Nejlepší dárek pro Putina. Izraelská krize může tříštit pozornost Západu

Útok Hamásu na Izrael přišel shodou okolností v den narozenin Vladimira Putina. A právě ruskému prezidentovi se chaos a šok spojené s útokem velmi hodí: odvádějí pozornost Západu od dění na Ukrajině.

Krizi na území Izraele Putin samozřejmě nezapříčinil, příznivci jeho režimu však neskrývají radost. Jak uvádí server Politico, kremelští propagandisté již šíří narativ, že válka na Blízkém východě je pro Rusko výhrou, neboť peníze poputují jinam než na Ukrajinu.

„Tohle byl pro Putina asi nejlepší dárek k narozeninám. Útok proti Izraeli rozdělí pozornost, vzhledem k přirozenému zaměření Spojených států na Izrael. Doufáme, že to nebude mít dramatický vliv na podporu Ukrajiny, ale samozřejmě bude také hodně záležet na délce konfliktu na Blízkém východě. Pokud chceme být skutečně geopolitickou Evropskou unií, musíme být schopni řešit více krizí najednou,“ uvedl pro Politico nejmenovaný evropský diplomat.

Také vědecký pracovník Fakulty sociálních věd UK Slavomír Horák míní, že jakékoliv dodávky zbraní či munice, které momentálně směřují do Izraele, zatímco by mohly směřovat na Ukrajinu, jsou pro Moskvu výhodné. Stejně tak jakékoliv jednání, které obrátí politický kapitál směrem k Izraeli namísto k Ukrajině, hraje do karet Rusku.

„Místo toho, aby ruský prezident Vladimir Putin bojoval přímo s NATO, podněcuje rozepře mezi Ázerbájdžánem a Arménií, Srbskem a Kosovem, v západní Africe a nyní také v Izraeli. Nestabilita, která v těchto místech vzniká, má odvést pozornost i zdroje Spojených států od války na Ukrajině,“ napsal pro izraelský Ynetnews britský plukovník ve výslužbě Richard Kemp.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj si je hrozby, že by Kyjev mohl ztratit pozornost Západu, dobře vědom. Upozorňuje proto na fakt, že Írán, který podporuje Hamás, a Rusko jsou blízkými spojenci. Boj proti Rusku a boj proti islamistickým militantům je proto podle něj totéž. „Izraelští novináři, kteří byli tady na Ukrajině, teď říkají, že viděli stejné zlo, jako když přišlo Rusko. Stejné zlo. Jediný rozdíl je, že tam jde o teroristickou organizaci, která zaútočila na Izrael, a tady je teroristický stát, který zaútočil na Ukrajinu,“ řekl Zelenskyj.

Podle profesora Zdeňka Kříže z Katedry mezinárodních vztahů a evropských studií na Masarykově univerzitě je otázkou, zda bude situace v Izraeli pro Rusko skutečným přínosem. „Z krátkodobého pohledu je eskalace v Gaze podle mého soudu pro Rusko výhodná, protože rozptýlí pozornost médií i politiků. Válka na Ukrajině se již bohužel stala normou. Zda ale bude situace pro Moskvu výhodná i ze střednědobého výhledu, už hodně záleží na tom, jak se boje mezi Izraelem a Hamásem vyvinou,“ vysvětluje Kříž.

Připomíná přitom důležitost íránských dodávek vojenského materiálu pro Rusko. Gazu může Írán v současné situaci zásobovat vojenským materiálem pouze omezeně, protože Izrael a Egypt mají dost nástrojů, jak si blokádu Gazy vynutit.

„V případě velké eskalace by ale stál Teherán před volbou, zda podporovat Hamás, do kterého mnoho investoval, nebo zásobovat Rusko. Pokud by došlo k velké eskalaci, měla by Moskva pravděpodobně smůlu. Velkou eskalaci však vůbec nepovažuji za jistou. Je otázkou, zda k ní dojde,“ dodává Kříž.

Rusko se s militantními islamisty dlouhodobě sbližuje. Vůdce Hamásu Ismail Haníja spolu s dalšími představiteli hnutí nedávno podnikli cestu do Moskvy, píše agentura Reuters. Moskva navíc s Palestinci včetně Hamásu udržuje letité vztahy.

Že by ale Rusko mělo přímý podíl na útocích v Izraeli, není pravděpodobné. „Moskva nyní rozhodně není v situaci, kdy by mohla Hamásu, Hizbaláhu či Íránu poskytnout vojenskou pomoc nad rámec zpravodajských informací,“ říká Kříž.

Norman Roule, bývalý vysoký představitel amerických zpravodajských služeb, je přesvědčen, že politická podpora Hamásu ze strany Moskvy dodává hnutí odvahu k násilnostem. „Jakákoli ruská role nad rámec této podpory je ale pravděpodobně zanedbatelná,“ řekl pro Politico.

Pokud tedy jde o zbraně a financování Hamásu, Rusko není zdaleka tak důležité jako Írán, píše Politico. Přesto se západní experti obávají, že aktuální situace by mohla obě země ještě sblížit.

Koketování s Hamásem a podpora Palestinců pomáhá ruskému prezidentovi v jeho snaze stylizovat se do role důležitého hráče v globálním přeskupování sil proti Západu s takovými zeměmi, jako je právě Írán a Čína. Putin před několika dny prohlásil, že záměrem Ruska je „vybudovat nový svět“, obvinil Západ z války na Ukrajině a řekl, že konflikt se vede o „principy, na nichž bude založen nový světový řád“.

Ruský spojenec a vojenský dodavatel Írán si jistě také přeje nový světový řád, ale je sporné, nakolik Teherán řídí Hamás. Bývalý zpravodajec Roule pochybuje, že by se Teherán podílel na operačním plánování útoku na Izrael. „Írán vytvoří Frankensteinovo monstrum a pak ho vypustí na vesnici,“ říká.

Deník The Wall Street Journal v neděli uvedl , že Írán pomohl Hamásu připravit se na útok a před týdnem dal k útoku zelenou. Expert z Hudsonova institutu Michael Doran řekl Foreign Policy, že speciální jednotka islámských revolučních gard Quds pomohla Hamásu zlepšit jeho taktické schopnosti.

A toto rozněcování globální geopolitiky vyhovuje Rusku. „Rusové by měli zájem na fragmentaci Západu a vytváření dalších problémů. Všechno se musí dělat současně. Doufají, že někdo řekne, že je to příliš těžké,“ říká bývalý lotyšský ministr obrany Artis Pabriks.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu a ruský prezident Vladimir Putin si v průběhu let vytvořili úzké vztahy, přesto Kreml útok Hamásu neodsoudil, upozorňuje deník The New York Times. Izrael také nikdy úplně neodsoudil ruskou válku na Ukrajině a zaujal neutrální postoj k ruské anexi Krymského poloostrova v roce 2014. Tento krok odsoudil až o čtyři roky později.