Na Ukrajině probíhá největší loupež umění od druhé světové války

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Jednou ráno, koncem října, zablokovaly desítky ruských vojáků ulici v centru ukrajinského Chersonu: a následně obklíčily tamější muzeum umění.

Před budovou zastavilo pět velkých náklaďáků. Stejně tak i řada vojenských vozidel, ze kterých vyskákali další vojáci a několika dveřmi do muzea vtrhli. Šlo o pečlivě naplánovaný, vysoce organizovaný vojenský útok a jeho cílem nebylo nic jiného než umění.

Během několika dalších dnů bylo Chersonské regionální muzeum kompletně vypleněno, popsali pro americký list The New York Times (NYT) svědkové. Nosiči vynášeli tisíce obrazů, vojáci je spěšně balili do prostěradel, odborníci na umění vyštěkávali objednávky.

„Díla, která jinde na světě už neexistují, nakládali, jako by to byly odpadky,“ postěžovala si dlouholetá ředitelka muzea Alina Docenková. Ona sama se do muzea vrátila z exilu až začátkem listopadu, všechno jí ale podrobně popsali kolegové. „Když jsem přijela a zjistila, kolik nám toho ukradli, myslela jsem, že se zblázním,“ přiznala.

Cherson ale není zdaleka jediným městem, kde k podobnému útoku došlo. Mariupol, Melitopol nebo Kachovka, muzea umění, historie i starožitnictví: ta všechna se stala cíli ruských vojáků.

Ruská armáda tak nejen že páchá zvěrstva na ukrajinském civilním obyvatelstvu a její rakety ničí tamní energetickou infrastrukturu, ale také drancuje národní kulturní instituce, kde se nachází některá z nejdůležitějších a nejopatrovanějších ukrajinských dědictví.

Podle mezinárodních odborníků na umění citovaných NYT může být toto ruské plenění největší kolektivní kulturní loupeží od doby, kdy nacisté ve druhé světové válce drancovali Evropu.

Jen v Chersonu podle ukrajinských žalobců a správců muzeí Rusové ukradli víc než 15 tisíc kusů výtvarného umění a jedinečných artefaktů: brali bronzové sochy, odborné knihy, ale i dvě stě let staré kosti milence Kateřiny Veliké Grigorije Potěmkina. Za sebou nechali jen spoušť, prázdné podstavce a rozbité sklo.

Ruské síly takto vyloupily nebo poškodily na třicet muzeí, tvrdí ukrajinští představitelé. Vzhledem k tomu, že v zemi ještě stále sčítají chybějící olejomalby, starověké stély, bronzové nádoby, mince, náhrdelníky nebo busty, počet odcizených věcí pravděpodobně dál poroste.

Podle Ukrajiny i mezinárodních expertů navíc nejde jen o ojedinělé chování několika vojáků, ale o všeobecný útok na tamější hrdost, kulturu a identitu. To zapadá do rétoriky ruského prezidenta Vladimira Putina, který myšlenku Ukrajiny jako samostatného národa opakovaně zlehčuje.

„Není to tak, že by si jeden voják dal do batohu stříbrný kalich,“ vysvětlil hlavní právní zástupce organizace The Art Loss Register James Ratcliffe. „Děje se to v mnohem větším měřítku,“ doplnil.

„Nejsem šokovaný, spíš zuřím. Věří, že když nám ukradnou dědictví, nebudeme už dál žít ani tvořit. To ale není pravda,“ řekl ukrajinský ministr kultury Oleksandr Tkačenko.

Kromě pokračující evidence odcizených předmětů se Ukrajinci soustředí také na spolupráci s mezinárodními uměleckými organizacemi, jako je právě třeba The Art Loss Register, který ukradené umění monitoruje.

„Všichni na trhu s uměním jsou v pohotovosti, aby si dávali pozor na předměty z Ukrajiny. Kdyby se nějaký takový dostal do aukce, objeví se spousta otázek,“ popsal Ratcliffe, jehož organizace zaregistrovala už víc než dva tisíce ukrajinských předmětů.

Ukrajina kvůli krádežím obviňuje Rusko z porušování mezinárodních smluv. Úmluva o ochraně kulturních statků z roku 1954 totiž v případě ozbrojeného konfliktu zakazuje drancovat umění. Smlouvu, jež vyzývá své signatáře, aby zakázali, zabránili a v případě potřeby zastavili jakoukoli formu krádeží kulturních statků, podepsaly obě válčící strany.

Rusové své činy ale prezentují jako osvobození. „Nepropadejte panice,“ řekl Ruskem dosazený správce Chersonské oblasti Kirill Stremousov, když v říjnu vysvětloval, co se stalo se sochami, které z města zmizely. „Až boje ustanou, pomníky se určitě vrátí. Všechno se dělá ve prospěch zachování historického dědictví města Cherson,“ tvrdil.

Mnoho obrazů uloupených právě z jihoukrajinského Chersonu se ale nedávno objevilo například v muzeu na Krymu.

Současné výpady proti ukrajinské kultuře nejsou novinkou. Už od dob carského Ruska přes sovětskou éru až po anexi Krymu v roce 2014 se Moskva neustále pokoušela potlačit ukrajinský jazyk a všechno, co by mohlo posílit ukrajinskou identitu.

Právě kvůli historické zkušenosti byl Kyjev na ruské plenění připraven. Hned v únoru nechali zakrýt ukrajinští představitelé venkovní sochy pytli s pískem a vzácná umělecká díla přemístili do podzemních trezorů. Jenomže Rusové se nenechali oklamat.

V Melitopolu vojáci nejprve unesli ředitele i správce muzea umění, a nakonec našli skytské zlato ukryté v lepenkových krabicích ve sklepě. V Chersonu převzali kontrolu nad budovou hned poté, co ředitelka Docenková uprchla do Kyjeva.

Na prozkoumání a odvoz umění tam ale Rusové neměli příliš času. Kontrolu nad Chersonem rychle ztráceli, a tak hlavně spěchali, aby všechno odvezli pryč.

„Hrubě porušili pravidla přepravy a balení děl. Obrazy byly ve spěchu vyjmuty z rámů, rámy se rozbily. Kulturní předměty byly také poškozeny nebo zničeny,“ uvedl ukrajinský právník Vitalij Tytych, který je součástí speciální vojenské jednotky dokumentující válečné zločiny proti kulturnímu dědictví. „Přijdeme kvůli tomu o mnoho děl,“ povzdechl si.

„Jsem dcera důstojníka a táta mě vychovával tak, abych byla silná. I přesto jsem dva týdny plakala,“ přiznala Docenková, která v muzeu umění pracuje už pětačtyřicet let.

Naproti přes ulici se pak nachází Chersonské muzeum místní tradice. Při jeho návštěvě narazíte na jednu rozbitou vitrínu za druhou. Vojáci do podlahy vyryli hluboké díry, jak se snažili odtáhnout jednotlivé artefakty. V některých případech to ale nevyšlo.

Inspektora kulturních předmětů pro chersonskou vládu Denyse Sykozu našli reportéři The New York Times postávat nad střepy skleněného poháru z pátého století. „Rozbili to, když se to snažili ukrást. Existoval jen jeden takový,“ tiše podotkl.