám Fengguo v I-sienu, založený v roce 1020.

Česko je z pohledu velkých otřesů půdy bezpečné, ale menší zemětřesení nejsou výjimkou. Opakovaně se vyskytují v západních Čechách a seizmologové je víckrát zaznamenali i na severovýchodě Čech nebo v Jeseníkách. Na české území občas doléhají i otřesy s epicentrem v jiných zemích, třeba v Rakousku, Itálii nebo Maďarsku. Nejsou přitom známé oběti na životech.

Dvě největší zaznamenaná zemětřesení se odehrála na začátku 20. století. V Chebu dosáhly otřesy v listopadu 1908 síly 5 stupňů Richterovy škály, v Náchodě v lednu 1901 se odhaduje stupeň 4,7 až 5. V Chebu bývají otřesy nejčastější a nejsilnější, v roce 1985 to bylo s magnitudem 4,6.

V západních Čechách je seizmicky aktivní také oblast obce Nový Kostel. Otřesy kolem stupně 4 jsou evidované i v Ramzové v Jeseníkách, v Hronově a ve Slavkově na Opavsku.