Článek
Zpráva, kterou v pondělí zveřejnil Institut pro studium národní bezpečnosti (INSS), definuje nejzásadnější hrozby, se kterými se bude Izrael v roce 2023 potýkat. Varuje před íránskou jadernou hrozbou, libanonským hnutím Hizballáh i rozpadem palestinské samosprávy, který by do regionu přinesl neklid.
Na první příčku ovšem klade udržení dobrých vztahů se Spojenými státy. Právě americká podpora je totiž pro to, aby Izrael dokázal bojovat s dalšími hrozbami, klíčová.
Na zprávu, kterou šéfové institutu představili izraelskému prezidentovi Isaacu Herzogovi, upozornil server The Jerusalem Post.
„V geostrategické oblasti jsme za největší výzvu, která stojí před rozhodujícími činiteli, označili speciální vztahy s USA,“ uvedl výkonný ředitel INSS Tamir Hayman. „Jakékoli poškození [vztahů] bude mít okamžitý dopad na schopnost Izraele zvládat všechny ostatní oblasti,“ dodal.
Institut upozorňuje na to, že pokud izraelští představitelé svými kroky naruší vnímání Izraele coby liberálně demokratické země, dojde k ochlazení vztahů se Spojenými státy, což bude mít negativní dopad na zvládání dalších klíčových výzev.
O bilaterální vztahy s Washingtonem se proto musí Jeruzalém pečlivě starat, tvrdí INSS. V současné době jejich hladké fungování narušuje hned několik překážek, na jejichž odstranění by se měl Izrael v budoucnu zaměřit.
Více o politické situaci v Izraeli:
Benjamin Netanjahu v prosinci dokončil svůj dramatický návrat na post izraelského premiéra. Za podpory krajní pravice složil přísahu, a vstoupil tak už do svého šestého funkčního období. A to 18 měsíců poté, co byl sesazen z moci.
Nová izraelská vláda se zavázala, že reformuje soudnictví, zváží anexi Západního břehu Jordánu a dále centralizuje ortodoxní kontrolu nad státem.
Rozhodující jsou vztahy s Palestinou i Ruskem
Od podpory Izraele by Američany mohla odradit například plánovaná reforma soudnictví, kterou se snaží prosadit nová pravicová vláda Benjamina Netanjahua a která by mohla omezit práva izraelských menšin a poškodit palestinské zájmy. Podle INSS hrozí, že v USA by kvůli tomu mohli začít Izrael vnímat jako zemi, která se přibližuje k autoritářství.
Autoři zprávy INSS se zkrátka domnívají, že pokud bude Izrael zastávat politiku, kterou Washington považuje za nedemokratickou či nepřátelskou vůči Palestincům, vztahy mezi zeměmi výrazně ochladnou. Stejně jako když bude spolupracovat s americkými nepřáteli, jako jsou Rusko nebo Čína.
Zpráva také varuje, že udržení přátelských vztahů mezi USA a Izraelem nenahrává ani rostoucí polarizace uvnitř americké politiky. Napříč politickým spektrem prý sílí protiizraelské a antisemitské hlasy, které „oslabují základnu politické podpory Izraele“. Slyšet je podle ní zejména progresivní politický tábor mladší generace, který odmítá legitimitu Izraele, neboť pro něj zosobňuje vrcholný příklad neokolonialismu.
Na problém rostoucího antisemitismu v USA začátkem ledna upozornila izraelská Židovská agentura, připomíná server YNetNews. Ze sebraných dat zjistila, že počet antisemitských incidentů na půdách amerických škol v loňském akademickém roce vzrostl o 50 procent.
Rána pro koalici v Izraeli:
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v neděli oznámil, že odvolává z funkce ministra vnitra a zdravotnictví Arjeho Deriho, který vede ultraortodoxní stranu Šas.
Odvolání Netanjahuova významného spojence následuje po středečním rozhodnutí nejvyššího soudu, který Derimu zakázal zastávat ministerskou funkci kvůli minulým trestným činům i kvůli jeho slibu, že se vzdá politického života v rámci dohody o vině a trestu. Tu Deri uzavřel loni poté, co byl obviněn z daňových deliktů.
Institut pro studium národní bezpečnosti také poukazuje na to, že americké politiky znepokojuje, jak těsná je někdy spolupráce mezi Izraelem a Čínou nebo Ruskem, a to například v oblasti vyspělých technologií.
Zdůrazňuje přitom, že pokud nechce Izrael o podporu USA přijít, musí dokázat, že je členem demokratického tábora a není spojencem Ruska a Číny. Toho může dosáhnout například tím, že veřejně vyjádří podporu Ruskem napadené Ukrajině a bude jednat o rozšíření pomoci Kyjevu.
Nejpalčivější hrozby
„Nejextrémnější“ hrozbou pro Izrael zůstává i nadále Írán, tvrdí podle serveru Middle East Eye institut INSS. Závažnost íránské jaderné otázky podle něj posílila válka na Ukrajině, která upoutala téměř veškerou pozornost Západu. Izrael a další regionální mocnosti v důsledku toho zůstaly na řešení íránské jaderné hrozby samy.
Další vysoce naléhavou hrozbou pro Izrael představuje rozpad palestinská samosprávy. „Další existence palestinské samosprávy, navzdory jejím nedostatkům, je jednoznačně v zájmu Izraele,“ uvádí zpráva.
„Konec éry [palestinského prezidenta] Mahmúda Abbáse ve funkci předsedy palestinské samosprávy na pozadí rostoucí nespokojenosti a frustrace mezi [palestinskou] mládeží“ by podle ní mohl vést k nárůstu násilí, pokud se nenajde řešení.
INSS izraelské vládě v této otázce poskytl několik doporučení. Poradil jí například, aby se zdržela opatření, která by Palestince provokovala, aby posílila palestinskou samosprávu proti Hamásu nebo aby pomohla palestinské ekonomice.
