Nejočekávanější schůzka. Jedno sblížení Trumpovi s Putinem nevyšlo

Naposledy si na veřejnosti Vladimir Putin a Donald Trump notovali v roce 2018 v Helsinkách. Tehdy za zavřenými dveřmi vedli dvouhodinový dialog a na následné tiskové konferenci vtipkovali a pochvalovali si společný čas.

Přestože ani po šesti letech nejsou známé detaily z jednání, společné výstupy naznačily, že k sobě politici chovají alespoň nějaký druh sympatií.

„Dobře jsme si popovídali a doufám, že jsme se začali vzájemně více chápat. Jsem mu za to vděčný,“ prohlásil ruský prezident po setkání. Staronový šéf Bílého domu dal Putinovi za pravdu, když odmítl, že by se Moskva jakkoli vměšovala do amerických voleb (což tehdy řešily tajné služby USA), a vlažně reagoval i na jeho výroky ohledně anektovaného Krymu.

Poté už se lídři setkali pouze na formální večeři lídrů G20, schůzku jen ve dvou krátce před jejím konáním zrušili. A významné oživení vztahu nenastalo.

Podobné setkání svět nyní v době Trumpova návratu do funkce opět vyhlíží, situace je ovšem jiná. Tehdy deklarovaný dobrý začátek nové éry rusko-amerických vztahů se proměnil ve vyhaslé sliby. Ústředním bodem je ruským diktátorem rozpoutaná válka na Ukrajině, během níž se vztahy Spojených států a Ruska dostaly na bod mrazu.

„Mluvíme o nepřátelské zemi, která je přímo i nepřímo zapojena do války proti našemu státu,“ řekl po Trumpově zvolení mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov s odkazem na podporu, kterou Ukrajina od USA dostává v souvislosti s obranou před ruskou agresí.

Trump i tak slibuje vyřešení konfliktu během krátké doby, na což bude potřebovat obnovení komunikačních kanálů.

Už během své výroční konference na konci loňského roku Putin naznačil, že je na případné rozhovory „připravený“. Na otázku, co by mu mohl nabídnout, odmítl, že by Rusko jakkoliv oslabil a naopak vyzdvihl, že od začátku invaze jeho země posílila.

Že je otevřen dialogu s novou americkou administrativou, pak Putin zmínil i při pondělním setkání se členy Rady bezpečnosti Ruska. Podle státní agentury TASS uvedl, že vítá Trumpův postoj „obnovit přímé kontakty“ a „zabránit třetí světové válce“.

O jednání už mluví i Trump. „Chce se setkat a my to připravujeme,“ řekl krátce před nástupem do funkce. A dodal, že se bude chtít s ruským lídrem potkat „velmi rychle“.

Zatímco obě strany popírají, že by spolu během posledních čtyř let mluvily, v médiích se opakovaně objevily zprávy o jejich komunikaci opírající se o anonymní informátory.

Politici spolu podle deníku The Washington Post naposledy mluvili loni v listopadu. Trump měl během něj šéfovi Kremlu doporučit, aby neeskaloval válku proti Ukrajině, a připomněl mu rozsah americké vojenské přítomnosti v Evropě.

Zdrženlivý postoj k Američanům bude Moskva zřejmě udržovat i nadále. Putin svou rétoriku staví mimo jiné na vymezování se vůči Washingtonu. Invazi na Ukrajinu pak vykreslil jako součást civilizačního boje proti agresivnímu a morálně upadlému Západu.

Pokud by Kreml vyvolal dojem, že doufá v rozmrazení vztahů, případně že by s Trumpem u moci změkl a udělal ústupky v nějaké sporné otázce, jako je například válka na Ukrajině, mohl by zmást domácí publikum.

Přesto se očekává, že nástup republikánského politika do úřadu katastrofální vztahy mezi zeměmi ovlivní.

Trump je pro Moskvu, která se potýká s rostoucí nespokojeností veřejnosti i únavou svých vojsk, jednou z mála možností, jak konflikt v blízké budoucnosti ukončit. Otázkou je, jak velký má na tom Kreml zájem –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ na bojišti si upevňuje pozice a získává tak stále výhodnější vyjednávací pozici.

Republikán během kampaně sliboval, že konflikt vyřeší velmi rychle, což vyvolalo obavy zejména v Kyjevě a u jeho spojenců. Náznaky dohody, které představil Trumpův budoucí viceprezident J. D. Vance, by totiž mohly hrát do karet spíše Moskvě, která by si mohla udržet například některá z okupovaných území.

Nedávno ovšem územní ústupky připustil i Kyjev. A prezident Volodymyr Zelenskyj navíc podle svých veřejných prohlášení věří, že Trump dokáže vývoj války změnit.

