Hlavní obsah

„Největší hrozba pro světovou bezpečnost“. G7 vytáhla proti Číně

Foto: Profimedia.cz

G7 se uchýlila ke společným prohlášením proti Číně. O sjednocení postoje skupiny proti Pekingu se už dlouho snaží americký prezident Joe Biden.

Britský premiér Rishi Sunak v prohlášení na závěr summitu zemí G7 v Japonsku označil Čínu za „největší výzvu naší doby pro globální bezpečnost a prosperitu“. Navázal tak i na dvě společná prohlášení G7 namířená proti Pekingu.

Článek

Lídři zemí skupiny G7 poslali silný vzkaz Rusku, když do Japonska pozvali ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, společně se ale zaměřili ještě na jednoho rivala - Čínu. Tak uvádí BBC jeden z hlavních závěrů summitu skupiny, v níž se sdružují USA, Kanada, Japonsko, Německo, Francie, Velká Británie a Itálie.

Platforma proti čínským „nátlakovým opatřením“

„Budeme spolupracovat, abychom jakožto G7 i spolu s dalšími zeměmi mohli dosáhnout toho, že se zbavíme rizika a zranitelnosti v dodavatelských řetězcích, které vidíme ze strany Číny. Učiníme kroky, abychom se ochránili před nepřátelskými investicemi, a uděláme to takovým způsobem, abychom se nepoškozovali navzájem,“ vysvětloval britský premiér Rishi Sunak novinářům, na čem se státy na summitu dohodly.

V neděli také řekl, že Čína je největší hrozbou pro světovou bezpečnost a prosperitu, čímž podle BBC navázal na společné prohlášení zemí G7 z předešlého dne, které se vymezuje proti čínskému „ekonomickému nátlaku“ a slibuje založení platformy na ochranu proti němu.

Ekonomickým nátlakem státy míní čínskou strategii dluhových pastí či, jak řekl americký prezidentský poradce Jake Sullivan, „nátlaková ekonomická opatření“, kterými se Peking vměšuje do suverénních záležitostí jiných států.

Jako konkrétní příklady z praxe BBC vyjmenovává čínské sankce na Jižní Koreu za nákup amerického protivzdušného systému, sankce proti Austrálii po zhoršení vztahů Pekingu s Canberrou nebo zablokování litevského exportu poté, co země povolila zřízení tchajwanského zastupitelského úřadu ve Vilniusu.

Lídři G7 oznámili, že „koordinační platforma“, která má jim a jejich partnerům umožnit spolupráci ve snaze čelit čínskému nátlaku, právě zahajuje činnost. Jak přesně by ale měla fungovat, ani kdo všechno má být její součástí, neprozradili.

Největší zbraní, kterou podle BBC státy G7 hodlají použít, jsou společné kontroly exportu, které mají zajistit, že se do rukou „zlomyslných aktérů“ nedostanou žádné klíčové technologie, obzvlášť pak z vojenského a zpravodajského sektoru. Očekává se také, že si země budou pomáhat vzájemným obchodem v případě potřeby řešit jakékoliv obchodní blokády z čínské strany.

Sullivan k tomu dodal, že tyto kroky nejsou míněny nepřátelsky. USA i jejich spojenci podle něj „chtějí pracovat s Čínou“, ale zároveň si uvědomují, že „Čína představuje stále větší výzvu“ v ekonomickém souboji.

Deník Financial Times (FT) ke společnému prohlášení dodal, že o bližší spolupráci se zeměmi G7 a koordinovaný plán proti „hrozbám, které představuje Peking“, usiluje Bidenova administrativa s podporou zejména Japonska už po dva roky.

Vzkaz k Ukrajině a Tchaj-wanu

Před společným prohlášením o koordinované platformě proti čínským ekonomickým pákám vydaly země G7 proti Číně ještě jedno společné prohlášení. Peking by měl podle něj „tlačit na Rusko, aby zastavilo agresi na Ukrajině“ a stáhlo odtud své vojáky. Země také podle ČTK Číně společně vzkázaly, že jsou proti jakýmkoliv jednostranným pokusům o změnu statu quo v jihovýchodní Asii s použitím síly nebo nátlaku, čímž zjevně varovaly před pokusem Číny o získání nadvlády nad Tchaj-wanem.

Už toto první prohlášení FT mimochodem označily za nejsilnější kritiku Číny, k jaké se kdy G7 uchýlila.

Peking do Japonska v neděli vzkázal, že s prohlášením lídrů G7 důrazně nesouhlasí. Měli by se podle něj „zamyslet a změnit kurz“, protože „ohrožují světový mír“.

Související témata:

Doporučované