Článek
Malijští vojáci a ruští žoldnéři z jednotky známé jako Africký sbor se na začátku května stáhli z další části Mali. Informoval o tom francouzský deník Le Monde s odkazem na francouzské vojenské zdroje. Paříž má s ohledem na koloniální historii a své dlouhodobé angažmá v Mali stále silné vazby.
Na základě dohody s teroristickými a separatistickými skupinami se teď malijští vojáci a ruští žoldnéři údajně stáhli ze strategického města Tessalit nedaleko hranic s Alžírskem a z nedaleké vojenské základny Aguelhok.
Před rozsáhlou ofenzívou tuarežských separatistů z Fronty za osvobození Azavádu (FLA) a místní odnože teroristické sítě Al-Káida vystupující pod zkratkou JNIM bylo podle informací Le Monde v Aguelhoku rozmístěno přibližně 100 ruských žoldnéřů a 400 malijských vojáků.
Zástupce povstalců Le Mondu sdělil, že očekává, že se Rusové s vládními vojáky z Aguelhoku stáhnou úplně. Po dohodě mezi bojujícími stranami opustilo v pondělí zmíněnou základnu nejméně 30 vozidel.
Už na konci dubna FLA a JNIM provedly útok po celé zemi a zabily malijského ministra obrany Sadia Camaru a 23 lidí z řad civilistů a vojáků. Během operace obsadily město Kidal na severovýchodě země. I odsud se pak po dohodě stáhli malijští vojáci i Africký sbor, napsala už dříve agentura AP.
Republika Mali.
„Jde o nejzásadnější bojový neúspěch, jaký ruský africký projekt utrpěl,“ uvedla po pádu Kidalu výkonná ředitelka organizace The Sentry Justyna Gudzowska pro Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL).
Domluveným stažením se ruští velitelé mohou snažit předejít opakování přepadu z července 2024 v severním Mali, při němž podle tehdejších zpráv zahynulo nejméně 84 ruských žoldnéřů. Další útok v roce 2025 údajně zničil přibližně polovinu konvoje čtyřiceti obrněných vozidel, shrnuje Le Monde.
Ponižující stažení z uvedených míst ukazuje na limity schopnosti Moskvy podporovat své spojence v Sahelu, připomíná think tank Chatham House.
V Mali v současnosti zůstává přibližně 2 500 ruských příslušníků. Ti se nyní soustřeďují ve střední a jižní části země ve snaze podpořit vojenskou vládu v Bamaku.
Rusové v Mali
Připomeňme, že současná vládnoucí garnitura v Mali se vlády zmocnila převratem v roce 2021. Tvrdila tehdy, že Francie a další evropské státy zemi dost nepomáhají v boji s extremisty napojenými na Al-Káidu.
Rozhodla se místo Paříže oslovit Moskvu – o spolupráci požádali žoldnéřskou Vagnerovu skupinu, tehdy vedenou dnes již mrtvým spolupracovníkem ruského prezidenta Vladimira Putina Jevgenijem Prigožinem.
Ukončení spolupráce s Francií a naopak kontakty s Ruskem jsou v Africe součástí širšího trendu. Po vojenských převratech se vydaly stejnou cestou také režimy v Burkině Faso a Nigeru. Prezident Středoafrické republiky má dokonce i ruskou ochranku.
Angažování žoldnéřů Vagnerovy skupiny a dalších ruských vojáků podle dřívějšího zjištění serveru The Sentry (obeznámeného se situací v Mali) nefungovalo.
Podle analýzy The Sentry, která hodnotila období od ledna 2022 do června 2025, Vagnerovci v Mali nejenže nesplnili očekávání, ale stali se navíc jedním z hlavních destabilizačních faktorů v zemi.