Trump ale dosud neřekl téměř nic o tom, jak chce obě strany dostat k jednacímu stolu. Zdá se tedy, že přinejmenším prozatím nemá Putin sebemenší důvod naznačit, že je připraven na mír za jiných než ruských podmínek.

V zákulisí nicméně dal budoucí prezident najevo, že by podpořil dohodu, která by Rusku přiřkla alespoň část aktuálně okupovaného území na Ukrajině, a v již zmíněném telefonátu se o teritoriální otázce údajně zmínil, jak popsal The Washington Post.

Konkrétní směřování vztahů mezi Moskvou a Washingtonem zůstává neznámou, a to i kvůli povaze obou lídrů. Změna v administrativě na jednu stranu znamená pro Kreml zlepšení, ostatně demokrati se vůči jeho válce na Ukrajině ostře vymezovali, což se Trump zdráhal udělat. Naopak opakovaně vyjádřil obdiv k Putinovi i dalším autoritářským vůdcům, jako je čínský lídr Si Ťin-pching a severokorejský diktátor Kim Čong-un.

Podobně padlo vyjádření sympatií i z druhé strany. Putin po znovuzvolení nešetřil na Trumpův účet chválou. Pronesl například, že poté, co loni v létě přežil pokus o atentát v Butleru, se zachoval „jako správný muž“.

Naznačil také naději, že Trump konečně naplní svou rétoriku přátelskou k Rusku. „Velmi očekávám, že naše vztahy se Spojenými státy budou nakonec obnoveny. Jsme tomu otevřeni,“ pravil.

Na druhou stranu ve svém prvním prezidentském období Trump také sliboval sblížení, ale nakonec americká politika vůči Rusku během čtyř let jeho vlády přitvrdila. Přibylo sankcí i dodávek zbraní na Ukrajinu.

„Trumpův nástup neznamená, že by byly zrušeny sankce nebo že by Trump a Putin byli vyfotografováni, jak si podávají ruce – to by se nemělo očekávat. Místo toho můžeme očekávat, že bude zahájen proces nápravy bilaterálních vztahů, který si pod Kamalou Harrisovou nebylo možné představit,“ popsala expertka na americkou politiku Alexandra Filippenková pro list The Moscow Times.

Jak již bylo zmíněno výše, Trump si během svého prezidentství vybudoval s Putinem osobní vztah a zůstal s ruským vůdcem v kontaktu i po svém odchodu z Oválné pracovny, což přiblížila například kniha amerického novináře Boba Woodwarda slavného díky odhalení aféry Watergate. Během kampaně to republikánský kandidát popíral, také Kreml odmítl, že by se mezi nimi udržovala přímá linka.

Kontakt s ruským prezidentem nebyl přítěží ani u lidí, kteří jsou blízcí Trumpovi. Tucker Carlson, bývalý moderátor americké konzervativní stanice Fox News, který patří k nejbližšímu okruhu budoucího prezidenta, odletěl loni v únoru do Moskvy, aby s Putinem udělal rozhovor.

Stal se tak první osobností ze západních médií, která získala rozhovor s ruským vůdcem od rozpoutání plnohodnotné invaze na Ukrajinu.

Z hlediska Moskvy by mohla být zajímavá možnost, že Trump vnese turbulence do vztahů s dalšími západními státy, což by Kreml určitě přivítal.

Řeč je i o NATO, na jehož fungování si republikán opakovaně stěžoval –⁠⁠⁠⁠ otevřeně zpochybňoval jeho nezbytnost pro moderní světový řád. Zmiňoval podle něj nepřiměřený finanční příspěvek USA a pokáral členské země, které neplní minimální cíl bloku v oblasti výdajů na obranu.

Dokonce v jednom ze svých projevů povzbudil Rusko, aby si se státy, které nedosáhnou investice dvou procent HDP na obranu, „dělalo, co chce“. Tento požadavek přitom nesplňuje osm zemí z 32členného bloku.

A to už Trump mluvil také o nutnosti zvýšit obranné výdaje hned na pět procent HDP, což někteří členové Aliance označili za nereálné.

Někteří Trumpovi spolupracovníci tvrdí, že jeho tvrdé výroky jsou součástí vyjednávací taktiky, jak přimět členy, aby splnili pokyny Aliance ohledně výdajů na obranu. Přesto taková prohlášení vzbuzují v bloku nejistotu.

Podobné je to i s dalšími západními spojenci, mezi nimiž rozsévají neklid plánované ekonomické zásahy. Trumpova hrozba uvalení cel by mohla vyvolat obchodní neshody s evropskými i dalšími partnery, což by Moskvě pomohlo. A pak jsou tu i Trumpovy nápady na získání území na úkor spojenců.

AKTUALIZACE: Doplnili jsme pondělní vyjádření Vladimira Putina.