Článek
Televizní stanice BBC získala exkluzivní přístup k týmu elitních odstřelovačů, označovaných jako „Duchové Bachmutu“, kteří v okolí města provádějí noční nájezdy. „Přinesli jsme tam hrůzu a dostali jsme takové jméno,“ prozradil velitel jednotky.
Jejich základna na okraji města nese název „Okraj existence“ a je v dobrém dosahu od ruského dělostřelectva. Velitel odstřelovacího týmu s přezdívkou Duch neucukne, ani když poblíž přistane granát. „Dělostřelectvo vždy lidi znepokojuje. Nicméně se můžeš schovat před dělostřelectvem, ale ne před odstřelovačem,“ říká.
Duchové jsou tým asi 20 vojáků. Operují převážně na okrajích Bachmutu posledních šest měsíců. A často loví vysoce významné cíle. Celý tým elektronicky zaznamenává každý výstřel přes mířidla svých pušek. „Je tu potvrzené číslo, 524 zabitých Rusů. 76 z nich je mých,“ přiznává velitel.
Ne každý ale počítá všechny své zabité cíle. „Není to nic, na co bychom měli být hrdí. Nezabíjíme lidi, ale ničíme nepřítele,“ říká střelec Kuzia po noční misi. Před válkou pracoval v továrně. Nikdy prý neměl rád zbraně, ale cítil povinnost jít do války, když Rusko Ukrajinu napadlo. „Každá mise je nebezpečná. Když uděláte chybu, nepřítel vás může zasáhnout. Samozřejmě, že se bojím. Jen blázen by se nebál,“ dodává.
Během posledních šesti měsíců bylo několik členů týmu zraněno, včetně velitele. Ale nikdo z nich nebyl zabit. „Každá cesta může být naše poslední, ale děláme ušlechtilý skutek,“ myslí si velitel s přezdívkou Duch. Dále ještě zdůraznil fakt, že vybral každého člena týmu na základě jeho lidskosti a vlastenectví než jeho vojenských zkušeností nebo dovedností.
Jeden malý tým odstřelovačů tuto válku nevyhraje, ba ani nezíská zpět Bachmut. Ale věří, že má vliv. Podle nich to má psychologický účinek na nepřítele. Loví jednoho ruského vojáka za druhým z místa, kde nejsou vidět, a se zvukem, který není slyšet.
S týmem se na reportáž vydala britská stanice BBC. Kuziu na noční misi doprovázel Taras. Dalším členem je Kusch. Řidič, který je doveze co nejblíž frontové linii. Během cesty museli zůstávat bdělí a ostražití. Část jejich trasy byla stále pod palbou Rusů.
Nastartovali motor, rychle se pokřižovali a zapnuli hudbu. Řidič přiznal, že ukrajinská rapová píseň je dostane vždy do nálady. Ale bude také maskovat zvuk ostřelování. Míjeli půl tuctu nabouraných ukrajinských obrněných vozidel, která takové štěstí neměla. Kusch ukazoval na minová pole na obou stranách prašné cesty.
O 20 minut později se tým zastaví poblíž zničeného domu. Dva členové pak zmizí směrem ke stromům. Kusch zakřičí: „Bůh s tebou!“ a rychle odejde. Jakmile se setmělo, ostřelování utichlo. Uvnitř základny se členové úzkostlivě drželi svých vysílaček. Čekali na zprávy od odstřelovacího týmu. Kusch a jeden nováček přešlapovali nervózně po parketu.
Kuzia po svém návratu řekl: „Jeden výstřel, jeden cíl.“ Později ukázali video z nočního pozorování. Tvrdili, že to byl ruský kulometčík, který střílel na ukrajinské jednotky poblíž frontové linie. Od té chvíle prý bude tým odpočívat až do příští noční mise.
