Nejnapínavější volby od pádu apartheidu. Jihoafričané účtují s vládní stranou

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

V Jihoafrické republice se ve středu otevřely volební místnosti. Téměř 28 milionů registrovaných voličů rozhoduje především o nových poslancích Národního shromáždění a tím pádem i o budoucím prezidentovi.

Pro největší africkou ekonomiku může jít o přelomové volby. Strana Africký národní kongres (ANC), kterou kdysi vedl legendární jihoafrický vůdce Nelson Mandela, vyhrála všechny volby už od konce apartheidu v roce 1994. Tentokrát by ale mohla o moc přijít. Průzkumy naznačují, že zvítězí, ale vůbec poprvé by nemusela získat parlamentní většinu.

Přispívá k tomu série krizí, se kterými se už několik let největší africká ekonomika potýká, například vysoká nezaměstnanost, dlouhodobé rozsáhlé výpadky elektřiny, korupce nebo odpor vůči migrantům ze zahraničí.

Seznam Zprávy připravily souhrn základních informací o volbách v Jihoafrické republice.

Jihoafričané rozhodují o 400 členech parlamentu zvaného v zemi Národní shromáždění, od jehož složení se pak odvíjí i podoba vlády. Vybírají také zástupce regionálních parlamentů, a tím pádem ovlivňují složení tamních vlád.

Zatímco dříve jim k tomu sloužily dva volební lístky, tentokrát mají tři. Na prvním, totožném po celé zemi, vybírají z 52 stran, kdo zasedne ve 200 parlamentních křeslech.

Na druhém mají možnost volit strany nebo nově nezávislé kandidáty, kteří se utkají o zbylých 200 křesel. Tyto lístky jsou specifické pro každou z devíti provincií a mají dát možnost kandidovat nezávislým kandidátům a posílit v zákonodárném sboru zastoupení provincií.

Třetí lístek slouží k volbě do zákonodárných sborů v jednotlivých provinciích. Britská BBC uvádí, že právě lokální vlády operují s obrovskými rozpočty a společně s národní vládou jsou zodpovědné například za školství a zdravotnictví.

Z vítězné strany nebo koalice následně vzejde i prezident. Většinou se jedná o lídra strany, kterého na jeho místo zvolí nově složený parlament. Voliči tak prezidenta přímo nevybírají.

Zpravodajský server Al-Džazíra informuje s odkazem na data Jihoafrického orgánu pro řízení voleb (IEC), že schváleno bylo 1889 kandidátů, 70 politických stran a 11 nezávislých.

Favoritem zůstává Africký národní kongres. Popularita ANC ale v posledních letech výrazně klesá. Zatímco dříve byla strana schopná vyhrát volby tak, že získala v Národním shromáždění většinu, letos o ni může vůbec poprvé přijít.

Šanci na úspěch, byť ne na porážku ANC, mají Demokratická aliance (DA) a Bojovníci za ekonomickou svobodu (EEF).

DA podle BBC usiluje především o liberalizaci ekonomiky, včetně větší privatizace, a zavázala se například vytvořit dva miliony nových pracovních míst, ukončit výpadky elektřiny a významně snížit míru trestných činů v zemi.

EEF zase slibuje především napravit rasovou ekonomickou nerovnováhu apartheidu. Navrhuje například znárodnit doly, banky a další klíčové části ekonomiky. Bohatství by podle nich mělo být využito ve prospěch většiny obyvatel.

Významně oslabit vládní partaj může také strana uMkhonto we Sizwe (MK) založená v loňském roce exprezidentem a dlouholetým lídrem ANC Jacobem Zumou. Samotný exprezident byl nicméně kvůli odsouzení za korupci z boje o poslanecký mandát diskvalifikován.

Zumovi příznivci před volbami vyhrožovali, že pokud toto rozhodnutí soud nezvrátí, rozpoutají v den voleb vlnu násilí. Podle dosavadních zpráv je ale před volebními místnostmi klid.

Politický reportér Paddy Harper z jihoafrického týdeníku Mail & Guardian v rozhovoru pro Seznam Zprávy řekl, že opoziční strany oproti ANC moc nedokážou oslovit voliče mimo jádro svých příznivců. Podle něj také nenabízí komplexní „balíčky politických návrhů“. Naopak ANC si za 30 let vybudovala obrovskou efektivní infrastrukturu, díky které dokáže mobilizovat voliče.

Podle Harpera strana může získat buď mírně nad, nebo pod 50 procent. „ANC zažívá obrovský propad přízně. Nikdy to nebylo tak extrémní,“ říká. Pro kontext – například ve volbách v roce 2019 získala ANC 57,7 procenta hlasů, ve volbách v roce 2014 62,15 procenta hlasů.

Pokud ANC získá nadpoloviční většinu, koalici stavět nemusí a podaří se jí také zvolit nového prezidenta. Post by tak s velkou pravděpodobností obhájil dosavadní lídr Cyril Ramaphosa.

V případě, že získá něco pod 50 procent hlasů, bude muset uzavřít koalici s jinou stranou. Spojenectví nevylučuje žádná z relevantních stran.

Podle Harpera se Jihoafričané nebudou rozhodovat ideologicky, ale především s ohledem na to, jaký může mít výsledek dopad na jejich životní úroveň.

Zásadními tématy jsou krize elektřiny, která se v uplynulých několika měsících dramaticky zhoršila, rekordní (30procentní) nezaměstnanost, která dopadá především na mladou generaci, vysoká míra korupce, přetrvávající ekonomické nerovnosti a vysoká míra kriminality.

První výsledky, především z malých volebních okrsků, se dají čekat již ve čtvrtek. Finální výsledky ale budou pravděpodobně oznámeny v neděli 2., nebo v pondělí 3. června, předpovídá Harper.