Článek
Podle politika ruská invaze proměnila v minové pole na 250 tisíc kilometrů čtverečních Ukrajiny, tedy téměř polovinu země. Takové území je větší než Korejský poloostrov nebo rozloha Rumunska či Velké Británie a třikrát větší než Česko.
Propad ekonomiky o 30 procent
Šmyhal upozornil, že zaminování území způsobuje problémy nejen při cestování lidí, ale i v zemědělství, které je pro ukrajinskou ekonomiku důležité.
Kyjevská ekonomická univerzita odhadovala loni na podzim škody na infrastruktuře přinejmenším na 95 miliard eur a s tím související ztráty na 127 miliard eur. Šlo o odhad, který nezohledňoval pokračující ničení energetické infrastruktury země.
Celkové škody způsobené ruskou invazí byly loni obrovské. V roce 2022 kleslo ukrajinské HDP v porovnání s rokem 2021 o více než 30 procent.
Na začátku loňského června činily ekonomické škody podle odhadů Světové banky 350 miliard dolarů.
Krym už není v kurzu
Ukrajinské úspěchy na frontě, údery na vojenská zařízení i exploze na mostě. Válka se týká i Ruskem okupovaného ukrajinského poloostrova Krym, a Rusové se tam proto zbavují svých nemovitostí.
Podle Šmyhala se ukrajinské válečné ztráty letos vyšplhají na 700 miliard dolarů.
Premiér agentuře Jonhap také řekl, že ruskou válkou proti Ukrajině nejvíce trpí civilní obyvatelstvo. „Rusko cílí na infrastrukturu v hustě obydlených oblastech,“ řekl.
Sedmdesát procent válečných škod podle něj připadá na obytné čtvrti. Ruské útoky ale míří i na kritickou infrastrukturu a průmyslové podniky, jako jsou chemické závody a ocelárny, či na dopravní infrastrukturu.
Ukrajinské úřady také evidují stovky případů, kdy Rusové úmyslně poškodili životní prostředí. V takovém případě se hovoří o tzv. ekocidě.
Jde například o úmyslné ničení a poškození průmyslových objektů nebo ničení ekosystémů včetně pobřežních oblastí, mokřadů nebo přírodních rezervací. Těch je zasažená asi pětina.
Už v listopadu studie polského státního think tanku PIE (Polski Instytut Ekonomiczny) upozornila, že válka nepůsobí škody jen na polích, lesích a vodách.
Rozsáhlá ruská invaze totiž v konečném důsledku negativně ovlivňuje i klima planety. Při nejhorším scénáři vývoje se při ruské invazi na Ukrajině může vyprodukovat víc oxidu uhličitého, než kolik ho plánuje celá Evropská unie zredukovat v příštích sedmi letech.
